Programové prohlášení chtějí radní schválit na svém úterním setkání. „Rozdělili jsme jej na osm základních kapitol, ve kterých popisujeme naše nejdůležitější cíle. Shoda panuje například v tom, že chceme postavit nový zimní stadion, nebo podpoříme vznik čipových karet pro cestující v brněnské hromadné dopravě,“ uvedl sociálnědemokra­tický náměstek primátora Oliver Pospíšil.

Opozici kritizuje především pozdní schválení programového prohlášení. „Když se všude chlubí, že se ve všem shodují, tak nechápu, proč tento dokument připravují už téměř rok,“ uvedl například brněnský zastupitel za Stranu zelených Martin Ander.

Podle Libora Šťástky, který o prohlášení vyjednával za občanské demokraty, však pozdní schválení dokumentu není nijak důležité. „Hlavní body spolupráce jsme projednali už při podpisu koaliční smlouvy. Programové prohlášení je jen takové oficiální potvrzení,“ uvedl Šťástka.

Původně chtěli radní dokument schválit letos v dubnu. „Nebyli jsme si ve všech bodech jistí kvůli plánu ministerstva financí na novelu zákona o plošném určení daní. Pokud projde, znamená to, že Brno dostane o desetinu méně peněz do svého rozpočtu. Bylo by předčasné pak programové prohlášení podepisovat. Nyní máme už od poslanců z našeho regionu slíbené, že pro tuto novelu ruku nezvednou, tím pádem jsme mohli na prohlášení pracovat,“ vysvětlil Šťástka. Podle něj navíc minulému vedení magistrátu trval podpis programového prohlášení rok a půl.

Pozdní podepsání dokumentu se však nelíbí opozičními zastupiteli za TOP 09 Janu Kacerovi. „Magistrát tak nepůsobí úplně přesvědčivě. Navíc nemuseli jednat o žádném kontroverzním rozhodnutí, jako bylo třeba přesunutí nádraží, kterým se zabývala minulá vláda,“ uvedl Kacer.

Politologové v pozdním podpise prohlášení problém nevidí. „Může to upozorňovat na to, že něco v koalici skřípe. Ale v tomto případě si myslím, že radní dokument odkládali jen proto, že jej nepovažovali za důležitý. V řadě větších měst programová prohlášení nedělají vůbec,“ sdělil například politolog Stanislav Balík.

V úterý se sejdou také brněnští zastupitelé a budou řešit i další kontroverzní body. Na programu mají například změnu zadání aktualizace územního plánu. Ta řeší problém, který městu vznikl loni v květnu, když nejvyšší správní soud zrušil část územního plánu, v němž je zakreslená R43.

Město proto nemohlo dokončit první část aktualizace územního plánu z roku 1995. Tedy jeho přepracování podle nového stavebního zákona z roku 2007. Přistupuje proto rovnou k druhé části aktualizace a to takzvané změně. „Cílem této obsáhlé změny je aktualizovat platný územní plán po formální i obsahové stránce tak, aby umožnil flexibilnější řízení výstavby a řešil aktuální potřeby rozvoje města. Například protipovodňová opatření, plochy pro revitalizaci brownfields a podobně. Změna bude dokončena po zapracování územní studie Rozvojové území Brno-jih a územní studie Heršpická v září tohoto roku,“ uvedla vedoucí odboru územního plánování a rozvoje brněnského magistrátu Kateřina Leopoldová.

Změnu územního plánu ale kritizují občanská sdružení bojující proti stavbě silnice R43. „Zadáni aktualizace je psáno velmi vágně. Za těmito nepřesnými formulacemi se může skrývat ledacos. Takové vágní formulace jsou ale podle stavebního zákona nepřípustné. Pořizovaný koncept územního plánu musí obsahovat jen to, co je jasně specifikováno v zadání,“ upozornil člen sdružení Petr Firbas. Dodal, že je pravděpodobné, že takto přijatou změnu územního plánu soud zruší.

JAN SPĚŠNÝ
PETR JEŘÁBEK