VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rodina přijme dítě. Značka malé, zdravé a bílé

Jižní Morava /UVNITŘ INFOGRAFIKA/ – To je moje rodina, do které patřím. Na jihu Moravy existují stovky dětí, které mají touhu vyslovit tuto větu. Není ale nikdo, na koho by přitom mohly ukázat prstem.

20.2.2011 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: div

Pro bezmála čtyři desítky z nich to od loňska už neplatí. V minulém roce našlo cestu do nové rodiny třiadvacet dětí v kraji díky adopci. O dalších třináct z nich se teď starají pěstouni.

Jsou to o něco nižší čísla než loni, kdy se do náhradní rodiny dostalo jedenapadesát dětí. Počet žádostí o svěření do péče se přitom nezměnil skoro vůbec. „Tento trend v kraji pozorujeme už několik let. Lidí, kteří mají zájem si dítě osvojit nebo se o ně starat jako pěstouni, neubývá. Méně je ale dětí, které je možné do náhradní rodiny umístit,“ potvrdila Petra Šustrová z odboru sociálních věcí kraje.

Systém funguje

Z této bilance mají úředníci radost. Signalizuje podle nich, že systém práce s rodiči v tísni na jižní Moravě dobře funguje. Sociálním pracovníkům se v mnoha případech povede najít takové řešení, aby například kvůli nevyhovujícímu bydlení nemusely děti z problematických rodin skončit v ústavní péči. „Není to nic masového. Loňská čísla ale potvrzují, že i z ústavů se daří vracet je k jejich biologickým rodičům,“ podotkla Šustrová.

Zařízení typu kojeneckých ústavů, odkud většina jmen v rejstřících dětí vhodných k umístění do náhradní rodiny pochází, jsou na jižní Moravě tři. A s pohledem úřadů souhlasí všechny. „Dost mě zlobí, když si někdo představuje, že tu snad děti držet chceme. Ve skutečnosti děláme vše proto, aby se dostaly do rodin,“ podotkla ředitelka kyjovského kojeneckého ústavu Anna Neduchalová.

Kolik dětí se podařilo na jižní Moravě umístit do náhradní rodiny.

Zařízení, které vede, je součástí kyjovské nemocnice. Patří mezi dvanáct pracovišť v republice, která umožňují provést utajený porod. A chlubí se ukázkovými výsledky: do rodinné péče propouští až devadesát procent přijatých dětí. Dvě třetiny z nich putují zpět k pokrevním příbuzným. „Jak to děláme? Intenzivně spolupracujeme s orgánem sociálněprávní ochrany dětí. Vlastně je spíš neustále bombardujeme telefonáty a dotazy. Mají práce nad hlavu, ale jinak to nejde,“ vysvětlila Neduchalová.

Podobně je na tom i brněnské a znojemské dětské centrum. Ani nejlepší výsledky ale neznamenají, že ústav opustí všechny děti. Na tom, kdo z jejich malých obyvatel má nejhorší vyhlídky, se odborníci shodnou. Děti jiných etnik. A hlavně ty romské. „Leckdy to na nich není vůbec vidět, mají ale smůlu. Tak hluboce je u nás zakořeněná xenofobie,“ povzdechla si Neduchalová. Stejně to vidí i ředitelka Dětského centra Brno Eva Pilátová. Ví, o čem mluví, jedno z těchto dětí před lety adoptovala. „Jaké dítě od nás lidé naopak chtějí? Malé, zdravé. A bílé,“ konstatovala.

Jen po jednom

Hledání rodiny dětem komplikuje i hospodářská krize, která vyhrotila problémy sociálně slabých lidí. V posledních třech letech přibývá sourozenců, kteří se kvůli tomu ocitnou v ústavní péči spolu.

Najít pro ně náhradní rodinu je ale těžké. „Nechceme je oddělovat. Lidé si ale obvykle odmítají vzít víc než jedno dítě, často z ekonomických důvodů,“ vysvětlila soudní znalkyně a psycholožka znojemského dětského centra Jitka Horká.

Osvojení vykousne do rodinného rozpočtu díru jako příchod kteréhokoliv nového člena rodiny. Pěstounům sice pomáhá stát dávkami, z pohledu práva ale nemají k dětem tak úzkou vazbu jako biologičtí či adoptivní rodiče. „Pro řadu lidí se pěstounství bohužel stalo jen rychlejší cestou k dítěti, než je adopce,“ upozornila Horká.

Jako problematický se například ukázal případ manželů Rosnerových. Dříve oceňovaným pěstounům soud loni v listopadu potvrdil tresty za týrání svěřené osoby.

Autor: Lucie Hrabcová

20.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Řezal se v obličeji a hrozil, že skočí z okna. Sebevraha zachránil vyjednavač

Ilustrační foto.
17

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Špílmachr Zavadil se vrátil do Teplic, kde se před rokem vážně zranil

Teplice - První zápas ligového jara v Teplicích byl pikantní pro brněnského kapitána Pavla Zavadila. Osmatřicetiletý fotbalista se vrátil do základní sestavy právě v místech, kde se jeho kariéra před necelým rokem málem zastavila nadobro. Zavadil v sobotu výrazně pomohl Zbrojovce k cenné remíze 1:1 a končit ani zdaleka nechce.

AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Praha, Brno – První díl trilogie se soupeři ze špičky extraligové tabulky hokejistům Komety nevyšel. Na ledě pražské Sparty v nedělním 48. extraligovém kole prohráli 0:4 a nenavázali na páteční domácí výhru proti Pardubicím.

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Jižní Morava – Skoro čtyřiadvacet tisíc cestujících v brněnské hromadné dopravě už prostřednictvím platebních karet používá elektronické předplatní jízdenky, takzvané šalinkarty. Koordinátor jihomoravské dopravy Kordis usiluje o to, aby si elektronické jízdenky mohli pořizovat lidé v celém kraji. Nejdřív to ale bude až v příštím roce.

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies