VYBERTE SI REGION

Roste zájem o zeleninu z pytle. Stejně jako o zahrádkaření

Brno - Vdechnout život problematickým místům jako jsou nefunkční a neudržované prostory bývalých továren a skladů v centru Brna. To bylo hlavním cílem zakladatelů takzvané komunitní zahrady nazvané Zahrada v pytli. Už rok si tam lidé mohou zdarma vypěstovat oblíbenou zeleninu. Zájem je podle zakladatelů velký. Museli proto netradiční zahradu přesunout do většího prostoru.

3.6.2014 3
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií
Skupina nadšenců pěstuje zeleninu v Masné ulici, kam se zahrada letos přestěhovala z Leitnerovy.

Skupina nadšenců pěstuje zeleninu v Masné ulici, kam se zahrada letos přestěhovala z Leitnerovy.Foto: DENÍK/Attila Racek

Rajčata, kedlubny ale také bylinky zahradníci pěstují v pytlích a přepravkách. „Díky tomuto způsobu pěstování, po kterém jsme naši zahrádku pojmenovali, můžeme vytvořit kus zelené plochy i tam, kde jsou jen vybetonované plochy," podotkl zakladatel jedné z prvních komunitních zahrad v Brně Vratislav Vozník.

V Masné ulici, kam se zahrada letos přestěhovala z Leitnerovy, pěstuje asi patnáct stálých členů komunity zeleninu ve víc než čtyřiceti pytlích. „Oproti loňskému roku jich několik desítek přibylo. Dostali jsme naštěstí možnost přesunout se do většího prostoru nedaleko kavárny Industra Coffee. S opečováváním zahrady nám tam pomáhá přes padesát dobrovolných zahradníků," řekl Vozník.

Zahradníci se pravidelně střídají v pečování o netradiční záhony. „Máme služby na zalévání. Do zahrady ale chodíme i mimo ně. Každý týden se tady scházíme a z našich vypěstovaných surovin si připravujeme společně různé pochoutky," popsala fungování komunity jedna ze stálých zahradnic Kristýna Hrubanová.

Co je to komunitní zahrádka- Komunitní zahradníci v Brně se inspirovali komunitními zahradami v Německu.
- Hlavní myšlenkou je podle zahradníků vytvořit si zdroj čerstvé a chemicky neupravené zeleniny co nejblíže domovu. Chtějí tak omezit provoz kamionů dovážejících zeleninu do velkých řetězců.
- Dalším cílem je oživit šedá, betonová místa v centru města, která by jinak zůstala nevyužitá.
- O úrodu se starají všichni zahradníci společně. Mají rozpis služeb na zalévání. V zahradě se ale scházejí i mimo službu jako přátelé.

Do projektu Zahrada v pytli se zapojila proto, že nechtěla jíst chemicky ošetřovanou zeleninu ze supermarketů. „Žiji celý život ve městě, chtěla jsem si proto vyzkoušet, jaké to je, vypěstovat si něco vlastního a užít si trochu zeleně," popsala další z důvodů Hrubanová.

Do projektu se může zdarma zapojit kdokoliv. „Pokud by chtěl ale někdo mít vlastní pytel, musí počkat do příštího jara. Uprostřed sezony totiž další záhony nevytváříme. Pomáhat ale s údržbou stávajících záhonů mohou lidé začít kdykoliv," upozornil Vozník.

Vytváření komunitních zahrad schvalují také ekologové. „Životnímu prostředí pomáhají zahradníci například tak, že si vypěstují zeleninu pro vlastní potřebu. Kdyby to dělalo víc lidí, nemuselo by do obchodů jezdit tolik kamionů," uvedla jeden z kladů komunitního zahradničení Hana Sekerková z ekologické organizace Arnika.

Komunitní zahrady ale nevznikají jen na zabetonovaných místech. „Je v oblibě vytváření menších zahrádek pro malou skupinu zahradníků například ve dvorech domů," podotkla Sekerková. I takové zahradničení může být podle ní užitečné. „Lidé si tak vytváří vztah k přírodě," dodala ekoložka.

Podle zastupitelů Brna roste zájem o zahradničení nejen v komunitách, ale také na vlastních zahradách. „V posledních letech pozorujeme velký zájem o pronájem zahrad například na Kraví hoře nebo na Červeném kopci," řekl starosta Brna-středu Libor Šťástka.

Zájem podle něj vzrostl zejména u mladých lidí. „Pokud bude stále víc zájemců, pokusím se zpřístupnit další vhodné prostory," slíbil starosta.

Hana Sekerková říká: Zahradničení zlepšuje vztah k přírodě

Brno /ROZHOVOR/ - Zlepšit mezilidské vztahy ve společnosti, oživit šedivé město, a ještě udělat něco pro své zdraví. Takovou mají podle ekoložky z brněnské organizace Arnika Hany Sekerkové moc komunitní zahrady. „Dělají život v Brně pestřejší," myslí si Sekerková.

Jak mohou komunitní zahradníci napomáhat ke zlepšování životního prostředí v Brně?

Tito zahradníci se často snaží pěstovat zeleninu a byliny v souladu s přírodou. Nepoužívají umělé postřiky, minerální hnojiva nebo těžené a dovážené rašeliny.

Co mohou komunitní zahrady přinést obyvatelům měst?

Kromě toho, že si mohou sami vypěstovat a sníst zdravou čerstvou zeleninu, je komunitní zahradničení jedním z prostředků vytváření vztahů jednotlivců ve společnosti, nalézání společné řeči třeba mezi sousedy, setkávání se při příjemné aktivitě s lidmi podobného zaměření, na které by člověk v anonymním městě za obvyklých okolností vůbec nenarazil.

Mohlo by se komunitní zahradničení natolik rozrůst, že by tito zahradníci mohli vypěstovanou zeleninu prodávat i mimo komunitu?

Tento způsob získávání zeleniny začíná být velmi populární. Ale nemyslím si, že by zahradníci z komunitních zahrad stáli o to, si touto činností vydělávat.

Kde se v Brně vzala myšlenka vytvořit komunitní zahradu?

Čeští zahradníci se inspirovali v západní Evropě. Tam tyto zahrady vznikaly již na začátku devatenáctého století. Lidé je nejprve vytvářeli proto, že neměli peníze na kupování potravin. Museli si je proto pěstovat. Podle našich informací se brněnští zahradníci inspirovali německými komunitními zahradami. (rim)

Autor: Michaela Římanová

3.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Židenický místostarosta Kunc byl podle inspekce hrubý na zaměstnance radnice

Automatické sněžné řetězy jsou český vynález

Automatické sněhové řetězy. Nový vynález pochází z Česka

Kamechy a Žebětín spojí chodník a cyklostezka. Cenu zvyšují výkupy pozemků

Brno – Chodník podél silnice ze sídliště Kamechy do Žebětína ocení matky s kočárky a další chodci, kteří kolem Žebětínského rybníka procházejí. Pokud se vše podaří, žebětínská radnice ho chce začít stavět příští rok.

Mrazy: rybáři denně sekají díry do ledu, ryby se nadechují jen párkrát za minutu

Pohořelice - Rybáři z Rybníkářství Pohořelice od začátku letošního roku, kdy teploměr téměř neustále ukazuje teploty pod bodem mrazu, obcházejí chovné rybníky a denně prořezávají do ledu prohlubně. Do rybníka tak vnikne více světla, fytoplankton může nastartovat fotosyntézu a dodává vodě potřebný kyslík.

AKTUALIZOVÁNO

Pojď hrát hokej, láká sportovní akce jihomoravské děti. Čekají je zábavné nábory

Jižní Morava – Mnozí si nasadí poprvé brusle a poprvé posunou hokejkou puk. Český svaz ledního hokeje pořádá pro děti ve věku od čtyř do osmi let celorepublikovou akci Týden hokeje s heslem Pojď hrát hokej, při níž si vyzkouší zdarma tento sport.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies