VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rok 2008. Děti informačního věku přicházejí do škol

Brno - Dnes poprvé překročí školní práh. Až vyroste, chtěl by řídit a opravovat traktory. Jeho kamarád by byl zase rád hasičem nebo policistou. Zachraňoval by lidi a pomáhal všem. Jenže až budou tihle dva brněnští kluci velcí, půjdou studovat radši práva nebo ekonomii. Letošní prvňáčci sice stále mají své půvabné sny, ale ty však s věkem mění.

1.9.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Klára Alešová

Brněnské děti, které dnes poprvé obují školní přezůvky, vyrostly ve světě informačních technologií. „Drtivá většina z nich má doma počítač. Mnohem víc času tak tráví vsedě před obrazovkou. Rodiče jsou rádi, že mají klid, děti si však ničí oči a páteř a méně se hýbou,“ upozornila ředitelka pedagogicko-psychologické poradny v brněnské Zachově ulici Anna Holčíková. Při sledování televizních pořadů a hraní počítačových her si navíc děti nerozšiřují slovní zásobu, necvičí jazyk a komunikaci. „Poruchy řeči tak ted mají častěji než dřív,“ potvrdila Holčíková.

Pohádka v televizi

Pohádku od maminky přečtenou před spaním také často nahrazuje technika. „Dívají se do noci na televizi a pak ve škole spí,“ stěžuje si ředitelka Základní školy v Gajdošově ulici Markéta Olbertová.

Ačkoli jsou pro ně technologie samozřejmostí, mobilní telefon má jen málokterý školní nováček. „Hodně z nich ho však dostane na Vánoce v první třídě,“ řekla Olbertová. Vytížení rodiče tak mají kontrolu nad svými dětmi a větší pocit bezpečí. „Děti jsou však i méně samostatné, protože všechno řeší s rodiči,“ myslí si psycholožka Holčíková. Informační technologie nejsou podle ní pro děti jen špatné. „Rozvíjejí totiž logické myšlení,“ říká. Zatímco šestileté děti jsou nejspokojenější, když jsou na oslavě nebo když si hrají se svými milovanými, šest z deseti středoškoláků je nejšťastnějších, když se jim něco podaří. „Největší strach mám z maturity a nejšťastnější se cítím, když mi všechno vychází,“ svěřil se osmnáctiletý Jan Pavelka, který chce být právníkem.

Podobné zaměření na výkon je podle psychologů dnes normální. „Projevuje se už ve škole,“ myslí si Holčíková. Proto ubývá studentů na učilištích. Podle ní totiž rodiče pod vlivem médií zvyšují nároky na své děti, aby dosáhly co nejvyššího vzdělání. „I když na to mnohdy nemají předpoklady,“ podotkla Holčíková. Touha středoškoláků po úspěchu překvapila sociologa Iva Možného. „Když se v devadesátém roce vrátil můj kamarád z Německa, bavili jsme se o tom, co dobrého můžeme od kapitalismu očekávat. A on mi řekl o jedné nevýhodě. Člověk je neustále pod tlakem, aby měl úspěch. Ale že to chytají už na střední škole, mě překvapilo,“ přiznává Možný. Podle Holčíkové se předchozí generace spíše než neúspěchu obávala o zdraví nebo o své blízké. „Důvody k strachu však byly různorodější. Teď se neúspěch posunul výrazně do popředí,“ myslí si.¨

Podle odhadů Jihomoravského kraje bude dětí v prvních třídách zase o trošku méně než v minulém roce. Už za několik let však budou mít školy problém pojmout nával potomků silných ročníků z poloviny sedmdesátých let. „I když je teď nárůst porodnosti vysoký, stále nedosahujeme evropského průměru. Ale ani to není dost. A proto potřebujeme imigranty,“ vysvětlil sociolog z Masarykovy univerzity Ladislav Rabušic.

Autor: Barbora Fialová

1.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jihomoravský hejtman Bohumil Šimek při panelové diskuzi.
AKTUALIZOVÁNO
3 17

Diskuze s hejtmanem: Rychlovlaky? Máme výhodu, že jsme zaspali, řekl Jančura

Hustopečská nemocnice. Ilustrační foto.

ČSSD chce jihomoravské krajské nemocnice pod jednou organizací

Výstaviště? Přední část se otevře lidem. A vzniknout má i nový pavilon

Brno /ANKETA/ - Řev motorů historických formulí a motocyklů se má již v polovině července ozývat brněnským výstavištěm. Na jeho plochu se vrátí závod, který se tam konal před půl stoletím. V pondělí zástupci výstaviště představili letošní největší akce, které lidé mohou navštívit. Navíc poodhalili budoucnost areálu. Přední část se otevře lidem, vzniknout má i nový pavilon.

Brno dnes začíná vyplácet příspěvky na levnější roční jízdné MHD

Brno - Brno začíná dnešním dnem vyplácet příspěvek 1425 korun na roční jízdné městskou hromadnou dopravou. V tiskové zprávě to sdělila Zuzana Taušová z tiskového centra brněnského magistrátu. Roční jízdenka stojí 4750 korun. Brňané platící řádně za odpad mohli letos nově zažádat město o příspěvek, díky němuž se jim třetina peněz vrátí. V konečném součtu je tak roční jízdenka vyjde na 3325 korun. Podle Taušové od začátku roku zažádalo o příspěvek přes 19.000 lidí.

Opilý muž hazardoval na kolejích. Strážníci ho museli spoutat

Brno – Silně opilého muže museli v sobotu z tramvajových kolejí odvést brněnští strážníci. „Hlídka odpoledne objevila v královopolské smyčce opilého sedmapadesátiletého muže, který se choval velmi agresivně. Dechová zkouška ukázala, že má v sobě bezmála 2,5 promile alkoholu," popsal mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Hazardér se do příjezdu sanitky choval nezvladatelně a hlídka ho nakonec musela spoutat. Přivolaná záchranná služba jej poté odvezla na záchytnou stanici.

Michal Tung o EET: Také Vietnamci pořizují pokladny na poslední chvíli

Zavedení elektronické evidence tržeb se od března nevyhnou ani vietnamští obchodníci. Jejich počet se odhaduje na 20 tisíc a jejich tržby podle odhadů mohou mezi maloobchodníky činit až 70 procent. Na konci loňského roku mělo v ČR trvalý pobyt přes 48 tisíc Vietnamců. Na jejich přípravu na zásadní změnu pro způsob obchodování se Deník zeptal vietnamského podnikatele Michala Tunga, který na ni své krajany již několik měsíců připravuje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies