VYBERTE SI REGION

Radní chtějí dotaci 4 miliony. Pro Kreativní centrum

Brno – Čtyři miliony korun. Tolik chtějí dát brněnští radní na přípravu projektu Kreativního centra Brno.

8.11.2011
SDÍLEJ:

Peníze. Ilustrační snímek. Foto: DENÍK

Centrum pro začínající umělce různých profesí plánuje město od roku 2009 v bývalé káznici mezi ulicemi Cejl, Bratislavská a Soudní. Chce tím oživit chátrající areál. Přesnou koncepci centra má připravit Jihomoravské inovační centrum.

Podle odborníků jsou ale umělci schopní vzkřísit káznici spontánně a město nemusí připravovat manažersky složitý projekt. „Umělci často ani nechtějí být sdružení pod nějakou oficiální institucí,” myslí si například architekt Karel Havliš z brněnské fakulty architektury.

Podle náměstka brněnského primátora Olivera Pospíšila musí Jihomoravské inovační centrum připravit projekt do poloviny roku 2013. „Zjistí, zda je uskutečnitelný a kdo jej zaplatí. Podmínkou města je, že vznik centra nebude platit z vlastních peněz. Poskytneme jen budovu vězení a vstupní dotaci,” upozornil Pospíšil. Pokud se podle něj nápad ukáže jako reálný, první umělci by v centru mohli začít tvořit od druhé poloviny roku 2015.

Dotaci pro Jihomoravské inovační centrum musí na svém úterním zasedání schválit ještě brněnští zastupitelé. „Až poté budeme vědět podrobnější informace,” řekla mluvčí Jihomoravského inovačního centra Lucie Kanioková.

Podle Šárky Svobodové ze sdružení 4AM Fórum pro architekturu a média je čtyřmilionová dotace zbytečná. „Loni v prosinci se k projektu konala konference. Už tam mohlo město načerpat podněty, jak káznici v centrum proměnit,” myslí si Svobodová. Podle ní stačí prostory umělcům nabídnout v uživatelném stavu a za málo peněz. „A ony přirozeně ožijí,” dodala Svobodová.

Kreativní centrum má také pomoci začlenit do života města takzvaný brněnský Bronx, kde káznice leží. „Může takový úkol plnit. Mladé lidi z okolí může zaujmout. Umělci jsou navíc často přístupní a otevření lidé. Takovou věc ovšem nelze naplánovat jako stavbu nějakého domu,” myslí si Havliš.

Bez topení

Podle náměstka Pospíšila nechce město umělcům diktovat podmínky. „Například v zahraničí v Glasgow nebo Londýně iniciovala kreativní centra města a dál si je umělci řídí sami. Káznice ale posledních deset let chátrá. Každý nájemník by z ní hned utekl. Jsou tam špatné elektrické rozvody, chybí vytápění nebo toalety. Tohle vše musí koncepce vyřešit. Navíc zmapuje kreativní průmysl ve městě. Bude užitečná, i když kreativní centrum nevznikne přímo v káznici,” vysvětlil Pospíšil.

Brněnští umělci už dlouhou dobu sami zabydlují areály bývalé Zbrojovky. Celá tři patra si pronajímají architekti, malíři či sochařii v areálu bývalé Vlněny. „Ve Vlněně mám ateliér už dva roky. Ateliér v brownfieldu je levný a inspirativní. Zvládla jsem si pronájem vyřídit sama. Kreativní centrum, ale může velmi pomoci začínajícím umělcům.Pro ty je shánění vlastního prostoru často obtížné,” uvedla malířka Lenka Pilařová.

Autor: Klára Židková

8.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies