VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Roste zájem o zeleninu z pytle. Stejně jako o zahrádkaření

Brno - Vdechnout život problematickým místům jako jsou nefunkční a neudržované prostory bývalých továren a skladů v centru Brna. To bylo hlavním cílem zakladatelů takzvané komunitní zahrady nazvané Zahrada v pytli. Už rok si tam lidé mohou zdarma vypěstovat oblíbenou zeleninu. Zájem je podle zakladatelů velký. Museli proto netradiční zahradu přesunout do většího prostoru.

3.6.2014 3
SDÍLEJ:

Skupina nadšenců pěstuje zeleninu v Masné ulici, kam se zahrada letos přestěhovala z Leitnerovy.Foto: DENÍK/Attila Racek

Rajčata, kedlubny ale také bylinky zahradníci pěstují v pytlích a přepravkách. „Díky tomuto způsobu pěstování, po kterém jsme naši zahrádku pojmenovali, můžeme vytvořit kus zelené plochy i tam, kde jsou jen vybetonované plochy," podotkl zakladatel jedné z prvních komunitních zahrad v Brně Vratislav Vozník.

V Masné ulici, kam se zahrada letos přestěhovala z Leitnerovy, pěstuje asi patnáct stálých členů komunity zeleninu ve víc než čtyřiceti pytlích. „Oproti loňskému roku jich několik desítek přibylo. Dostali jsme naštěstí možnost přesunout se do většího prostoru nedaleko kavárny Industra Coffee. S opečováváním zahrady nám tam pomáhá přes padesát dobrovolných zahradníků," řekl Vozník.

Zahradníci se pravidelně střídají v pečování o netradiční záhony. „Máme služby na zalévání. Do zahrady ale chodíme i mimo ně. Každý týden se tady scházíme a z našich vypěstovaných surovin si připravujeme společně různé pochoutky," popsala fungování komunity jedna ze stálých zahradnic Kristýna Hrubanová.

Co je to komunitní zahrádka- Komunitní zahradníci v Brně se inspirovali komunitními zahradami v Německu.
- Hlavní myšlenkou je podle zahradníků vytvořit si zdroj čerstvé a chemicky neupravené zeleniny co nejblíže domovu. Chtějí tak omezit provoz kamionů dovážejících zeleninu do velkých řetězců.
- Dalším cílem je oživit šedá, betonová místa v centru města, která by jinak zůstala nevyužitá.
- O úrodu se starají všichni zahradníci společně. Mají rozpis služeb na zalévání. V zahradě se ale scházejí i mimo službu jako přátelé.

Do projektu Zahrada v pytli se zapojila proto, že nechtěla jíst chemicky ošetřovanou zeleninu ze supermarketů. „Žiji celý život ve městě, chtěla jsem si proto vyzkoušet, jaké to je, vypěstovat si něco vlastního a užít si trochu zeleně," popsala další z důvodů Hrubanová.

Do projektu se může zdarma zapojit kdokoliv. „Pokud by chtěl ale někdo mít vlastní pytel, musí počkat do příštího jara. Uprostřed sezony totiž další záhony nevytváříme. Pomáhat ale s údržbou stávajících záhonů mohou lidé začít kdykoliv," upozornil Vozník.

Vytváření komunitních zahrad schvalují také ekologové. „Životnímu prostředí pomáhají zahradníci například tak, že si vypěstují zeleninu pro vlastní potřebu. Kdyby to dělalo víc lidí, nemuselo by do obchodů jezdit tolik kamionů," uvedla jeden z kladů komunitního zahradničení Hana Sekerková z ekologické organizace Arnika.

Komunitní zahrady ale nevznikají jen na zabetonovaných místech. „Je v oblibě vytváření menších zahrádek pro malou skupinu zahradníků například ve dvorech domů," podotkla Sekerková. I takové zahradničení může být podle ní užitečné. „Lidé si tak vytváří vztah k přírodě," dodala ekoložka.

Podle zastupitelů Brna roste zájem o zahradničení nejen v komunitách, ale také na vlastních zahradách. „V posledních letech pozorujeme velký zájem o pronájem zahrad například na Kraví hoře nebo na Červeném kopci," řekl starosta Brna-středu Libor Šťástka.

Zájem podle něj vzrostl zejména u mladých lidí. „Pokud bude stále víc zájemců, pokusím se zpřístupnit další vhodné prostory," slíbil starosta.

Hana Sekerková říká: Zahradničení zlepšuje vztah k přírodě

Brno /ROZHOVOR/ - Zlepšit mezilidské vztahy ve společnosti, oživit šedivé město, a ještě udělat něco pro své zdraví. Takovou mají podle ekoložky z brněnské organizace Arnika Hany Sekerkové moc komunitní zahrady. „Dělají život v Brně pestřejší," myslí si Sekerková.

Jak mohou komunitní zahradníci napomáhat ke zlepšování životního prostředí v Brně?

Tito zahradníci se často snaží pěstovat zeleninu a byliny v souladu s přírodou. Nepoužívají umělé postřiky, minerální hnojiva nebo těžené a dovážené rašeliny.

Co mohou komunitní zahrady přinést obyvatelům měst?

Kromě toho, že si mohou sami vypěstovat a sníst zdravou čerstvou zeleninu, je komunitní zahradničení jedním z prostředků vytváření vztahů jednotlivců ve společnosti, nalézání společné řeči třeba mezi sousedy, setkávání se při příjemné aktivitě s lidmi podobného zaměření, na které by člověk v anonymním městě za obvyklých okolností vůbec nenarazil.

Mohlo by se komunitní zahradničení natolik rozrůst, že by tito zahradníci mohli vypěstovanou zeleninu prodávat i mimo komunitu?

Tento způsob získávání zeleniny začíná být velmi populární. Ale nemyslím si, že by zahradníci z komunitních zahrad stáli o to, si touto činností vydělávat.

Kde se v Brně vzala myšlenka vytvořit komunitní zahradu?

Čeští zahradníci se inspirovali v západní Evropě. Tam tyto zahrady vznikaly již na začátku devatenáctého století. Lidé je nejprve vytvářeli proto, že neměli peníze na kupování potravin. Museli si je proto pěstovat. Podle našich informací se brněnští zahradníci inspirovali německými komunitními zahradami. (rim)

Autor: Michaela Římanová

3.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hustá doprava v okolí Koliště. Ulici kvůli opravám parovodů uzavřeli.
5 13

Řidiče v Brně omezí další uzavírka. Tentokrát na Moravském náměstí

Zbrojovka porazila v prvním domácím zápase jarní části ligy Slovan Liberec těsně 1:0.
1

Slavia šlapala a zaslouženě vyhrála titul, ocenil Lutonský

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Brno - Nepříjemné chvilky zažili v neděli v podvečer cestující v rychlíku směřujícím z Brna do Prahy. Anonym totiž ohlásil, že v soupravě je bomba. Policisté vlak prohledali v zastávce Královo Pole, žádnou výbušninu nenašli.

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Brno – Nuda u vody? Na koupalištích na Brněnsku letos zřejmě nehrozí. Hned na několika koupalištích totiž lidé najdou nové hřiště nebo zajímavé možnosti, jak si zpestřit letní program. V Tišnově se rodiny s dětmi dočkají vytouženého bazénu pro děti.

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies