VYBERTE SI REGION

Revoluce přišla na jih Moravy po víkendu

Brno /FOTOGALERIE, ANKETA, INFOGRAFIKA/ - V noci na 22. listopadu vypukla plakátovací válka. Lidové milice a StB přelepovaly revoluční letáky, které zaplavily doslova celé Brno.

16.11.2009 10
SDÍLEJ:

SÍLA DAVU. V brněnských ulicích se koncem listopadu scházely desetitisíce lidí. Jedním z největších zážitků byl živý řetěz, který vytvořili kolem náměstí Svobody, i generální stávka.Foto: Archiv Masarykovy univerzity

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v úterý ve 20:00, najdete ve středečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Náměstí plná lidí, vlajky, revoluční hesla a zapálené svíčky. Sametovou revoluci odstartovalo 17. listopadu 1989 násilné potlačení poklidné studentské demonstrace na Národní třídě v Praze. Zprávy o brutálním policejním zásahu se postupně rozběhly Československem. Brno se za zbité studenty postavilo už v pondělí 20. listopadu, o týden později už se ke generální stávce přidala celá jižní Morava.

Tehdejší oficiální média páteční demonstraci popisovala velmi stručně a varovala před „protispolečenským vystupováním nechvalně známých osob“. Zahraniční rozhlas i televize však podávaly přesnější obraz události. Zveřejnily také zprávu o smrti jednoho ze studentů, která se později ukázala jako nepravdivá. „Když jsem to viděl ve vídeňské televizi, uvažoval jsem, jak se k tomu v pondělí ráno postavím,“ říká profesor Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Dušan Šlosar.

Okupační stávka

V pondělí ráno už měl pedagog po schůzce s Jiřím Voráčem a dalšími budoucími členy stávkového výboru jasno. „Před sedmou mi začínala první přednáška, při které jsem oznámil, že za daných okolností učit nebudu a vyhlašuji stávku,“ vzpomíná jeden z hlavních členů stávkového výboru na Masarykově univerzitě.
Tehdejší studenti reagovali podobně jako později značná část učitelů i ostatních lidí. „Zdaleka ne všichni se přidali. Jedna dívka se mi už na té přednášce strachy rozplakala,“ líčí Šlosar.

Hned v pondělí dopoledne se odvážnější ze studentů poprvé sešli na dvoře filozofické fakulty a s brněnskými divadelníky a studenty JAMU svolali na podvečer první demonstraci na náměstí Svobody.

Náměstí tehdy ještě nebylo ozvučené, takže se shromáždění muselo obejít bez delších proslovů. V okolních ulicích navíc stála připravená policejní auta a hrozilo, že proti pětadvacetitisícovému davu zasáhnou. „Když jsem šel mezi policejními auty dnešní Rašínovou ulicí domů, nebylo to nic příjemného. Další den už tam však nebyla,“ vzpomíná tehdy patnáctiletý student gymnázia František Emmert.

Hlavní brněnské náměstí pak lidé plnili každý podvečer. Od úterka se také do okupační stávky zapojily všechny ostatní brněnské vysoké školy. „Nepřetržitá okupační stávka byla vlastně naší jedinou možností jak stávkovat, protože kdyby studenti na noc odešli domů, mohla by do rána školu obsadit policie,“ vysvětluje Šlosar.

V ulicích se také objevovalo stále více letáků s revolučními hesly, které vyráběli studenti doslova na koleni. V noci na 22. listopadu se kvůli plakátům strhla takzvaná plakátovací válka. „Příslušníci Lidových milicí a StB se vrhli do ulic a začali naše plakáty přelepovat těmi oficiálně vytištěnými, protirevolučními. Brzy však pochopili, že naše nadšení je víc než jejich technika,“ hodnotí Šlosar.

Šíření revoluce

Jednou ze starostí stávkových výborů bylo šíření informací do jihomoravských měst. „Pamatuji si, že se ve stávkovém výboru řešilo, koho vyslat na Vyškovsko a Znojemsko, kde se nic moc nedělo,“ vzpomíná Emmert.

K demonstracím se nejprve připojili v Břeclavi, kde se už ve středu sešlo několik nadšenců a ve čtvrtek se konala první větší demonstrace. Další města se pak přidala většinou až v pondělí 27. listopadu při dvouhodinové celostátní generální stávce.

Ve většině měst však chybí důkladné zmapování listopadových událostí. Naopak brněnské dění je velmi podrobně zachyceno v Archivu Masarykovy univerzity. „Ve stávkovém výboru bylo několik pomocných vědeckých sil z archivu, které schovávaly doslova každý papír. Máme díky tomu jeden z nejucelenějších archivů v zemi,“ dodává ředitel archivu školy Jiří Pulec.

#nahled|http://g.denik.cz/50/ef/infografika_namesti_svobody_brno_listopad_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/ef/infografika_namesti_svobody_brno_listopad.jpg|Náměstí Svobody v roce 1989 a dnes.#
U gratulace kamarádi zvoní klíči

Brno – Milena Bahenská slavila v pátek 17. listopadu 1989 své čtyřicátiny. A i když pochází z Brna, ten den se brzy ráno vydala do Prahy. „Jela jsem se totiž představit rodině svého budoucího manžela,“ říká Bahenská.

Seznamovací výlet měla naplánován na dva dny. V pátek byla na programu oslava v rodinném kruhu, v sobotu prohlídka hlavního města. „I když už jsme v sobotu měli jakési povědomí o tom, co děje, demonstracím jsme se ten den raději vyhýbali,“ přiznává žena.
V neděli se budoucí manželé vrátili do Brna. Revoluční dění sledovali nejprve jen v televizi. „Měli jsme strach, co se bude dít dál. Pamatuji si totiž osmašedesátý rok a bála jsem se, aby to zase nedopadlo špatně,“ říká žena, které na srpnovou okupaci zbyly nepříjemné i příjemné vzpomínky.

Jen několik dní po vstupu vojsk Varšavské smlouvy se jí totiž narodila dcera. Radost z dítěte jí ale tehdy kazila situace v zemi. „Když jsem přijížděla do porodnice, stáli u vchodu vojáci se samopaly. To nebylo nic příjemného,“ vzpomíná Bahenská.
Nedůvěru k listopadovým událostem překonala až při generální stávce 27. listopadu. „Nebyla jsem zastánce komunistického režimu, ale bála jsem se, že revoluce nevyjde,“ popisuje tehdejší obavy mnoha lidí.

Dvacet let po revoluci vidí situaci ve společnosti docela nadějně. „Například zdravotnictví se výrazně zlepšilo,“ myslí si Bahenská, která pracuje v nemocnici.

Díky jejímu datu narození jí revoluci přátelé připomínají téměř každý rok. „Často mi gratulují a zvoní u toho klíči,“ směje se žena, která zítra oslaví šedesátiny.

V dokladech má Martin Kvizda datum narození 17. 11. 1969. O revoluci říká: S demokracií jsme naložili špatně

Brno – Martin Kvizda se narodil přesně dvacet let před 17. listopadem 1989. Revoluci prožíval v Praze, kde tehdy studoval Vysokou školu ekonomickou. „Dnes se sice máme mnohem lépe, ale morální a etické zásady lidí zůstaly pořád stejně špatné jako dříve,“ říká nynější proděkan Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Jak jste prožíval sedmnáctý listopad před dvaceti lety?
Místo abych byl na Národní třídě, slavil jsem s kamarády dvacetiny. Když jsme se večer vrátili na koleje, žili už tam všichni demonstrací a nás ta atmosféra hned pohltila.

Zapojil jste se do dalšího dění?
Všichni jsme tehdy měli pocit, že jsme součástí těch událostí. Doslova jsme tím žili. S odstupem času mi to připadá jako hra. Důležité věci se stejně děly jinde než na školách a staly by se i bez nás.

Byl jste ve spojení s rodinou v Brně?
Pravidelně jsem telefonoval do Brna a diktoval jsem mamince různá prohlášení. Ta je předávala mým bývalým spolužákům z gymnázia, kteří je přepisovali na stroji a šířili dál.

Jaký okamžik ve vás zanechal největší dojem?
Nejsilnějším zážitkem pro mě byla má první demonstrace 18. listopadu před Národním divadlem, kdy nám z balkonů mávali herci. Člověk měl najednou pocit, že se děje něco jako další národní obrození.

Kam podle vás česká společnost po dvaceti letech došla?
S demokracií jsme nenaložili tak, jak jsme mohli, jsem z toho zklamaný. Změnily se materiální věci, ale morální a etické zásady společnosti jsou stále stejné. Lidé stále zneužívají systém, jak jen se dá.

Autor: Zuzana Taušová

ANKETA

Splnila sametová revoluce vaše očekávání?

Ano

38 %

Ne

62 %

Hlasovalo: 115     Anketa byla ukončena

16.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

AKTUALIZOVÁNO

Policie obvinila souzeného Íránce Zadeha z ovlivňování svědka

Brno – Policie v sobotu obvinila podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, který je souzený za daňové úniky, že se měl podílet na ovlivňování svědka. Nyní ještě probíhají výslechy. Po poledni to sdělil Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu. V současné době je na svobodě díky vysoké kauci, kterou složil na začátku roku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies