VYBERTE SI REGION

Romové viděli krematoria a v Masné ulici čekali na smrt

Brno /FOTOGALERIE/ – Na území protektorátu žilo na začátku druhé světové války šest a půl tisíce Romů. V sobotu uplynulo dvaasedmdesát let ode dne, kdy se ve stájích v brněnské Masné ulici shromážila téměř tisícovka z těch, kteří žili na Moravě. Nacisté je odtud deportovali do koncentračního tábora v Osvětimi. Do Brna se jich vrátilo jen sedm.

9.3.2015 2
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
Pietní akt k uctění památky obětí romské genocidy za druhé světové války.

Pietní akt k uctění památky obětí romské genocidy za druhé světové války.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

U příležitosti tohoto výročí uspořádali v pondělí pracovníci brněnského Muzea romské kultury pietní akt k uctění památky obětí romské genocidy za druhé světové války. „V roce 2000 vyrobil sochař Zdeněk Řehořík pamětní desku, u které jsme se v Masné scházeli," zavzpomínala ředitelka muzea Jana Horváthová. O tři roky později, po demolici stájí, převzalo desku Muzeum města Brna, které ji na akci zapůjčilo.

Transporty Romů do Osvětimi byly součástí nacistické ideologie o rasové čistotě. „Deportace se týkaly asi tří tisíc Romů," vyčíslil historik Ctibor Nečas.

První vlak vyjel z Brna sedmého března 1943. „Byl to největší transport. Ty další se připojovaly na vlaky z Prahy nebo Pardubic," popsal závěrečnou fázi konečného řešení cikánské otázky Nečas. Naposledy odjíželi Romové z Brna v lednu následujícího roku.

Romové žili v Osvětimi v cikánském rodinném táboře, který sousedil s krematorii. „Každý den viděli dým a čekali, kdy na ně přijde řada," vysvětlil historik Nečas. Kromě psychického útlaku zažívali Romové v táborech také hlad a žízeň. „Velkým problémem byly nemoci, hlavně břišní tyfus," dodal Nečas.

Většina deportovaných Romů válku nepřežila. „Do Brna se vrátilo jenom sedm lidí," řekl historik Vlastimil Schildberger. V celé Evropě zemřelo během genocidy přibližně půl milionu Romů.

Právě kvůli úbytku českých Romů sem po válce přišli romští obyvatelé Slovenska. Ani ti se ale za války nevyhnuli perzekucím. „Slovenské Romy sice nacisté nesváželi do táborů, ale museli žít v ohrazených osadách," popsala na pondělní akci Margita Lazochová, jejíž rodiče a prarodiče tyto podmínky zažili.

Situace Romů se příliš nezlepšila ani po konci války. „Vraceli se do rozbitých domovů, neměli práci, ve společnosti stále panovaly předsudky," nastínil historik Michal Schuster.

Ředitel Památníku Terezín Jan Munk na pietě vyjádřil Romům solidaritu za českou židovskou komunitu. „Přeji nám všem šťastnější zážitky," uzavřel Munk.

Pavel Fried z brněnské židovské obce zase připomněl shodné rysy v romské a židovské genocidě. „Bez ohledu na svůj původ umírali všichni ve stejné plynové komoře," zdůraznil Fried.

K toleranci chce Brňany povzbudit také nový projekt vedení města nazvaný Rok smíření. „Budeme rádi, když se do této akce zapojí různé organizace," povzbudil k účasti náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan. Akce má připomínat konec druhé světové války a s ním spojený odsun německého obyvatelstva. Radní chtějí zlepšit sociální vyloučenost některých lokalit.

MARTINA PAVELKOVÁ

Autor: Redakce

9.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Muž blokoval tramvaj. Dal hlavičku ženě, která mu chtěla pomoci

Ilustrační foto
1

Platy v kraji? I přes navýšení jsou stále podprůměrné

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Brno /VIDEO/ – Byla to honička skoro jako z akčního filmu. Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit. Situaci po zadržení vysvětloval tím, že zákony jsou od toho, aby se porušovaly. „Dobrá honička," řekl zasahujícím policistům.

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

Brno /REPORTÁŽ/ – Po červeném koberci v sobotu večer přicházejí do brněnské Fait Gallery první celebrity. V záři barevných světel se třpytí dlouhé šaty krásných dam, doprovázených pány ve smokingu s motýlkem. Pečlivě upravené stoly zdobí kytice bílých a růžových tulipánů. Nad nimi se starostlivě sklání číšníci a dohlížejí, aby skleničky nezůstávaly prázdné. Ples jako Brno začíná.

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies