VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Romská ghetta: léčba problému bude bolet

Jižní Morava – Dvě pozlacené dlažební kostky před domem v Bratislavské ulici působí mezi zanedbanými domy v takzvaném brněnském Bronxu jako pěst na oko. Jsou na nich vyrytá jména Liny a Louise Zeiselových, kteří v jednom z tamních domů žili před druhou světovou válkou.

21.5.2011
SDÍLEJ:

V Brně patří do takzvaného Bronxu hlavně Bratislavská a Francouzská ulice. Brno se snaží tuto oblast zlepšit opravami vybydlených domů, na kterou získalo evropské dotace.Foto: DENÍK/Attila Racek

Pak je nacisté odvlekli do koncentračního tábora, ze kterého se už nikdy nevrátili. „Do domů, kde oni a jejich židovští přátelé dříve bydleli, přišli časem za prací ve zdejších továrnách Romové ze Slovenska,“ popsala ředitelka sdružení IQ Roma servis Katarína Klamková historii jedné z nejproblémovějších lokalit v Brně i na jižní Moravě.

Kvůli velké a nepřirozené kumulaci Romů v jednom místě vzniklo ghetto plné sociálně vyloučených lidí. S jejich začleněním do většinové společnosti si nyní usilovně lámou hlavu odborníci i politikové. „Je to společensko­politický problém. A jeho postupné řešení bude nepříjemné pro všechny,“ zhodnotila Klamková.

Lokalitám se sociálně vyloučenými obyvateli v Brně mají pomoci například opravy vybydlených domů, na které získal brněnský magistrát evropské dotace. „Od loňska se nám už podařilo udělat nové fasády a okna na třiceti domech v této oblasti a nyní začíná komplexní rekonstrukce prvního z jedenácti vybraných domů,“ uvedl náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.
Kromě toho se město rozhodlo vyzkoušet institut domovníků, kteří dohlíží na pořádek. Zkouší se i různé způsoby dohody ohledně placení dluhů na nájemném.

Řešení potíží se sociálně vyloučenými romskými lokalitami hledají i další města na jižní Moravě. V uzavřených ghettech žijí Romové například v Břeclavi či v Tišnově a Zastávce na Brněnsku. Pověst problémové oblasti začíná provázet i část Vyškova. „Romové jsou sice v celém městě, ale například v Albrechtově ulici je jich víc,“ zhodnotila mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová.

Celkem žije na jižní Moravě kolem dvaceti tisíc Romů, tři čtvrtiny z nich bydlí v Brně. Odhady jsou však pouze neoficiální. Přesnou evidenci si totiž úřady vést nemohou. Data není možné zjistit ani z výsledků sčítání lidu v roce 2001. Například ve Znojmě se totiž tehdy k romské národnosti přihlásilo jen pět lidí, ačkoliv jich ve městě a jeho okolí žije přibližně tři sta.

Se začleněním sociálně vyloučených Romů do běžného života pomáhá na jižní Moravě několik neziskových organizací. Síť terénních pracovníků má IQ Roma servis, problémy v Brně se zabývají také Drom, Romodrom či Společenství Romů na Moravě.

V Brně a Břeclavi měla svoji pracovnici i Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, která spadá pod Úřad vlády. Na konci června však její práce v Brně končí, dále bude působit jen v Břeclavi. „Brno pro nás není vhodné. Pracuje tam tolik organizací, že pro nás už není místo,“ zhodnotil mluvčí agentury Václav Zeman.

Romové v kraji

Odhadovaný počet Romů (podle IQ Roma servisu):
Jihomoravský kraj: 20 tisíc,
víc než polovina žije v ghettech
Z toho v Brně: 15 tisíc, v ghettech jich žije 7–10 tisíc

Organizace pomáhající Romům se začleňováním do společnosti:
IQ Roma servis
Drom
Společenství Romů na Moravě
Romodrom
Většina Romů přišla na jižní Moravu ze Slovenska po roce 1945. Jejich předchůdce vyhladili nacisté v koncentračních táborech.

Muzeum láká, časopis už méně

Vychováváme mladou generaci k toleranci. Přispíváme k boji proti xenofobii a rasismu. Tak zní část motta Muzea romské kultury v Brně, které se už dvacet let snaží lidem přiblížit život tohoto etnika.

A daří se mu to. „Jen při nedávné Muzejní noci sem přišlo téměř tři tisíce lidí. Polovina z nich byli Romové a polovina Neromové. Za minulý rok muzeum navštívilo asi jedenáct tisíc návštěvníků. A to nepočítám ještě přes dvacet tisíc lidí při putovních výstavách,“ sdělila Lucie Křížová z Muzea romské kultury.

Muzeum nejčastěji navštěvují mladí lidé a školní skupiny, které lákají především interaktivní přednášky. Podle Křížové jim muzeum mění pohled na Romy. „Poznávají jejich historii a uvědomí si problémy, kterým čelili. Většinou vůbec nevědí, že byl nějaký romský holokaust,“ upozornila Křížová.

Méně úspěšný je převážně v Brně vydávaný časopis Romano Hangos. Každých čtrnáct dní vychází v nákladu 3100 kusů. Někdy kvůli nedostatku peněz, které získává hlavně z Ministerstva kultury, jednou za měsíc. Dva tisíce z toho pracovníci redakce posílají předplatitelům a do různých romských institucí, neziskových organizací či škol. Tisíc kusů rozdají Romům.

Podle šéfredaktora novin Pavla Pečínky (na snímku) nicméně pro lidi z ghetta zrovna nejsou. „Chceme spíš zasáhnout střední vrstvu, tedy romské aktivisty a podobně,“ vysvětlil Pečínka. V časopisu se objevuje vše od lehčích témat až po ta intelektuální.

Trochu odlišným časopisem je Romano VIP, který je určený zejména pro děti. „S trochou nadsázky by se dal nazvat romským Bravem,“ řekla ředitelka IQ Roma servis Katarína Klamková. V časopise jsou odlehčená témata pro teenagery, ale i články pro rodiče. Třeba o tom, jak zacházet s penězi. „Děti se vždy těší na další číslo, protože se v něm píše o lokálních tématech,“ dodala Klamková.

Ředitelka organizace IQ Roma servis Katarína Klamková o problémech s Romy říká: Nejdůležitější je kvalitní vzdělání

ROZHOVOR – Brněnská organizace IQ Roma servis pomáhá Romům ve svých poradnách v Brně a Břeclavi. Její terénní pracovníci však vyráží i do dalších měst v Jihomoravském kraji. „Je potřeba, aby se politikové při řešení těchto problémů nebáli odvážných opatření, i když nebudou populární,“ tvrdí ředitelka organizace Katarína Klamková.

Na čem má stát snaha začlenit Romy do většinové společnosti a zbavit se problémových sociálně vyloučených oblastí?
Hlavní je zajistit dětem kvalitní vzdělání už od základní školy. A to nebude možné, když se nám nepodaří začlenit romské děti do běžných základních škol. Úředníci sice často tvrdí, že žádné romské školy nemáme, ale to je jen slovíčkaření a neochota opravdu pojmenovat problém.

Jak hodnotíte jiné projekty, které mají situaci zlepšit – například opravy domů v problémových lokalitách, pro které se rozhodlo Brno?
Pro dlouhodobé změny je opravdu nejdůležitější zajištění možnosti kvalitního vzdělávání. Ale i další projekty mají samozřejmě smysl. Brno například využilo evropské dotace, které byly určené právě na tyto lokality. Druhá věc je však to, že úřady nyní mají problém s lidským rozměrem těchto oprav. Po technické stránce sice domy opraví, ale nejdou do hloubky a nevyužijí dalších možností, které tyto opravy nabízí.

A co různé projekty, které nabízejí Romům výhodné podmínky pro splácení jejich dluhů? Umí s nimi města pracovat?
Tam je situace podobná. Ochota tu sice je, ale také to někdy není dotažené z lidského hlediska. Nemůže se stávat, že někdo doplatí své dluhy, a městská část ho z bytu stejně vyhodí. Musíme jasně podpořit ty, kteří se snaží dát své záležitosti do pořádku. A takovým snaživým rodinám nabídnou třeba i bydlení v lepší čtvrti či místo v běžné škole.

Úředníci nás hází do jednoho pytle, stěžují si

Žijí uprostřed takzvaného brněnského Bronxu, v Bratislavské ulici. Už několik desítek let. V celkem udržovaném domě, kde bydlí několik rodin. Jsou Romové. Přesto odtud nechali dvě romské rodiny nedávno vystěhovat kvůli tomu, že prodávaly drogy.

Podle obyvatel domu číslo 41 zdaleka ne všichni Romové dělají problémy. „Bohužel se ale společnost dívá na všechny cikány jako na špatné. Sami jsme tu přitom nedávno měli problémy se dvěma rodinami, které prodávaly drogy. Dokonce jsme kvůli tomu sepsali petici a městská část je z domu vystěhovala. Od té doby je tu klid,“ vypráví například František Dirda. V Brně se narodil a ve městě žije celý život. „Lidé, kteří jsou z Brna, jsou většinou bezproblémoví. Potíže dělají spíš cikáni, kteří se přistěhovali,“ dodává Dirda. Se sousedy z domu podle něho potíže nejsou. „Všichni se tu známe, takže není problém cokoliv vyřešit,“ myslí si Brňan.

Obyvatelé domu upozorňují, že jim bydlení znepříjemňují v poslední době spíš úřady. Problémy mají hlavně s bytovým odborem. „Jeho úředníci si na Romy zasedli. Dělají potíže například s prodlužováním nájemních smluv. A to i v případě, že jim ukážeme, že dluhy nemáme,“ zlobí se jeden z obyvatel domu.

Přisvědčují mu i ostatní. „Například mně v lednu končila nájemní smlouva. Žádal jsem proto o její prodloužení. Jenže úřad ji nejdřív zamítl a povolil ji až minulý měsíc. Jeho pracovníci mi pak tvrdili, že když prodloužení projednávali poprvé, neměli doklady o tom, že nemám dluhy. Přitom jsem jim je včas dával,“ nelíbí se Karolu Landorimu (na snímku).

Přestože nakonec bezdlužnost prokázal a smlouvu dostal, složitá jednání podle něho pokračují. „Dali mi smlouvu jen na půl roku a napsali mi ji zpětně – od února. Za chvíli mi tak končí a já musím bezdlužnost prokazovat znovu,“ kroutí hlavou muž, který v Brně žije od narození. Potíže s úřady hodlá řešit po svém. „Příští rok budu kandidovat na prezidenta. A na tenhle dvůr pak budou jezdit delegace z Ameriky a z Ruska,“ tvrdí zaníceně Landori.

ZUZANA TAUŠOVÁ
KRISTINA KOLOVRÁTKOVÁ
JAN NĚMEC

21.5.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vizualizace plánovaného komunitního centra.
7 12

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

Ilustrační foto.

Přes pět tisíc obyvatel bez teplé vody. V Bystrci vymění potrubní rozvody

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Soutěžte s Deníkem Rovnost o vstupenky na domácí zápasy fotbalové Zbrojovky Brno v sezoně 2017/2018!

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Káňa: V ruce jsem měl dva měsíce dráty

Brno - Bojovník je zpět. Hokejista brněnské Komety Jan Káňa na ledě většinou jezdí s elánem a nevypustí žádný souboj. Svou aktivitu musel na delší čas utlumit. Přesně po pěti měsících od zranění zápěstí si pak zahrál přípravný zápas proti Jihlavě, který Brňané vyhráli 3:1. „Tréninků už bylo hodně, určitě chci hrát a budu se snažit s rukou pracovat, aby byla dobrá,“ slíbil pětadvacetiletý útočník.

Kvůli horku v kraji lekly tisíce ryb

Jižní Morava - Nekvalitní voda a tisíce uhynulých ryb. To je bilance letošního léta v rybnících nejen na Brněnsku. Kromě extrémních veder a nedostatku vody bojovali rybáři se zamořením nádrží sinicemi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení