VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První číslo Rovnosti psal Pankrác Krkoška v hostinci

Brno - (AKTUALIZOVÁNO) Včísle třináct na brněnském Josefově, dnešní Bratislavské ulici, stával kdysi hostinec UPrůšů. Tam, vsrdci „českého Manchesteru“, jak se Brnu přeplněnému tkalci a textilními továrnami přezdívalo, se přesně před stotřiadvaceti lety zrodil nejstarší, téměř nepřetržitě vycházející, deník vEvropě– tehdejší časopis Rovnost.

19.8.2008 2
SDÍLEJ:

Pankrác KrkoškaFoto: Repro Deník

První číslo mělo osm stran a bylo zdarma. Další již stálo pět krejcarů. „Číslo toto rozesíláme na ukázku; kdo list náš odebírati nehodlá, ať zašle je nazpět. Kdo první číslo podrží, toho považovati budeme za odběratele,“ napsal tehdy vydavatel Jan Opletal spolu se zakládajícím redaktorem Pankrácem Krkoškou.

V záhlaví stálo „List sociálních demokratů českých“ a mottem listu bylo „Rovnost, volnost, bratrství“. První číslo vyšlo vlastně již o týden dříve, avšak rakouská vláda celý náklad zkonfiskovala a vydavatel jej musel do týdne opravit.

Tenkrát čtyřiadvacetiletý Krkoška trávil v hostinci U Průšů většinu svého času. „Nic nehleděl na to, že u vedlejšího stolu na sebe křičí dva opilci,“ popsal ztížené podmínky vznikání listu historik Rovnosti Otakar Franěk. Krkoška za svoji práci redaktora čtrnáctideníku dostával pět zlatek. Přitom i nelukrativní povolání učitele, které Krkoška původně vykonával, vynášelo třicet zlatých.

První čísla Rovnosti vycházela v nákladu zhruba šesti set výtisků. Peněz nebylo nazbyt a politické ovzduší rakouského mocnářství, lehkému peru příliš neprospívaly. Sami vydavatelé leckdy museli sáhnout do kapes, aby zaplatili provozní náklady listu. „Museli několikrát dokonce zastavit své kapesní hodinky, aby mohli vyplatit náklad v tiskárně nebo koupit poštovní známky na expedici,“ popsal těžké začátky listu jeho pozdější přispěvatel Josef Hybeš.

Rovnost začala vycházet jako list dělnické třídy s cílem sjednotit rozpolcenou sociálnědemokra­tickou stranu. „Založení listu tohoto má býti prvním krokem ku všeobecnému smíření. Zakladatelé kojí se nadějí, že počínání jejich potká se s úspěchem a se zdarem,“ přeje si Krkoška v úvodníku prvního čísla.

Krkoškův literární talent se realizoval hlavně ve fejetonech, které vycházely v rubrice Kapucinády, to jest rozjímání o hloupých textech. První číslo obsahovalo i rubriky Ruch místní, Hovorna či Listárna. V „ Denních událostech“ poukazuje Krkoška na cenzuru ze strany rakouské vlády.

„Tužka státního zastupitelství děsně řádila ve sloupcích prvního vydání. Na třech místech způsobeny obsáhlé mezery v našem listě,“ píše Krkoška, který zemřel na tuberkolózu v pouhých sedmadvaceti letech.

První číslo listu.
Čtěte komentáře redaktorů Rovnosti:
Krkoška v Rovnosti 20. 8. 1885 (Pankrác Krkoška)
Rovnost, 20. 8. 2008 (Pavel Macků)

Autor: Hana Fasurová

19.8.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Déšť. Ilustrační foto.

Pršet bude dál. Počasí se zlepší až o víkendu

Ilustrační foto

Sebevrah skočil z mostu na D1. Náraz přežil, je ale těžce zraněný

Naše práce lidi hřeje, zní z výrobny kotlů. Ročně jich zhotoví 15 tisíc

Rapotice /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Všechno, co děláme, hřeje. Výstižné motto používá společnost Thermona v Rapoticích, které patří další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Šnečí tempo budování dálnic? Hlavně kvůli zpožděnému územnímu plánu, tvrdí

Jižní Morava – Hlavní příčinou současných průtahů při přípravě stavby nových dálnic a silnic první třídy v Jihomoravském kraji je zrušení schválených zásad územního rozvoje před téměř pěti lety. Shodují se na tom zástupci Ředitelství silnic a dálnic i poslanec a místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Jaroslav Klaška.

Konec červených v noci na semaforech? Rozhodne analýza. Jedou kvůli bezpečnosti

Brno /ANKETA/ - Část řidičů i brněnských politiků chce prověřit celonoční provoz křižovatek řízených semafory. V Brně jich je čtyřiadvacet a zpomalují provoz. Semafory se nevypínají kvůli bezpečnosti.

Historické bitvy: možná beze zbraní. Kvůli nové směrnici Evropské unie

Jižní Morava - Místo divácky atraktivních rekonstrukcí slavných bitev pouze hudba z reproduktorů a pokládání květin na hromadný hrob. Takový scénář podle mnohých nadšenců vojenské historie hrozí tradičním živým připomínkám historických událostí. Může za to nová směrnice Evropské unie, která zakazuje používat některé typy historických zbraní.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies