VYBERTE SI REGION

Romové viděli krematoria a v Masné ulici čekali na smrt

Brno /FOTOGALERIE/ – Na území protektorátu žilo na začátku druhé světové války šest a půl tisíce Romů. V sobotu uplynulo dvaasedmdesát let ode dne, kdy se ve stájích v brněnské Masné ulici shromážila téměř tisícovka z těch, kteří žili na Moravě. Nacisté je odtud deportovali do koncentračního tábora v Osvětimi. Do Brna se jich vrátilo jen sedm.

9.3.2015 2
SDÍLEJ:

Pietní akt k uctění památky obětí romské genocidy za druhé světové války.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

U příležitosti tohoto výročí uspořádali v pondělí pracovníci brněnského Muzea romské kultury pietní akt k uctění památky obětí romské genocidy za druhé světové války. „V roce 2000 vyrobil sochař Zdeněk Řehořík pamětní desku, u které jsme se v Masné scházeli," zavzpomínala ředitelka muzea Jana Horváthová. O tři roky později, po demolici stájí, převzalo desku Muzeum města Brna, které ji na akci zapůjčilo.

Transporty Romů do Osvětimi byly součástí nacistické ideologie o rasové čistotě. „Deportace se týkaly asi tří tisíc Romů," vyčíslil historik Ctibor Nečas.

První vlak vyjel z Brna sedmého března 1943. „Byl to největší transport. Ty další se připojovaly na vlaky z Prahy nebo Pardubic," popsal závěrečnou fázi konečného řešení cikánské otázky Nečas. Naposledy odjíželi Romové z Brna v lednu následujícího roku.

Romové žili v Osvětimi v cikánském rodinném táboře, který sousedil s krematorii. „Každý den viděli dým a čekali, kdy na ně přijde řada," vysvětlil historik Nečas. Kromě psychického útlaku zažívali Romové v táborech také hlad a žízeň. „Velkým problémem byly nemoci, hlavně břišní tyfus," dodal Nečas.

Většina deportovaných Romů válku nepřežila. „Do Brna se vrátilo jenom sedm lidí," řekl historik Vlastimil Schildberger. V celé Evropě zemřelo během genocidy přibližně půl milionu Romů.

Právě kvůli úbytku českých Romů sem po válce přišli romští obyvatelé Slovenska. Ani ti se ale za války nevyhnuli perzekucím. „Slovenské Romy sice nacisté nesváželi do táborů, ale museli žít v ohrazených osadách," popsala na pondělní akci Margita Lazochová, jejíž rodiče a prarodiče tyto podmínky zažili.

Situace Romů se příliš nezlepšila ani po konci války. „Vraceli se do rozbitých domovů, neměli práci, ve společnosti stále panovaly předsudky," nastínil historik Michal Schuster.

Ředitel Památníku Terezín Jan Munk na pietě vyjádřil Romům solidaritu za českou židovskou komunitu. „Přeji nám všem šťastnější zážitky," uzavřel Munk.

Pavel Fried z brněnské židovské obce zase připomněl shodné rysy v romské a židovské genocidě. „Bez ohledu na svůj původ umírali všichni ve stejné plynové komoře," zdůraznil Fried.

K toleranci chce Brňany povzbudit také nový projekt vedení města nazvaný Rok smíření. „Budeme rádi, když se do této akce zapojí různé organizace," povzbudil k účasti náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan. Akce má připomínat konec druhé světové války a s ním spojený odsun německého obyvatelstva. Radní chtějí zlepšit sociální vyloučenost některých lokalit.

MARTINA PAVELKOVÁ

Autor: Redakce

9.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies