VYBERTE SI REGION

Ptáci z jižní Moravy mizí. Běžné druhy nejvíce

Jižní Morava – Racci, sýčci, skřivani nebo čejky. Tyto ptáky budou znát děti na jižní Moravě pravděpodobně už jen z učebnic nebo atlasů zvířat. Opeřenců na jižní Moravě totiž ubývá. Mizí především druhy ptáků, kterých bylo v regionu vždycky dost.

22.1.2011 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Archiv

„Z mládí si vzpomínám na parky plné vrabců, dnes jsou spíše vzácností. A když jsme o Vánocích chodívali na břehy Svratky krmit labutě a kachny starými rohlíky, občas jsme jídlo ani nedohodili do řeky a ukořistil je někdo z velkého hejna racků. Ty už také nevídám,“ krčí rameny Petr Pavlíček, který bydlí na Starém Brně.

Viditelný rozdíl

Podle odborníků skutečně dříve běžné druhy opeřenců z jihomoravské přírody mizí. „Místo nich se tu usazují nové druhy. Jenže ubývají ptáci, kterých dřív bývalo hodně. Proto je úbytek mnohem viditelnější než jinde v republice,“ potvrdil předseda jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické David Horal.

Z jižní Moravy už úplně vymizel například drop velký. Jeho poslední zdokumentované hnízdění je z roku 2006, od té doby jej nikdo neviděl. Už předtím vyhynula linduška úhorní. „Z dříve běžných ptáků je na hranici vyhynutí sýček obecný. Dříve sídlil v každém JZD a v každém druhém kostele, dnes u nás zbývá už jen posledních několik párů,“ varoval Horal. Z běžných druhů pravděpodobně čeká nešťastný osud také skřivana polního či čejku chocholatou.

V Jihomoravském kraji je úbytek ptáků patrnější než v jiných částech republiky. „Úbytek se týká druhů žijících v zemědělské, mokřadní a vodní krajině. A my jsme právě zemědělský region se spoustou vodních ploch,“ vysvětlil důvod nechtěné výjimečnosti kraje Horal.

Podle ornitologa je na vině úbytku především necitlivé intenzivní zemědělství spojené se zlepšením životní úrovně obyvatel. „Na začátku devadesátých let, když podniky utlumily kvůli nedostatku peněz činnost, to bylo naopak. Vraceli se k nám třeba chřástal polní, křepelka či strnad luční. Nyní ale kopírujeme trend západní Evropy patrný z posledních padesáti let,“ povzdechl si vědec.

Zlepšení stavu podle něj mají v rukou jen politici na nejvyšších místech. „Musela by se kompletně změnit dotační politika Evropské unie. Ta zásadně ovlivňuje skladbu pěstovaných plodin, technologie i využívání hnojiv,“ upozornil Horal.

Obyčejní lidé podle něj nemají moc možností, jak úbytek ptáků zastavit. „Radou může být nakupování biopotravin od zemědělců šetrných k přírodě. Ale ne každý na to asi má peníze a není to univerzálně platná rada,“ podotkl ornitolog.

Přesto se o to nadšenci snaží. „Ptákům například vytváříme příležitosti k hnízdění. Prodáváme pro ně budky, velký program máme pro hnízdění čápů,“ uvedla ředitelka ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová. Ochránci přírody se také podílejí na činnosti záchranné stanice pro zraněné ptáky.

Nezájem kraje

Naopak odbor životního prostředí Jihomoravského kraje se ochraně ptáků věnuje jen okrajově. „Nemáme na to odborníky. Ochranu ptáků řešíme, až když se vyskytne konkrétní problém. Například nyní monitorujeme kormorány na Lednicku, kteří vadí rybářům a žádají o povolení je střílet,“ uvedla vedoucí odboru Anna Hubáčková.

Zatímco některé ptačí druhy z jihomoravské krajiny mizí, jiné se v regionu začínají pomalu usazovat. „Téměř každý rok zjistíme nový druh. Buď je to zatoulaný, nebo druh, který se tu začíná rozmnožovat,“ vysvětlil Horal. V poslední době začíná v regionu hnízdit třeba morčák velký, severská kachna, která na Moravu přilétá z Alp. Další nový hnízdící pták na jižní Moravě je husice liščí. „Tento druh můžeme popsat jako něco mezi kachnou a husou,“ přiblížil vzhled husice ornitolog.

Nad krajem občas létají ibis i sup

Stovky lidí přilákala loni v létě do Ponětovic na Brněnsku rarita. U tamního rybníka se objevil pták ibis (na snímku) známý především z legend starověkého Egypta. „Není to evropský druh. Žije v Iráku a na Madagaskaru,“ upozornil amatérský ornitolog Jiří Bartl, který ptáka pozoroval.

Podle předsedy jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické návštěv exotických ptáků v kraji přibývá. „Navíc lidé stále častěji chovají cizí vodní ptáky. Pokud jim ulétnou, můžeme je sledovat ve volné přírodě,“ uvedl předseda pobočky David Horal. Ibis se k nám podle něj mohl dostat ze západní Evropy, kde se ptáci uniklí z chovů dokonce rozmnožují ve volné přírodě.

Soukromému chovateli patrně ulétly i dvě kachničky mandarínské, které mohou Brňané sledovat v těchto dnech na řece Svratce. Malý pestrý pták má domov v Číně a Japonsku. Cizokrajné druhy možná podle Horala způsobí v přírodě potíže. „Pokud se tu usadí, mohou vytlačit domácí druhy. Ale jeden ibis je spíše rarita, ne nebezpečí,“ podotkl.

Neobvyklé druhy ptáků se na jižní Moravu dostávají i přirozenou cestou. Nejen tak, že uletí chovatelům. Například před dvěma roky se nad Pouzdřany na Břeclavsku prolétával sup hnědý, který má rozpětí křídel dva a půl metru. Do kraje zabloudil z Francie, kam se tamní přírodovědci snaží druh vrátit. „Supi mají obrovský rádius, klidně i stovky kilometrů,“ vysvětlil šéf pobočky ornitologů.

Jinému druhu exotických ptáků se u nás v poslední době nebývale daří. Vlha pestrá dříve žila především ve Středomoří a většinu minulého století bylo její pozorování vzácností. Nyní žijí na jižní Moravě stovky párů tohoto pestrobarevného ptáka.

Ornitolog Martin Valášek dlouhodobě zkoumá ptactvo Národního parku Podyjí. V tom, proč opeřenců na Znojemsku ubývá, má jasno. Říká: Za změny může nešetrné zemědělství a klima

ROZHOVOR - Pozorovat ve volné přírodě jižní Moravy kdysi poměrně hojného dudka je stále obtížnější. Tvrdí to ornitolog Správy Národního parku Podyjí Martin Valášek. Podle něj naopak přibývají nové druhy ptactva, třeba husice liščí.

Co je husice za druh ptáka?

Husice liščí se dříve na jižní Moravě vůbec neobjevovala. Je to středně velký druh vrubozubého ptáka, podobného kachně. Pro nás je to úplně nový druh. Na Znojemsku poprvé zahnízdila teprve před deseti lety. V České republice je nově hnízdícím druhem od konce devadesátých let dvacátého století.

Jaké druhy ptáků z krajiny naopak mizí?

Na Znojemsku je to stejné jako ve zbytku republiky. Ubývá vrabců, skřivanů a pěnkav. Naopak kosům, drozdům a špačkům se nyní daří a přibývá jich. Za poslední roky ale výrazně ubylo například dudků. Pokles počtů jsme zaznamenali u pěnice vlašské, pro niž je na Znojemsku vyhlášena ptačí oblast Podyjí. Celorepublikově ubývá také vlaštovek. Na Znojemsku, podobně jako v celé republice, ubývá populace hýla obecného, který je více chladnomilný. Naopak přibývají teplomilnější žluvy hajní.

Proč se to děje?

Hlavně kvůli nešetrnému zemědělství a změně klimatu, zejména globálnímu oteplování.
Můžete jmenovat nějaké další, méně časté druhy ptáků, které se na Znojemsku objevují?
Od roku 2008 žije na území národního parku raroh velký, ale pouze příležitostně. Pravidelně hnízdí v malém množství na východě Znojemska. V posledních letech začal do republiky přilétat také sokol stěhovavý. Ten do sedmdesátých let hnízdil na území dnešního Národního parku Podyjí pravidelně, pak zcela vymizel. Nyní ho můžeme poměrně často zahlédnout ve volné přírodě.

Sčítá někdo ptáky pravidelně?

Sčítání ptactva provádí pravidelně Česká společnost ornitologická. V letech 2009 a 2010 publikovala studii o stavu ptactva v České republice a příčinami jeho úbytku. Práce analyzuje dlouhodobě sbíraná data, která v uplynulých třiceti letech shromáždila asi stovka dobrovolných ornitologů.

Největší problém? Zlomená křídla

I záchrana jediného ptáka může pomoci přežít ohroženému druhu. Tímto heslem se řídí většina záchranných stanic na jižní Moravě.
Končí v nich šťastná část zraněných opeřenců, kterých si všimli starostliví lidé. „Padesát až šedesát procent ptáků, které nám lidé přinesou nebo které na jejich upozornění odchytneme, pak po uzdravení opět vypouštíme do volné přírody,“ tvrdí Jaroslav Sedláček ze soukromé záchranné stanice v Rajhradě na Brněnsku.

Nejnáročnějším obdobím je pro záchranáře zima, kdy ošetřují nejvíc zraněných ptáků. „Když napadne hodně sněhu, ptáci jsou často zesláblí a vysílení. Letos ovšem díky velkým výkyvům teploty nemáme tolik práce jako loni. Nyní je u nás zhruba padesát kusů,“ uvedl Sedláček. Doplnil, že nejčastěji je potřeba ošetřit křídla, která si ptáci polámou při srážce s autem.

Víc než polovinu ptáků, kteří se do stanice dostanou, vrátí ošetřovatelé do přírody. „Pokud ovšem mají těžké zranění, nezbývá než je utratit,“ řekl Sedláček. Asi pět procent ptáků ve stanici zůstává i po uzdravení. „Využijeme je jako náhradní rodiče pro mláďata,“ vysvětlil ošetřovatel.

U vzácnějších takzvaně zvláště chráněných druhů ptáků podle něj může jeden zachráněný opeřenec výrazně pomoct přežití celého druhu. „Třeba páry motáka pochopa lze totiž u nás spočítat na prstech ruky,“ upozornil.

Vedle soukromých záchranných stanic zřídila vlastní i brněnská zoo. „Je dost frekventovaná, lidé nám nosí hodně zvířat, která uzdravujeme a opět vypouštíme. Ale teď převládají spíše netopýři a ježci, ptačí mláďata očekáváme na jaře,“ uvedl ředitel zahrady Martin Hovorka.

Autor: Petr Jeřábek

22.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Brněnský kouč Habanec věří své koncepci: Jsme dole, ale o záchranu hrát nebudeme

Brno – Po šestém utkání za sebou bez vítězství klesli na čtrnácté místo, pouze čtyři body nad předposlední Jihlavu. Ale fotbalisté Zbrojovky, ani jejich trenér si existenční starosti v první lize nepřipouštějí. „Jsme kousek od sestupového místa, ale Zbrojovka o záchranu hrát nebude," odvětil brněnský kouč Svatopluk Habanec.

Vdechování inzulinu? Díky modelu plic vědců z Brna

Brno - Namísto injekčního vpichování mohou v nejbližších letech pacienti s cukrovkou inzulin vdechovat. Taková je vize projektu vědců z Vysokého učení technického v Brně, kteří vyvinuli nejdokonalejší model plic na světě. „Jde o novinku ve výzkumu proudění aerosolů v plicích člověka," uvedla mluvčí vysoké školy Radana Kolčavová.

AKTUALIZOVÁNO

Kometa ztratila derby s Olomoucí ve druhé třetině, prohrála venku popáté v řadě

Olomouc, Brno – Mizerná venkovní série sráží hokejisty Komety níž extraligovou tabulkou. Brněnský celek na hřišti soupeře podlehl už popáté za sebou, když v pátek večer padl s Olomoucí 2:5.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies