Naposledy radní odmítli Rettegyho nabídku na odkoupení jeho dvoutřetinového podílu za dvacet milionů korun. „Nezaplatíme mu ani dva miliony. Musíme se všemi prostředky postavit soudní zvůli," řekl včera majetkový náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.

Rettegymu přiznaly soudy všech stupňů nárok na dvě třetiny pozemku, na kterém stála malá dílna zabraná v roce 1950 komunisty. „Jenže dílna zabírala jen zlomek pozemku. Soudy přesto rozhodly o tom, že má nárok na školku, která tam vyrostla v roce 1980. S tím nesouhlasíme. V současnosti jsme podali dovolání k Nejvyššímu soudu a zároveň připravujeme ústavní stížnost. Pokud nám soudy nevyhoví, jsme připravení to řešit i na mezinárodní úrovni," ujistil Pospíšil.

Inforgafika Francouzská

Nejvyšší soud už jednou o restituci rozhodoval. „Ztotožnili jsme se se závěrem krajského soudu. V době odebírání majetku za socialismu neexistovalo přesné vymezení pozemků. Proto ani na dnešní účastníky řízení nelze mít nároky na přesné vymezení," vysvětlil rozhodnutí ve prospěch Rettegyho mluvčí soudu Petr Knötig.

Třiadvacet let

Důchodce Rettegy se svých nároků nehodlá vzdát. A naopak si stěžuje na špatný přístup města. „Snažím se o restituci už třiadvacet let. Město s námi v podstatě nejedná a když už, tak velice arogantně. Majetek po mámě je teď v dezolátním stavu, město jako hospodář se vůbec nestará. Nabídl jsem proto, že podíl Brna odkoupím. Nereagovalo. Teď naopak nabízím svůj podíl za cenu podle odhadu a opět nereaguje," zdůraznil Rettegy. V právních záležitostech přitom odkázal na svého advokáta Jaroslava Brože.

Na vyřešení sporu teď čeká především sdružení Podané ruce. To v budově sídlí, má tam ubytovnu pro část klientů i chráněné dílny. „Když jsme před víc než deseti lety dostali budovu do pronájmu, o sporu jsme nevěděli. Problém je v tom, že lze pro centrum starající se o narkomany jen těžko sehnat jiné místo. Lidé z okolí mají většinou obavy," uvedl ředitel sdružení Pavel Novák.

Vysoký nájem?

Upozornil přitom, že Rettegy chce po sdružení příliš vysoký nájem. „Městu platíme 350 tisíc korun ročně. On chce milion a 470 tisíc. Na to nemáme. Budova je ve špatném stavu a my utratíme hodně peněz za vytápění," řekl Novák.

Rettegyho právník Brož má jasno. „O restitučním sporu se jednalo na všech soudních stupních včetně Ústavního soudu a ve věci je pravomocně rozhodnuto. Pokud se město domnívá, že soudy pochybily, mělo by si nejdříve vyhodnotit, zda ho jeho právníci zodpovědně u soudu bránili. Já se domnívám, že selhali. Názory města teď mají hodnotu loňského jízdního řádu. My jsme při uplatňování nároků nijak nekale nejednali," vzkázal Brož.

Dodal, že i on vidí problém v jednání ze strany města. „Kdyby byli jeho představitelé ochotní dobrovolně právem uplatněný restituční nárok uznat a začali jednat, nepochybně bychom si případné nesrovnalosti vzájemně vyjasnili," uvedl právník. Zároveň ujistil, že nehodlá sahat k extrémním řešením, jako je násilné vyklizení budovy. „Jsme proti násilí. Jako spoluvlastníci navrhneme reálné rozdělení pozemku v souladu s územním plánem. Věřím, že najdeme společnou řeč," doufá advokát.