VYBERTE SI REGION

Ředitel hvězdárny: Takovou práci dělá člověk jednou za život

Brno /ROZHOVOR/ - Po více než roce a čtvrt se v sobotu lidem slavnostně otevřela brněnská hvězdárna na Kraví hoře. Možná, že ji mnozí ani nepoznají. Čeká na ně dvakrát větší, moderní budova, nové výstavy i programy. A jedno z nejmodernějších center vědy ve střední Evropě.

13.11.2011 3
SDÍLEJ:

Ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.Foto: DENÍK/Attila Racek

„Hvězdárnu člověk rekonstruuje jednou za život. Snad to nebude průšvih,“ říká ředitel hvězdárny Jiří Dušek v rozhovoru, který vznikl ještě před sobotním slavnostním otevřením.

Jak v posledních týdnech vypadal váš běžný pracovní den?
Bylo to velmi hektické. Hvězdárna sice vypadala zvenku hezky hotově už dlouho, ale byla to jen obálka. Vevnitř jsme ji několik posledních týdnů intenzivně oživovali. Dodělávek bylo moc. Instalovali jsme astronomické dalekohledy a chystali interaktivní výstavu. Oživovali jsme i velké planetárium, které jsme před rokem zakonzervovali. Chystali nové pořady pod umělou i reálnou oblohou. A také odhalovali skryté nedodělky a vady. Pracovali jsme doslova ve dne v noci včetně víkendů. Nechceme zklamat očekávání lidí, která jsou velká.

Máte před znovuotevřením hvězdárny trému?
Cítím hlavně únavu. Poslední práce byly nekonečným řetězcem malých komplikací, které člověk řešil z hodiny na hodinu. Na druhou stranu k takovému projektu se člověk dostane jednou za život. Takže kromě únavy na mne dopadá ještě tíha zodpovědnosti, aby to nebyl průšvih, když už další příležitost nezískám. Cítím také fascinaci nad tak velkým dílem. Jde o neuvěřitelně kreativní práci.

Jaké problémy se v závěrečné fázi objevovaly?
Měli jsme svízele téměř se všemi dodavateli. Kvalita řemeslné práce velmi upadá. Neustále jsme něco reklamovali, protože práce neodpovídala našim představám, anebo byla prostě udělaná špatně. Už jsem se stal alergický na větu: Pane řediteli, to se nám nikdy nestalo, to je poprvé, co máme takové problémy. Když jsem ji slyšel prvně, ještě jsem jí věřil. Tohle ovšem říkají všechny firmy.

Jak bude slavnostní otevření hvězdárny vypadat?
Otevřeme s naším klasickým programem. Akorát bude vše nové. Máme připravenou novou pohádku pro děti, která se jmenuje Copak děláš, Sluníčko? Chystáme i nový pořad s názvem Neuvěřitelné Brno. Ten promítneme u nás pod umělou oblohou.

Co ještě Brňany v nové hvězdárně čeká?
Zprovozníme astronomické dalekohledy pro veřejná pozorování. A zahájíme první interaktivní výstavu v přírodovědném exploratoriu s názvem Příběh sluneční soustavy.

Právě přírodovědné exploratorium má být chloubou celé rekonstrukce. Jak bude fungovat?
Jde o nový podzemní sál. V něm si mohou návštěvníci hrát s různými interaktivními exponáty. Budou je rozpohybovávat. Všemi svými smysly budou poznávat podobu vesmíru. U první plánované výstavy se například lidé dozví, jaký je rozdíl mezi atmosférou Země a Jupiteru. Sáhnou si na skutečné meteority. Uvidí tam i speciální váhy, které jim ukážou, kolik by vážili na Měsíci, Marsu či jádře Halleyovy komety.

Původně byl prý název přírodovědné exploratorium jen pracovní. Pak se ale mezi vám zažil natolik, že se stal oficiálním pojmenováním.
Ano. Původně jsme tak o novém projektu mluvili jen mezi sebou. Samozřejmě jsme chtěli pro sál s interaktivními výstavami nějaký název, který by pěkně zněl. I když je jméno trochu jazykolamem, vžilo se natolik, že už jsme je sálu nechali.

Porozumí názvu i obyčejní lidé?
Myslím, že ano. Hvězdárna není v první řadě vědecká instituce. Nejsme tu, abychom dělali samostatný výzkum. Všechny naše aktivity směřujeme na naprosté laiky, kteří se chtějí něco dozvědět o přírodních vědách nebo vesmíru jako takovém. Naše přednášky a programy proto musí být srozumitelné prakticky pro kohokoliv.

Kontrolujete nějak, abyste nesklouzli k příliš odbornému stylu?
Ano, všechny naše programy ještě před zveřejněním testuji na naprostých laicích. A těmi jsou moje žena a moje maminka.

Posláním hvězdárny je tedy v prvé řadě popularizace vědeckých poznatků spíše než vlastní výzkum?
Ano. S rozšířením hvězdárny rozšíříme i naše popularizační aktivity. Nebudeme se soustředit jen na astronomii, ale i ostatní přírodní vědy, které s ní souvisí. Geologii, matematiku nebo fyziku. Budeme propagovat vědecké projekty, které v Brně vznikají. Jsme v kontaktu s Masarykovou univerzitou, Vysokým učením technickým a nově také s Ceitecem. Úzce spolupracujeme hlavně s Přírodovědnou fakultou Masarykovy univerzity. Máme tu malou odbornou pozorovatelnu, kde plánujeme vědecké projekty. Výzkum ovšem zůstane v režii fakulty.

Před revolucí vynikala brněnská hvězdárna vedle popularizace i svým vlastním vědeckým bádáním. Bylo to výlučné, nebo tak fungovaly všechny hvězdárny?
Byla to výjimečná věc. Za socialismu jsme byli centrem astronomického výzkumu v tehdejším Československu. Od té doby se mnoho změnilo. Před třiceti lety se i většina vědeckých pozorování dělala jen očima a dalekohledy. Nebyly k dispozici počítače a elektronické kamery, které jsou dnes mnohem přesnější. Proto je dnes badatelé upřednostňují před pozorováním očima z hvězdárny. Navíc se po revoluci uvolnil trh s dalekohledy. Každý nadšenec může pozorovat nebe kvalitním přístrojem z vlastní zahrady. Tehdy měla dalekohledy jen hvězdárna. Právě proto se postupně proměňuje její poslání. Zůstáváme centrem, kde se lidé mohou potkat s vědou. A ukazujeme jim, jak může být zajímavá.

Jaké významné objevy se na brněnské hvězdárně podařily?
Byli jsme světovým lídrem ve výzkumu proměnných hvězd. To jsou hvězdy, které z různých důvodů mění jasnost. Také jsme byli špičkou ve výzkumu meteorů. V obou těchto oblastech bádání už se dnes ovšem používají elektronická zařízení. A člověk není potřeba.

První návštěvníci zavítali do hvězdárny v roce 1953. Komunisté si představovali, že se stane místem agitace proti náboženství a imperialismu. Prý se ale hvězdárna stala ostrůvkem relativní svobody. Jak tehdejší atmosféra vypadala?
Oficiálně jsme měli být stánkem ateismu, ale opak byl pravdou. Na hvězdárnu se uchylovala spousta nepohodlných vědců, kteří nemohli najít práci jinde. Každý tu mohl zkoumat zcela volně. Já sám jsem na hvězdárnu přišel ještě před revolucí. Zdejší atmosféra byla velmi svobodomyslná. Ne že bychom byli sídlem disidentů, ale o politice se tu mluvilo hodně otevřeně.

Ocitla se někdy hvězdárna v situaci, že jí hrozil zánik?
Mnohokrát. Většinou to souviselo s penězi. Opakovaně se objevovaly hlasy, proč má město platit nějaké poloblázny, kteří po nocích koukají na hvězdy. V tom náš smysl pochopitelně není. Brno je natolik velké město, že k němu hvězdárna prostě patří. Pomáháme dotvářet jeho obraz. Zvlášť v poslední době, kdy se Brno prezentuje jako město vědy. Jsme zásadním prostředníkem mezi vědci a světem laiků. Také všechna ostatní města si své hvězdárny hýčkají. I když budoucnost hvězdárny nebyla vždy nejrůžovější, nakonec si politici vždy její význam uvědomili. Navíc kdyby si vedení města myslelo, že hvězdárna nemá smysl, tak neinvestuje miliony korun do její rekonstrukce.

Začátek oprav o několik měsíců zdržely protesty občanského sdružení Nesehnutí. Co jim vadilo?
Podali odvolání v územním řízení. Podle nich jsme měli novou stavbou zabrat neoprávněně část veřejné zeleně. V odvolacím řízení se ukázalo, že jejich výtka nebyla opodstatněná. A v dalších diskuzích, které jsme s nimi vedli, požadovali, aby nová hvězdárna byla plně energeticky úsporná. My sami chceme samozřejmě energetickým společnostem platit co nejméně a chceme šetřit životní prostředí. Některé věci jsme ale udělat nemohli. Neměli jsme na ně peníze nebo by omezily chod hvězdárny. Nemohli jsme třeba na střechu dát solární panely, protože po ní budou chodit lidé.

Podařilo se alespoň nějakým kompromisem energetickou náročnost hvězdárny snížit?
Je kompletně zaizolovaná. Má systém klimatizace, který je řízený pomocí komplikovaného systému čidel. Máme novou kotelnu. Kvůli tomu, že jde o atypickou stavbu, navíc s obrovskou kupolí velkého planetária, ale hvězdárna energeticky úspornou stavbou nikdy nebude. Na druhou stranu podle našich předběžných propočtů nestoupnou náklady na energie oproti stavu před rekonstrukcí. Přestože je teď hvězdárna dvakrát větší.

Bude pro vás větší budova problém v době, kdy chce město razantně zkrátit dotace svým příspěvkovým organizacím? Jak plánujete výpadek v rozpočtu v příštích dvou letech řešit?
Nechceme si brát úvěr. Snížení příspěvků od města je pro nás výzvou, abychom do nové hvězdárny nalákali co nejvíce návštěvníků. Méně peněz od města jsme vyřešili dvěma způsoby. Po opravách hvězdárny jsme nabrali zpět místo pětadvaceti zaměstnanců jen dvacet. Také jsme mírně navýšili cenu. Základní vstupenka teď bude stát pětasedmdesát korun.

Jaké zajímavé astronomické úkazy se ještě na podzim nebo v příštím roce na nebi objeví?
Letos v prosinci dojde k zatmění měsíce. Bude na dlouhou dobu poslední viditelné z České republiky. A příští rok v prosinci dojde k úkazu, který už za našich životů neuvidíme. Planeta Venuše přejde přes sluneční kotouč. Dochází k tomu v přibližně ve staletých intervalech. Potrvá to jen pár hodin. Uvidíme na Slunci malou černou tečku.

Kde jinde kromě Kraví hory je hezký pohled na noční nebe nad Brnem?
Nikde. Kvůli pouličnímu osvětlení a reklamám je obloha tak světlá, že krása nočního nebe v Brně zmizela. Kdo si chce vychutnat pohled na kometu nebo mléčnou dráhu, musí odjet daleko od města. Nejlépe na Vysočinu nebo do Krkonoš. V Brně můžeme pozorovat jen nejjasnější objekty jako planety či měsíc. Kraví hora je určitým kompromisem, protože ční nad městem. I odtud ovšem uvidíte jen nejzářivější nebeská tělesa.

Brňané budou mít novou hvězdárnu. Co ještě člověk potřebuje, aby byl opravdovým hvězdářem?
Většina lidí se k astronomii dostane díky romantickým představám, jak je krásné pozorovat oblohu. A ono to pěkné opravdu je. Jsou jevy, které člověka překvapí svou krásou, zvláštností a impozantností. Například úplné zatmění Slunce. Člověka ohromí pestrost okolního vesmíru. Takže hvězdář musí být trochu romantik. Na druhou stranu pracovat na hvězdárně moc romantické není. Je to práce jako každá jiná.

Autor: Klára Židková

13.11.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Z aktivisty politik. Jestli jsem nezcvokl, musí posoudit ostatní, říká Hollan

Brno /ROZHOVOR NA KONCI TÝDNE/ - Už dva roky je bývalý občanský aktivista Matěj Hollan člen brněnské vládnoucí koalice. Zviditelnil se především kritikou bývalého primátora Romana Onderky. Teď ale sám musí řešit výtky a dokonce výzvy k rezignaci od bývalých představitelů města.

Přes 300 tisíc lidí. Na druhé nejvyšší návštěvnosti se výrazně podílí medvědice

Brno - Druhý nejúspěšnější. Takový je, co se týče počtu návštěvníků, pro brněnskou zoo letošní rok. Do konce listopadu totiž do zahrady zavítalo více než tři sta tisíc lidí, a to se v historii zoo zatím povedlo jen v roce 2008. Tehdy lidé chodili na čerstvě narozená mláďata ledního medvěda, samce Toma a Billa. Letos má lví podíl na rekordním počtu návštěvníků další potomek lední medvědice Cory, samice Noria.

AKTUALIZUJEME

Ve vlaku na brněnském nádraží se střílelo. U Malé Ameriky cvičily aktivní zálohy

Brno – Posily! Ozbrojený útočník! Výkřiky a výstřely se nesly v sobotu okolím brněnské Malé Ameriky. Ozbrojené zálohy na tamních kolejích trénovaly, jak se chovat při nečekaných situacích, které jejich členy mohou potkat při rutinních konrolách cestujících.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies