VYBERTE SI REGION

Řemesla v kraji: stále menší zájem

Brno - Akutní nedostatek řemeslníků trápí Jihomoravský kraj. Na úřadu práce jsou stovky volných míst, o které nemá nikdo zájem. Ani žáci se na učiliště nehrnou.

6.5.2009 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Svářeči, zedníci, instalatéři. Tato volná místa se brněnskému úřadu práce nedaří obsadit. A nechtějí je studovat ani žáci končící základní školu.

„Aktuálně nabízíme skoro čtyři sta pracovních míst v řemeslných oborech. Firmy nejvíce shánějí svářeče, zedníky a další stavební dělníky,“ vysvětlila mluvčí brněnského úřadu práce Ivana Ondráková. Podle ní nemá o tuto práci nikdo zájem, a firmy si tak najímají řemeslníky z ciziny.

Z učilišť navíc vychází stále méně absolventů řemesel. Děti nemají o tyto obory zájem. „Nepoměr mezi poptávkou a počtem absolventů pořád roste. Většina lidí chce dělat čistou práci. Nejraději by si sedli za počítač a příliš se nenadřeli,“ uvedl jeden z možných důvodů nezájmu o obory Rudolf Doležel, zástupce ředitele odborného učiliště a praktické školy v Brně.

Hlavní problém, proč děti nechtějí řemeslo studovat, jsou podle něj nízké platy, které by je čekaly. „Někteří naši absolventi jsou dokonce na úřadu práce, i když by nemuseli. Vyhovuje jim, že je rodiče živí,“ podivil se Doležel. Na nízkou mzdu si stěžují hlavně řemeslníci zaměstnaní ve firmách. „Peníze, které dostávám, nejsou nic moc,“ přiznal brněnský instalatér Martin Kolínský.

Přesně opačně ale mluví ti, kteří pracují sami na sebe. „Netajím se tím, že si přijdu na slušné peníze. Musím se ale taky pořádně ohánět a pracovat i o víkendech. Výhodou je, že záleží jen na mně, kolik zakázek přijmu,“ řekl instalatér z Židlochovic na Brněnsku, který nechce zveřejnit své jméno kvůli obavám ze závisti.

Zakázky má většinou nasmlouvané na měsíc a půl dopředu. „Podle mě platí, že kdo je šikovný, vydělává sám na sebe. A o práci nemá nouzi,“ je přesvědčen instalatér. Dalším důvodem nezájmu dětí může být i nízká prestiž řemesel. „Takzvaně dělat rukama totiž leckdo bere jako společenskou degradaci. Zatímco vydělávat přes internet či koupit za sto a prodat za pět set je vysněným cílem nezanedbatelné skupiny mladých,“ myslí si Miloslav Šiške, který pracuje jako školní psycholog odborného učiliště v brněnské Lomené ulici.

Nedostatek řemeslníků řešila i konference s názvem Řemeslo má zlaté dno aneb renesance řemesla jako podpora podnikání. „Problém by možná pomohlo vyřešit zavedení stipendií. Ta by se týkala zatím jenom vysoce kvalifikovaných oborů, například obsluhy CNC strojů,“ odkryl jeden ze závěrů konference europoslanec Jan Březina, který akci v Brně pořádal.

„Zavedení stipendií pro učně vybraných oborů se chystá, není to žádná novinka. Ale kvůli ekonomické krizi zatím nevíme, jestli se nám to podaří už letos,“ řekl mluvčí krajského úřadu Jan Chmelíček.

Kraj chce také převést peníze od státu přímo do škol. „Usilujeme o to už dlouhých šest let, ale zatím pořád marně. Jako zákon o rozpočtovém určení daní to totiž musí řešit parlament,“ vysvětlil Chmelíček.

Autor: Tereza Bartošíková

6.5.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Nejlepší architektonický počin v kraji? Hlasujte v naší anketě

Jižní Morava /ANKETA/ - Česká komora architektů v letošním roce vyhlásila první ročník České ceny za architekturu. Její cíl je zejména zhodnocení domácí architektonické produkce. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo téměř pět stovek děl. Mezinárodní porota poté do užšího výběru nominovala třiašedesát děl, včetně devíti zástupců z jižní Moravy. „Hodnotitelé ze všech nominovaných poté vyberou pět až deset nejlepších. Kdo zvítězil, se všichni účastníci dozví v listopadu na slavnostním vyhlášení," uvedla mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

Šalinkarty si od ledna lidé koupí přes internet. Roční zlevní na 3325 korun

Brno – Městskou hromadnou dopravu v Brně čekají od ledna největší změny od spuštění systému SMS jízdenek. Cestující si podle zjištění Deníku Rovnost budou kupovat šalinkarty i prostřednictvím internetového obchodu. Ubude dlouhé stání ve frontách, lidé si koupí třeba roční kupon jen kliknutím na webu. Právě roční jízdenka přitom má stát místo současných pěti tisíc jen 3325 korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies