VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Romové viděli krematoria a v Masné ulici čekali na smrt

Brno /FOTOGALERIE/ – Na území protektorátu žilo na začátku druhé světové války šest a půl tisíce Romů. V sobotu uplynulo dvaasedmdesát let ode dne, kdy se ve stájích v brněnské Masné ulici shromážila téměř tisícovka z těch, kteří žili na Moravě. Nacisté je odtud deportovali do koncentračního tábora v Osvětimi. Do Brna se jich vrátilo jen sedm.

9.3.2015 2
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií

Pietní akt k uctění památky obětí romské genocidy za druhé světové války.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

U příležitosti tohoto výročí uspořádali v pondělí pracovníci brněnského Muzea romské kultury pietní akt k uctění památky obětí romské genocidy za druhé světové války. „V roce 2000 vyrobil sochař Zdeněk Řehořík pamětní desku, u které jsme se v Masné scházeli," zavzpomínala ředitelka muzea Jana Horváthová. O tři roky později, po demolici stájí, převzalo desku Muzeum města Brna, které ji na akci zapůjčilo.

Transporty Romů do Osvětimi byly součástí nacistické ideologie o rasové čistotě. „Deportace se týkaly asi tří tisíc Romů," vyčíslil historik Ctibor Nečas.

První vlak vyjel z Brna sedmého března 1943. „Byl to největší transport. Ty další se připojovaly na vlaky z Prahy nebo Pardubic," popsal závěrečnou fázi konečného řešení cikánské otázky Nečas. Naposledy odjíželi Romové z Brna v lednu následujícího roku.

Romové žili v Osvětimi v cikánském rodinném táboře, který sousedil s krematorii. „Každý den viděli dým a čekali, kdy na ně přijde řada," vysvětlil historik Nečas. Kromě psychického útlaku zažívali Romové v táborech také hlad a žízeň. „Velkým problémem byly nemoci, hlavně břišní tyfus," dodal Nečas.

Většina deportovaných Romů válku nepřežila. „Do Brna se vrátilo jenom sedm lidí," řekl historik Vlastimil Schildberger. V celé Evropě zemřelo během genocidy přibližně půl milionu Romů.

Právě kvůli úbytku českých Romů sem po válce přišli romští obyvatelé Slovenska. Ani ti se ale za války nevyhnuli perzekucím. „Slovenské Romy sice nacisté nesváželi do táborů, ale museli žít v ohrazených osadách," popsala na pondělní akci Margita Lazochová, jejíž rodiče a prarodiče tyto podmínky zažili.

Situace Romů se příliš nezlepšila ani po konci války. „Vraceli se do rozbitých domovů, neměli práci, ve společnosti stále panovaly předsudky," nastínil historik Michal Schuster.

Ředitel Památníku Terezín Jan Munk na pietě vyjádřil Romům solidaritu za českou židovskou komunitu. „Přeji nám všem šťastnější zážitky," uzavřel Munk.

Pavel Fried z brněnské židovské obce zase připomněl shodné rysy v romské a židovské genocidě. „Bez ohledu na svůj původ umírali všichni ve stejné plynové komoře," zdůraznil Fried.

K toleranci chce Brňany povzbudit také nový projekt vedení města nazvaný Rok smíření. „Budeme rádi, když se do této akce zapojí různé organizace," povzbudil k účasti náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan. Akce má připomínat konec druhé světové války a s ním spojený odsun německého obyvatelstva. Radní chtějí zlepšit sociální vyloučenost některých lokalit.

MARTINA PAVELKOVÁ

Autor: Redakce

9.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Michal Škoda.

Útočník Škoda se dočkal. Ze Zbrojovky odchází na hostování do Norska

Mladé hrdinky ocenili. Spolužačky Izabela Jefimova (světlé vlasy) a Sára Bukovská z brněnské základní školy v Mutěnické ulici zachránily letos v lednu z řeky Svitavy dvouleté dítě.
11

Musíme ji vytáhnout, řekly si. Oceněné školačky zachránily malou holčičku z řeky

Odcházím, vzkázala pohřešovaná žena. Doma nechala dvě děti

Kyjovsko – Po matce dvou dětí nyní pátrají policisté nejen z Hodonínska. „Naposledy byla viděna v pátek 24. března v místě svého bydliště v malé obci na Kyjovsku. Doma nechala své dvě děti, a bez jakýchkoliv náznaků nebo indicií o svém odchodu zmizela," informoval ve středu hodonínský policejní mluvčí Petr Zámečník.

Bez ozvěny. Nová laboratoř je nejtišším místem v České republice, tvrdí vědci

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Jen zaklapnou třísetkilové dveře s elektromagnetickými zámky a rozlehne se ticho. Tedy alespoň od okolního ruchu. V brněnském výzkumném centru společnosti Honeywell před týdnem otevřeli takzvanou bezdozvukovou místnost, které je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Kolony v Jugoslávské ulici trápí řidiče. Projíždí tudy i dvacet minut

Brno /FOTOGALERIE/ – Dlouhé kolony a nervózní čekající řidiči. Redaktoři Brněnského deníku Rovnost zjišťovali, jak po týdnu vypadá situace v rozkopané brněnské Jugoslávské ulici, kde dělníci od minulého týdne opravují inženýrské sítě.

Na jižní Moravě padaly teplotní rekordy, bylo i přes 23 stupňů

Brno - V Jihomoravském kraji ve středu padly teplotní rekordy na sedmi stanicích, což je asi polovina stanic v regionu. Meteorologové naměřili 23,4 stupně v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku, rekordy ale padly například i ve Strážnici na Hodonínsku, v Kuchařovicích na Znojemsku nebo v Pohořelicích na Brněnsku. V těchto místech byla překonána maxima stará 49 let. Uvedla to Ivana Záluská z regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies