VYBERTE SI REGION

Rostou? Po víkendovém dešti konečně začnou

Jižní Morava – Zatím nic moc, ale za pár dnů bude lépe. Po nesmělém jarním zahřívacím kole mohou podle mykologů už brzy začít houbařské závody. V lesích totiž začnou růst už i tolik oblíbené hřiby. Doposud přitom do lesa mířili hlavně milovníci čerstvého vzduchu a rozkvetlých kytek. A houbaři jen netrpělivě paběrkovali.

4.6.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Attila Racek

„Mluvit o houbách teď nemohu. Není totiž o čem. V lesích v okolí Blanska nic není, je sucho. Snad tak za čtrnáct dní,“ zoufal si blanenský houbař Petr Müller.

O moc lepší situace není ani na Břeclavsku. „Zatím je pořád hodně sucho, i když něco málo už v lese roste. Lidé jsou navnadění vzít košíky a vyrazit. Stačí když se v novinách objeví, že už někde houby jsou, a najednou je všude v lesích plno lidí,“ smál se Jiří Vlasák z Břeclavi. Dodal, že se hodlá co nejdříve vypravit do lesa mezi Břeclaví a Valticemi.

Podle Vladimíra Antonína z brněnské Houbařské poradny si lidé nemusejí zoufat. Hub je sice zatím málo, ale brzy se to napraví. „Pomůže ten úporný déšť z uplynulého víkendu a teplý týden, který předvídají meteorologové,“ sdělil Antonín.

Právě vlhko a teplo jsou podle něj pro houby ideální. „Říká se, že když se páří z lesů, porostou houby. A je to pravda. Teplo ovšem nesmí být přehnané. Houby nesnášejí horký suchý vítr,“ podotkl Antonín. Dodal, že na jaře roste více hub v listnatých lesích a jehličnany naopak lákají především na podzim. Kromě závojenek a čirůvek už nyní poroste i více pravých hřibů. „V polovině června ale zase mají přijít horka, takže houby opět zmizí,“ podotkl mykolog.

Na začátek žní se po dlouhém půstu těší Petr Seménka z Vyškova. „Houbaření mám moc rád. Teď ale nic pořádně neroste. Snad za dva tři dny budou díky dešti alespoň májovky,“ řekl Seménka.

Připomněl přitom, že jako každý správný houbař má svá oblíbená místa, kde je obyčejně úspěšný. „Vyplatí se například jít od Svaté poblíž Klobouček a pokračovat ke střelnici,“ prozradil jednu z oblastí.

Především na jehličnaté lesy hodlá sázet Michal Král z Blanska. „Houby rostou všude na Blanensku, kde jsou smrkové lesy. V okolí Blanska nejraději chodím na Hořice, k Horní Lhotě, ale rostou i u Kuniček. Myslím, že tak za čtrnáct dní tato místa letos poprvé obejdu,“ plánuje muž.

Dlouholetý houbař Ivan Urbánek ze Znojma drží tradici skalních houbařů a svá nejoblíbenější místa neprozrazuje. „To se prostě nedělá. Ale jasné je, že stovky houbařů jako každoročně zamíří třeba do lesů v okolí Konic či Popic, oblíbený je také dubový les od Hradiště směrem na vyhlídku Králův stolec. Severně od Znojma leží hojně navštěvované okolí Hlubokých Mašůvek a Plavče,“ naznačil Urbánek.

Na Hodonínsku se podle předsedy ratíškovického mykologického klubu Václava Koplíka vyplatí zamířit především na místa s výškou nad 400 metrů nad mořem. „Vyhlášená místa jsou Ždánický les, Chřiby či úpatí Bílých Karpat. Lze tam najít májovky. Velice zajímavá je také Bzenecká Doubrava. Je specifická tím, že je rozdělená na části převážně listnaté a převážně jehličnaté. Listnatou navštěvují lidé v létě a na začátku podzimu, jehličnatou od podzimu do zámrzu. Nyní tam ale jsou houby dost červivé,“ uvedl Koplík. Podle něj do lesů míří s košíkem rok od roku více lidí. „Nevím, čím to je, ale zájem o houby se zvyšuje. A to přestože si všichni naříkají, že nemají čas,“ usmál se Koplík.

Přestože houbařů přibývá, neznamená to automaticky více otrav. „Letos jsme nezaznamenali jedinou otravu. Loni vyhledala lékaře po snědení hub ani ne stovka lidí. O smrtelném případu nevím vůbec,“ pochvaloval si mykolog Antonín

Půl kila sušených lišek? 950 korun

Voňavá houbová polévka či omáčka, tradiční čína, salát s houbami nebo smažené žampiony. Jídla, která mnozí lidé považují za delikatesu, si nemusí vařit jen zkušení houbaři.
Čerstvé houby se dají koupit na tržnicích, samoobsluhách. Dokonce se už objednávají přes internet. „Prodej sbíraných hub ovšem není úplně výnosný byznys. Češi jsou národ houbařů a raději sbírají sami. Navíc cena je poměrně vysoká,“ upozornil jednatel společnosti Holoubek & pravnuci Štěpán Hiršl.

V jeho internetovém obchodě stojí půl kila hřibů přes devět set korun, lišky jsou ještě o padesátikorunu dražší. „Houby obsahují devadesát procent vody. Takže z deseti nasbíraných kilo usušíme jenom jedno kilo. Navíc platíme i práci lidem. Proto od nás houby zboží kupují především hotely a lepší restaurace,“ uvedl Hiršl. Prodejci hub tak žijí především z toho, co si vypěstují. Kilo žampionů přijde na padesát korun, hlíva ústřičná je jednou tak drahá.

Pěstované houby není problém sehnat na tržnicích či v obchodech. Začínají pronikat i na populární farmářské trhy. „Máme i pána, který tu prodává hlívu,“ potvrdila organizátorka trhů u hotelu Santon v brněnské Bystrci Eva Lavičková.

Podle ní je pravděpodobné, že se v dalších týdnech na farmářských trzích objeví i lesní houby. „Vše ale musí být pod pečlivou kontrolou. Prodejce musí mít veškeré nutné zkoušky a oprávnění,“ zdůraznila Lavičková.

Na ty, kdo prodávají houby, dohlíží Státní zemědělská a potravinářská inspekce. „Takový člověk musí složit ústní a písemnou zkoušku ze znalosti hub. Kromě odborné způsobilosti musí prokázat, že má zrak v naprostém pořádku. Získat potvrzení není rozhodně jen formální záležitost. Dostanou ho jen ti, kteří o houbách skutečně něco vědí,“ upozornila mluvčí potravinářské inspekce Romana Kadaňková.

V kraji se objevují vzácné kusy

Hřib pravý, žampion, bedla, babka, píchavka. Nejobvyklejší houby jihomoravských lesů zná prakticky každý, i takzvaný sváteční houbař.

Jihomoravský kraj ovšem nabízí i mnohem méně obvyklé a poměrně neznámé houby. Díky teplému podnebí především ty, které obvykle rostou spíše u našich jižních sousedů. „V kraji roste mnoho vzácných a chráněných hub. Místa, kde je člověk může najít, jsou neuvěřitelně pestrá. Chladnější i teplejší, s jehličnatými i listnatými stromy i třeba vápencovým podkladem,“ uvedl brněnský mykolog Vladimír Antonín.

Jedním z největších skvostů teplých dubových lesů je podle něj muchomůrka císařka. Teplomilná houba s oranžovohnědým kloboukem bývala jedním z nejoblíbenějších jídel římských císařů a později papežů. „Ještě před třiceti lety tu rostla docela hojně. Postupně ale z našich lesů mizela a v současnosti je velmi vzácná,“ upozornil Antonín.

Mezi brněnskými houbaři je muchomůrka císařka občas brána spíše jako legenda. „Císařky jsme sbírali s otcem, když jsem byl malý kluk. Spoustu let jsem ji ale v lese neviděl. Možná chodím na špatná místa, táta je mrtvý a už mi neporadí,“ pokrčil rameny Vítězslav Drápal.

Podle Antonína je podobnou vzácností hřib satan. Jeden z mála českých jedovatých hřibů vyhledává hlavně listnáče s vápencovým podkladem a upoutá především nápadnou červenou nohou a bílým kloboukem.

Pestrým zbarvením je nápadný také jeho jedlý příbuzný. „Stejně vzácný jako satan je i hřib královský, který roste ve stejných lesích,“ upozornil na vzácnou houbu se žlutou nohou a fialovým kloboukem mykolog Antonín.

Jihomoravské duby vyhovují také hlívě olivové. Houba příbuzná známé hlívě ústřičné roste běžně ve středomoří na olivovnících. Ve střední Evropě je ovšem ojedinělou raritou. „V Česku se vyskytuje jen na jižní Moravě,“ řekl Antonín.

Autor: Petr Jeřábek

4.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Výpadek internetu zavřel restaurace v Brně. Problém s kabelem už vyřešili

Brno /ANKETA/– Cedule s nápisem „Kvůli technických potížím zavřeno" se v úterý objevily na některých restauracích v Brně. Pokračoval totiž problém s nefunkčním internetem od společnosti UPC. Kvůli přeseknutému optickému kabela přišlo už v pondělí o internet zhruba padesát tisíc domácností. I přesto, že firma dokázala připojení u většiny zákazníků v pondělí obnovit, v úterý ještě stále některé domácnosti a podniky internet neměly.

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies