VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Romové viděli krematoria a v Masné ulici čekali na smrt

Brno /FOTOGALERIE/ – Na území protektorátu žilo na začátku druhé světové války šest a půl tisíce Romů. V sobotu uplynulo dvaasedmdesát let ode dne, kdy se ve stájích v brněnské Masné ulici shromážila téměř tisícovka z těch, kteří žili na Moravě. Nacisté je odtud deportovali do koncentračního tábora v Osvětimi. Do Brna se jich vrátilo jen sedm.

9.3.2015
SDÍLEJ:

Pietní akt k uctění památky obětí romské genocidy za druhé světové války.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

U příležitosti tohoto výročí uspořádali v pondělí pracovníci brněnského Muzea romské kultury pietní akt k uctění památky obětí romské genocidy za druhé světové války. „V roce 2000 vyrobil sochař Zdeněk Řehořík pamětní desku, u které jsme se v Masné scházeli," zavzpomínala ředitelka muzea Jana Horváthová. O tři roky později, po demolici stájí, převzalo desku Muzeum města Brna, které ji na akci zapůjčilo.

Transporty Romů do Osvětimi byly součástí nacistické ideologie o rasové čistotě. „Deportace se týkaly asi tří tisíc Romů," vyčíslil historik Ctibor Nečas.

První vlak vyjel z Brna sedmého března 1943. „Byl to největší transport. Ty další se připojovaly na vlaky z Prahy nebo Pardubic," popsal závěrečnou fázi konečného řešení cikánské otázky Nečas. Naposledy odjíželi Romové z Brna v lednu následujícího roku.

Romové žili v Osvětimi v cikánském rodinném táboře, který sousedil s krematorii. „Každý den viděli dým a čekali, kdy na ně přijde řada," vysvětlil historik Nečas. Kromě psychického útlaku zažívali Romové v táborech také hlad a žízeň. „Velkým problémem byly nemoci, hlavně břišní tyfus," dodal Nečas.

Většina deportovaných Romů válku nepřežila. „Do Brna se vrátilo jenom sedm lidí," řekl historik Vlastimil Schildberger. V celé Evropě zemřelo během genocidy přibližně půl milionu Romů.

Právě kvůli úbytku českých Romů sem po válce přišli romští obyvatelé Slovenska. Ani ti se ale za války nevyhnuli perzekucím. „Slovenské Romy sice nacisté nesváželi do táborů, ale museli žít v ohrazených osadách," popsala na pondělní akci Margita Lazochová, jejíž rodiče a prarodiče tyto podmínky zažili.

Situace Romů se příliš nezlepšila ani po konci války. „Vraceli se do rozbitých domovů, neměli práci, ve společnosti stále panovaly předsudky," nastínil historik Michal Schuster.

Ředitel Památníku Terezín Jan Munk na pietě vyjádřil Romům solidaritu za českou židovskou komunitu. „Přeji nám všem šťastnější zážitky," uzavřel Munk.

Pavel Fried z brněnské židovské obce zase připomněl shodné rysy v romské a židovské genocidě. „Bez ohledu na svůj původ umírali všichni ve stejné plynové komoře," zdůraznil Fried.

K toleranci chce Brňany povzbudit také nový projekt vedení města nazvaný Rok smíření. „Budeme rádi, když se do této akce zapojí různé organizace," povzbudil k účasti náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan. Akce má připomínat konec druhé světové války a s ním spojený odsun německého obyvatelstva. Radní chtějí zlepšit sociální vyloučenost některých lokalit.

MARTINA PAVELKOVÁ

Autor: Redakce

9.3.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Deník - Naši prvňáci

Představíme prvňáky z Tyršovy ZŠ, v Tuháčkově ulici, Bednářově či ZŠ v Troubsku

Výstava Brno dýchej
1 5

Výstava Ovzduší nemá hranice varuje Brňany před škodlivými látkami

Starostům městských částí vadí Hollan i doprava ve městě

Brno /ANKETA/ - Problémy v dopravě představitelé města řeší pomalu a s náměstkem pro dopravu Matějem Hollanem se velmi špatně jedná. Tak zní hlavní výtky starostů brněnských městských částí vůči magistrátu. Zjistil to Brněnský deník Rovnost, který je všechny oslovil. Kromě dopravy jim vadí také tahanice o územní plán.

Zadeh manželovi vyhrožoval a nechal ho unést, tvrdí svědkyně

Brno – Podnikatel Shahram Abdullah Zadeh obžalovaný z daňových úniků za 2,5 miliardy a údajného ovlivňování svědka v pondělí opět stanul před Krajským soudem v Brně. Soud vyslýchal bývalou zaměstnankyni firmy, kde byl Zadeh investor. „Manželovi vyhrožoval a nutil ho účastnit se daňových úniků. Také ho nechal unést a poté nás jeho lidé sledovali,“ řekla svědkyně Milena Fajfrová.

Zdravotní sestry dostanou přidáno. Kraj rozdělí nemocnicím 35 milionů

Jižní Morava – Dva tisíce navíc k hrubé výplatě dostávají nelékařští pracovníci už od července. Peníze pro nemocnice na zvýšení platů třeba zdravotním sestrám nyní schválili krajští zastupitelé na svém posledním jednání.

Z vraždy ve vlaku viní kriminalisté 39letého střelce. Je ve vazbě

Brněnsko – Vlak na trati mezi Brnem a Adamovem už v pátek večer vyjížděl z nádraží v Bílovicích nad Svitavou, když jej zastavila záchranná brzda. V jednom z vozů totiž po střelbě zůstal ležet nehybný muž, který při události zemřel. Jak už Deník Rovnost informoval, podezřelého z vraždy policisté dopadli, v pondělí pak oznámili, že je ve vazbě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení