VYBERTE SI REGION

Rodina přijme dítě. Značka malé, zdravé a bílé

Jižní Morava /UVNITŘ INFOGRAFIKA/ – To je moje rodina, do které patřím. Na jihu Moravy existují stovky dětí, které mají touhu vyslovit tuto větu. Není ale nikdo, na koho by přitom mohly ukázat prstem.

20.2.2011 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: div

Pro bezmála čtyři desítky z nich to od loňska už neplatí. V minulém roce našlo cestu do nové rodiny třiadvacet dětí v kraji díky adopci. O dalších třináct z nich se teď starají pěstouni.

Jsou to o něco nižší čísla než loni, kdy se do náhradní rodiny dostalo jedenapadesát dětí. Počet žádostí o svěření do péče se přitom nezměnil skoro vůbec. „Tento trend v kraji pozorujeme už několik let. Lidí, kteří mají zájem si dítě osvojit nebo se o ně starat jako pěstouni, neubývá. Méně je ale dětí, které je možné do náhradní rodiny umístit,“ potvrdila Petra Šustrová z odboru sociálních věcí kraje.

Systém funguje

Z této bilance mají úředníci radost. Signalizuje podle nich, že systém práce s rodiči v tísni na jižní Moravě dobře funguje. Sociálním pracovníkům se v mnoha případech povede najít takové řešení, aby například kvůli nevyhovujícímu bydlení nemusely děti z problematických rodin skončit v ústavní péči. „Není to nic masového. Loňská čísla ale potvrzují, že i z ústavů se daří vracet je k jejich biologickým rodičům,“ podotkla Šustrová.

Zařízení typu kojeneckých ústavů, odkud většina jmen v rejstřících dětí vhodných k umístění do náhradní rodiny pochází, jsou na jižní Moravě tři. A s pohledem úřadů souhlasí všechny. „Dost mě zlobí, když si někdo představuje, že tu snad děti držet chceme. Ve skutečnosti děláme vše proto, aby se dostaly do rodin,“ podotkla ředitelka kyjovského kojeneckého ústavu Anna Neduchalová.

Kolik dětí se podařilo na jižní Moravě umístit do náhradní rodiny.

Zařízení, které vede, je součástí kyjovské nemocnice. Patří mezi dvanáct pracovišť v republice, která umožňují provést utajený porod. A chlubí se ukázkovými výsledky: do rodinné péče propouští až devadesát procent přijatých dětí. Dvě třetiny z nich putují zpět k pokrevním příbuzným. „Jak to děláme? Intenzivně spolupracujeme s orgánem sociálněprávní ochrany dětí. Vlastně je spíš neustále bombardujeme telefonáty a dotazy. Mají práce nad hlavu, ale jinak to nejde,“ vysvětlila Neduchalová.

Podobně je na tom i brněnské a znojemské dětské centrum. Ani nejlepší výsledky ale neznamenají, že ústav opustí všechny děti. Na tom, kdo z jejich malých obyvatel má nejhorší vyhlídky, se odborníci shodnou. Děti jiných etnik. A hlavně ty romské. „Leckdy to na nich není vůbec vidět, mají ale smůlu. Tak hluboce je u nás zakořeněná xenofobie,“ povzdechla si Neduchalová. Stejně to vidí i ředitelka Dětského centra Brno Eva Pilátová. Ví, o čem mluví, jedno z těchto dětí před lety adoptovala. „Jaké dítě od nás lidé naopak chtějí? Malé, zdravé. A bílé,“ konstatovala.

Jen po jednom

Hledání rodiny dětem komplikuje i hospodářská krize, která vyhrotila problémy sociálně slabých lidí. V posledních třech letech přibývá sourozenců, kteří se kvůli tomu ocitnou v ústavní péči spolu.

Najít pro ně náhradní rodinu je ale těžké. „Nechceme je oddělovat. Lidé si ale obvykle odmítají vzít víc než jedno dítě, často z ekonomických důvodů,“ vysvětlila soudní znalkyně a psycholožka znojemského dětského centra Jitka Horká.

Osvojení vykousne do rodinného rozpočtu díru jako příchod kteréhokoliv nového člena rodiny. Pěstounům sice pomáhá stát dávkami, z pohledu práva ale nemají k dětem tak úzkou vazbu jako biologičtí či adoptivní rodiče. „Pro řadu lidí se pěstounství bohužel stalo jen rychlejší cestou k dítěti, než je adopce,“ upozornila Horká.

Jako problematický se například ukázal případ manželů Rosnerových. Dříve oceňovaným pěstounům soud loni v listopadu potvrdil tresty za týrání svěřené osoby.

Autor: Lucie Hrabcová

20.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Budova na brněnském náměstí Svobody, ve kterém je v přízemí prodejna McDonald´s. Ilustrační foto.
3

Nový nájemce po McDonald's? Zatím bez zájmu. Město sleví z požadavku na záchody

Oslovi v minizoo v brněnských Horních Heršpicích museli v úterý na pomoc přispěchat strážníci. Zvíře totiž propadlo tenkou vrstvou ledu a zůstalo stát po krk v ledové vodě.

Osel z minizoo se propadl po krk do ledové vody. Na břeh se nakonec vyšplhal sám

Směr se změnil, čáry zůstaly. Parkoviště u Mahenova divadla je špatně označené

Brno – Lidé váhavě obcházejí zaparkovaná auta v brněnské ulici Za Divadlem. Na obrácení jednosměrného provozu, o kterém Brněnský deník Rovnost informoval již minulý týden, si řidiči již zvykají, stále si však nejsou jistí, jak mají v ulici parkovat.

VIDEO: Holky na techniku patří, láká studentky nový klip VUT

Brno – Matematika nebo fyzika nejsou jen pro muže, upozorňuje nová kampaň Vysokého učení technického v Brně s názvem Sem patřím. Univerzita se díky ní snaží vyvrátit stereotypy, které odrazují uchazečky od studia technických oborů. Odvahu jim dodává motivační videoklip i internetové stránky.

Zloděj chtěl odjet s lupem, nenastartoval dodávku

Příbram na Moravě – Nestartuje auto? Pokud se to stane řidiči, který spěchá do práce, je to nepříjemná záležitost. Hodně naštvaný pak musel být zatím neznámý zloděj, jenž marně startoval dodávku, do níž si předtím nanosil lup. O kuriózním případu z Příbrami na Moravě na Brněnsku informovali policisté v úterý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies