VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rodina přijme dítě. Značka malé, zdravé a bílé

Jižní Morava /UVNITŘ INFOGRAFIKA/ – To je moje rodina, do které patřím. Na jihu Moravy existují stovky dětí, které mají touhu vyslovit tuto větu. Není ale nikdo, na koho by přitom mohly ukázat prstem.

20.2.2011 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: div

Pro bezmála čtyři desítky z nich to od loňska už neplatí. V minulém roce našlo cestu do nové rodiny třiadvacet dětí v kraji díky adopci. O dalších třináct z nich se teď starají pěstouni.

Jsou to o něco nižší čísla než loni, kdy se do náhradní rodiny dostalo jedenapadesát dětí. Počet žádostí o svěření do péče se přitom nezměnil skoro vůbec. „Tento trend v kraji pozorujeme už několik let. Lidí, kteří mají zájem si dítě osvojit nebo se o ně starat jako pěstouni, neubývá. Méně je ale dětí, které je možné do náhradní rodiny umístit,“ potvrdila Petra Šustrová z odboru sociálních věcí kraje.

Systém funguje

Z této bilance mají úředníci radost. Signalizuje podle nich, že systém práce s rodiči v tísni na jižní Moravě dobře funguje. Sociálním pracovníkům se v mnoha případech povede najít takové řešení, aby například kvůli nevyhovujícímu bydlení nemusely děti z problematických rodin skončit v ústavní péči. „Není to nic masového. Loňská čísla ale potvrzují, že i z ústavů se daří vracet je k jejich biologickým rodičům,“ podotkla Šustrová.

Zařízení typu kojeneckých ústavů, odkud většina jmen v rejstřících dětí vhodných k umístění do náhradní rodiny pochází, jsou na jižní Moravě tři. A s pohledem úřadů souhlasí všechny. „Dost mě zlobí, když si někdo představuje, že tu snad děti držet chceme. Ve skutečnosti děláme vše proto, aby se dostaly do rodin,“ podotkla ředitelka kyjovského kojeneckého ústavu Anna Neduchalová.

Kolik dětí se podařilo na jižní Moravě umístit do náhradní rodiny.

Zařízení, které vede, je součástí kyjovské nemocnice. Patří mezi dvanáct pracovišť v republice, která umožňují provést utajený porod. A chlubí se ukázkovými výsledky: do rodinné péče propouští až devadesát procent přijatých dětí. Dvě třetiny z nich putují zpět k pokrevním příbuzným. „Jak to děláme? Intenzivně spolupracujeme s orgánem sociálněprávní ochrany dětí. Vlastně je spíš neustále bombardujeme telefonáty a dotazy. Mají práce nad hlavu, ale jinak to nejde,“ vysvětlila Neduchalová.

Podobně je na tom i brněnské a znojemské dětské centrum. Ani nejlepší výsledky ale neznamenají, že ústav opustí všechny děti. Na tom, kdo z jejich malých obyvatel má nejhorší vyhlídky, se odborníci shodnou. Děti jiných etnik. A hlavně ty romské. „Leckdy to na nich není vůbec vidět, mají ale smůlu. Tak hluboce je u nás zakořeněná xenofobie,“ povzdechla si Neduchalová. Stejně to vidí i ředitelka Dětského centra Brno Eva Pilátová. Ví, o čem mluví, jedno z těchto dětí před lety adoptovala. „Jaké dítě od nás lidé naopak chtějí? Malé, zdravé. A bílé,“ konstatovala.

Jen po jednom

Hledání rodiny dětem komplikuje i hospodářská krize, která vyhrotila problémy sociálně slabých lidí. V posledních třech letech přibývá sourozenců, kteří se kvůli tomu ocitnou v ústavní péči spolu.

Najít pro ně náhradní rodinu je ale těžké. „Nechceme je oddělovat. Lidé si ale obvykle odmítají vzít víc než jedno dítě, často z ekonomických důvodů,“ vysvětlila soudní znalkyně a psycholožka znojemského dětského centra Jitka Horká.

Osvojení vykousne do rodinného rozpočtu díru jako příchod kteréhokoliv nového člena rodiny. Pěstounům sice pomáhá stát dávkami, z pohledu práva ale nemají k dětem tak úzkou vazbu jako biologičtí či adoptivní rodiče. „Pro řadu lidí se pěstounství bohužel stalo jen rychlejší cestou k dítěti, než je adopce,“ upozornila Horká.

Jako problematický se například ukázal případ manželů Rosnerových. Dříve oceňovaným pěstounům soud loni v listopadu potvrdil tresty za týrání svěřené osoby.

Autor: Lucie Hrabcová

20.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Andrea Ungerová.

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Brno /FOTOGALERIE/ – Po Brněnské přehradě se rozléhá troubení parníků a stovky přihlížejících vykřikují nadšením. Dopravní podnik zahajuje jedenasedmdesátou plavební sezónu a vypouští svých šest lodí zpátky na přehradu. „Loni jsme přeplavili 240 tisíc cestujících, letos je náš cíl ještě o deset tisíc víc, i proto plavební sezónu prodloužíme až do konce října," slibuje přihlížejícím generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Oslavy prvního máje? Místo rvaček proti pochodu zatančí

Brno – Místo rvačkami a křikem se letos brněnští antifašisté rozhodli oslavit první máj divadlem, hudbou a nebo tancem. Každoroční protestní akci, při které většinou došlo i na potyčky, iniciativa Brno blokuje nazvala Kdo si hraje, nehajluje. „Důležitější než zablokovat pochod neonacistů, je každodenní boj proti plíživé fašizaci společnosti. Proto jsme se rozhodli dát možnost kreativnímu vyjádření těch, kteří s extremismem bojují," vysvětlil mluvčí iniciativy Václav Pecl.

Začnou stavět dvoupatrovou halu u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici

Brno - Dvě tělocvičny a v patře nad nimi učebny vzniknou na místě současné tělocvičny u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici. „Práce na hale začnou v nejbližší době a dokončíme je v březnu příštího roku," uvedl v pondělí tamní místostarosta Filip Leder.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies