VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rodina přijme dítě. Značka malé, zdravé a bílé

Jižní Morava /UVNITŘ INFOGRAFIKA/ – To je moje rodina, do které patřím. Na jihu Moravy existují stovky dětí, které mají touhu vyslovit tuto větu. Není ale nikdo, na koho by přitom mohly ukázat prstem.

20.2.2011 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: div

Pro bezmála čtyři desítky z nich to od loňska už neplatí. V minulém roce našlo cestu do nové rodiny třiadvacet dětí v kraji díky adopci. O dalších třináct z nich se teď starají pěstouni.

Jsou to o něco nižší čísla než loni, kdy se do náhradní rodiny dostalo jedenapadesát dětí. Počet žádostí o svěření do péče se přitom nezměnil skoro vůbec. „Tento trend v kraji pozorujeme už několik let. Lidí, kteří mají zájem si dítě osvojit nebo se o ně starat jako pěstouni, neubývá. Méně je ale dětí, které je možné do náhradní rodiny umístit,“ potvrdila Petra Šustrová z odboru sociálních věcí kraje.

Systém funguje

Z této bilance mají úředníci radost. Signalizuje podle nich, že systém práce s rodiči v tísni na jižní Moravě dobře funguje. Sociálním pracovníkům se v mnoha případech povede najít takové řešení, aby například kvůli nevyhovujícímu bydlení nemusely děti z problematických rodin skončit v ústavní péči. „Není to nic masového. Loňská čísla ale potvrzují, že i z ústavů se daří vracet je k jejich biologickým rodičům,“ podotkla Šustrová.

Zařízení typu kojeneckých ústavů, odkud většina jmen v rejstřících dětí vhodných k umístění do náhradní rodiny pochází, jsou na jižní Moravě tři. A s pohledem úřadů souhlasí všechny. „Dost mě zlobí, když si někdo představuje, že tu snad děti držet chceme. Ve skutečnosti děláme vše proto, aby se dostaly do rodin,“ podotkla ředitelka kyjovského kojeneckého ústavu Anna Neduchalová.

Kolik dětí se podařilo na jižní Moravě umístit do náhradní rodiny.

Zařízení, které vede, je součástí kyjovské nemocnice. Patří mezi dvanáct pracovišť v republice, která umožňují provést utajený porod. A chlubí se ukázkovými výsledky: do rodinné péče propouští až devadesát procent přijatých dětí. Dvě třetiny z nich putují zpět k pokrevním příbuzným. „Jak to děláme? Intenzivně spolupracujeme s orgánem sociálněprávní ochrany dětí. Vlastně je spíš neustále bombardujeme telefonáty a dotazy. Mají práce nad hlavu, ale jinak to nejde,“ vysvětlila Neduchalová.

Podobně je na tom i brněnské a znojemské dětské centrum. Ani nejlepší výsledky ale neznamenají, že ústav opustí všechny děti. Na tom, kdo z jejich malých obyvatel má nejhorší vyhlídky, se odborníci shodnou. Děti jiných etnik. A hlavně ty romské. „Leckdy to na nich není vůbec vidět, mají ale smůlu. Tak hluboce je u nás zakořeněná xenofobie,“ povzdechla si Neduchalová. Stejně to vidí i ředitelka Dětského centra Brno Eva Pilátová. Ví, o čem mluví, jedno z těchto dětí před lety adoptovala. „Jaké dítě od nás lidé naopak chtějí? Malé, zdravé. A bílé,“ konstatovala.

Jen po jednom

Hledání rodiny dětem komplikuje i hospodářská krize, která vyhrotila problémy sociálně slabých lidí. V posledních třech letech přibývá sourozenců, kteří se kvůli tomu ocitnou v ústavní péči spolu.

Najít pro ně náhradní rodinu je ale těžké. „Nechceme je oddělovat. Lidé si ale obvykle odmítají vzít víc než jedno dítě, často z ekonomických důvodů,“ vysvětlila soudní znalkyně a psycholožka znojemského dětského centra Jitka Horká.

Osvojení vykousne do rodinného rozpočtu díru jako příchod kteréhokoliv nového člena rodiny. Pěstounům sice pomáhá stát dávkami, z pohledu práva ale nemají k dětem tak úzkou vazbu jako biologičtí či adoptivní rodiče. „Pro řadu lidí se pěstounství bohužel stalo jen rychlejší cestou k dítěti, než je adopce,“ upozornila Horká.

Jako problematický se například ukázal případ manželů Rosnerových. Dříve oceňovaným pěstounům soud loni v listopadu potvrdil tresty za týrání svěřené osoby.

Autor: Lucie Hrabcová

20.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Brně se uskutečnil druhý ročník akce Slide Czech, která se bude postupně konat ve více než deseti městech v České republice. Návštěvníci s nafukovacími kruhy nebo lehátky pod paží se přišli osvěžit na více než tři sta metrů dlouhou vodní skluzavku.
19

Nejlepší osvěžení? Jízda na obří skluzavce na Kraví hoře, pochvalují si Brňané

Ilustrační foto.

Nezletilý motorkář má středně těžké poranění nohy. Po srážce s náklaďákem

Vytrvalejší cestovatel než vlk. Rys přišel do Moravského krasu až z Beskyd

Blanensko – Vědci minulý týden odchytili a očipovali rysa v Moravském krasu. Očekávají, že díky tomu získají nové poznatky o vzácné šelmě.

Díky práci snů zdarma cestuje po světě. Při natáčení mu ale opice ukradla kameru

Brno - Videa z různých koutů světa natáčí z loďky či horkovzdušného balonu. Sedmadvacetiletý Michal Gálik loni vyhrál v brněnské společnosti Sygic Travel konkurz na práci snů. Díky ní rok zdarma cestuje po světě a natáčí 360stupňová videa do internetové aplikace pro cestovatele. „Raději cestuji za přírodou než do měst. Je v nich na mě moc stresu a ruchu," tvrdí mladík.

Potvrzeno. V Brně vyroste park pro společné fandění v době olympiády

Brno /ANKETA/ – Hokejové hřiště, curlingové dráhy či malý skokanský můstek. To a mnohem více nabídne nový olympijský park, který vznikne v Pavilonu Z v areálu brněnského výstaviště. V pátek to potvrdilo vedení Brna s Českým olympijským výborem. Od února 2018, v době konání zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu, tak budou moci lidé v Brně společně sledovat přímé přenosy a fandit českým sportovcům. V olympijském parku si navíc některé sporty i sami vyzkouší.

Festival Ibérica: divoké flamenco, originální paella a jižanská atmosféra v Brně

Brno – Flamenco, ochutnávky španělských specialit, tvůrčí dílny tance, zpěvu nebo kytary. Jižanský styl života do Brna vnese 14. ročník festivalu Ibérica, který potrvá od 28. června do 4. července.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies