VYBERTE SI REGION

Do středu města se nejlépe hodí Koloseum

Brno - Atelier Brno vyhrál soutěž na rekonstrukci fotbalového stadionu za Lužánkami. Architekt Petr Hrůša už má představu co, který do konce roku předložíměstu.

24.2.2008 4
SDÍLEJ:

Architekt Petr HrůšaFoto: Deník/Filip Sušanka

Ateliér Brno architektů Petra Hrůši a Petra Pelčáka má na svém kontě řadu projektů, které vBrně sklidily velký ohlas a úspěch. Knejoceňovanějším patří Galerie Vaňkovka a Denisovy sady pod Petrovem. Teď se Petr Hrůša pustil do dalších dvou velkých městských projektů– rekonstrukce fotbalového stadionu za Lužánkami a přeměna Moravského náměstí. Dělá je ale už sám, skolegou Petrem Pelčákem se totiž po patnácti letech spolupráce rozcházejí.

Váš ateliér vyhrál veřejnou zakázku na projekt nového fotbalového stadionu za Lužánkami. Máte tři sta dnů na všechny práce. Není tomálo? Je to hektické, ale doufám, že to nakonec dopadne dobře. Původně jsem myslel, že to budeme dělat ve větším týmu, ale kolega Pelčák se ztoho stáhl. Všichni ostatní znašeho týmu, který už dělal jiné městské zakázky, ale uvěřili „výkopu do hry“ a jdeme do toho snasazením.

Už máte nějakou představu, jak bude nový chrám brněnských fotbalistů vypadat? Jde ospecifické místo uprostřed města, takže tam nemůže stát něco jako pekingský stadion nebo Nou Camp vBarceloně. To jsou obrovské stavby, které by se do toho prostoru ani nehodily. Stojí na okrajíchměst.

Co by se tedy hodilo za Lužánky? Napadlo mě, že uprostřed Říma bylo Koloseum, takže uděláme tohle. Jde jen onosnou myšlenku. Neznamená to, že tam budou obloučky a historizující prvky. Důležité je, že to bude pravidelná uzavřená elipsa. Zvenku dokonalý geometrický tvar, vevnitř pak bude kotel. Takový, ve kterém se všechno vaří. Tribuny nejspíš zastřeší nějaká síťovina. Zvenku by to mohlo být zcihel nebo kamene. To je celé. Čím jednodušší to bude, tím jistější je úspěch.

Je projektování fotbalového stadionu vněčem jiné než návrh nákupního centra neboparku? Je to specifické. Promítají se do toho různé funkce. Musíte myslet třeba na plochy pro domácí a hosty, na mix zónu. Zvlášť obezřetná byla policie. Bavili jsme se spolu, kde budou mít nástupní plochu, aby to nerušilo. Přemýšleli jako architekti. Mám znich radost.

Nebojíte se, že na stadionu dimenzovaném pro desetitisíce lidí budou maximálně tisícovky diváků a že stadion bude působit prázdně? Záleží na lidech, jak tu hru pojmou. Když budou fotbalisti na zajímavém místě hrát snasazením a chytře, tak to může být dobré. Pokud ale budou majitelé dělat fotbal jen kvůli byznysu a dobré hráče rozprodávat, tak to sebelepší stadion nezachrání. Každopádně se budeme snažit, aby stadion nabídl silný zážitek a emoce itehdy, pokud tam nebude narváno.

Vedení města nedávno oživilo také váš pozapomenutý nápad nové podoby části Moravského náměstí. Mohl byste ji přiblížit? Původně náš nápad zapadl jako bláznovství. Proto mě trochu překvapuje, že se oněm začíná zase mluvit. Sochy vprostoru před nynějším Nejvyšším správním soudem jsme navrhli proto, že ten prostor působí rozplizle. Je jako guma, která se nedá pevně uchopit. Aprávě sochy by měly místu vrátit určitýtvar.

Proč zrovna čtyři sochy, a jaké by měly být? Pokusili jsme se náměstí uchopit filozoficky. Někdy relaxuji při čtení klasické filosofie, třeba Platóna. On přišel sideálem spravedlivé obce, která je založena na čtyřech ctnostech. Těmi jsou odvaha, spravedlnost, dobrá míra a obezřetnost. Náměstí drží čtyři vážná sochařská díla. To nám přijde jako dobrýnápad.

Mluví se také otom, že by tam stála jezdecká socha, kterou Brno ještěnemá. Už léta jezdím rekreačně na koni. Když máte před sebou nějaký problém, tak se mezi koňáky říká, že musíte hodit srdce za překážku. Takže jezdeckou sochu myslíme vážně, jako symbol odvahy.Docela logické nám připadá, aby to byl vojevůdce. Akdo jiný než Louis Raduit de Souches, který roku 1645úspěšně velel obraně Brna před Švédy. Největší obranné boje se odehrály právě vokolí augustiniánského kláštera, dnes kostela svatého Tomáše. Obránci odtud podnikali odvážné výpady proti nepříteli.

Jakou by mělo mít Moravské náměstí hlavní funkci? Mělo by být hlavně příjemné pro lidi. Místo pro setkávání a ne jen holá planina.

Mělo by tedy vypadat úplně opačně než nedaleké náměstí Svobody? Náměstí Svobody poznamenala skutečnost, že je nedělal jediný autor. Osobně mi moc nevadí, ale pro lidi je to jen šedá plocha. Co stím dělat, netuším. Musel bych se nad tím hlouběji zamyslet. Mělo by to dostat nějakou chuť, ale přesto bych ho nezatracoval. Budou tam stromy, plánuje se orloj. Hlavně aby se tam dostali také lidé a náměstí ožilo. Klidně izahrádkami kaváren a jejich barevnými deštníky.

VBrně se také stále mluví oJanáčkově kulturním centru. Iuzrodu tohoto projektu jste byl vy. Stále si myslíte, že nejvhodnější místo by bylo ve Veseléulici? Nemyslím si, že by to bylo úplně ideální. Domy centra nemusí být podobné pražskému Paláci kultury. Mohou stát kdekoliv, jako stojí Borominiho kostely vitalských městech a vesnicích (Francesco Boromini je autorem například slavného barokního kostela San Lorenzo vTuríně– poznámka redakce). Nejsou nijak okázalé a stojí vedle ostatních budov. Nepotřebují žádnou velkolepou přístupovou cestu lemovanou vzrostlými alejemi.

Takže koncertní sál může stát vBrně kdekoliv? Určitě. Klidně vté Veselé nebo vjižním centru. Ale je jedno místo, kde by to bylo úplně ideální.

Které? Tam, kde dřív stál takzvaný Německý dům. Tedy na Moravském náměstí, kde Rašínova ulice nezakončena mizí vparčíku. Představoval bych si tam něco takového, jako mají vPraze Obecní dům. Brno si podobný kulturní stánek zaslouží.

Váš ateliér už pracoval na desítkách projektů. Co vás bavilo úplně nejvíc? Bavilo mě přemýšlet nad brněnskou okružní třídou. Vpodstatě jsme jen oživili silné téma devatenáctého století. Přestože je to tak staré, může to jižnímu centru dát úplně jiný charakter. Představte si, že bychom obnažili viadukt, který existuje a je zahrabaný pod kolejemi pátého nástupiště. Je až šokující, že by se tu objevil kilometr dlouhý viadukt, kde by mohly být například hospůdky nebo kavárničky a park a kolem bydlení. Problém jižního centra není vpoloze hlavního nádraží, ale vtom, udržet dravé investory na uzdě. Anezastavět jih města jen kancelářemi.

Jak se vůbec díváte na problém vlakového nádraží? Vadí mi, že se tak dlouho diskutuje opřesunu. VPraze by se nikdo snikým nebavil. Tam se prostě rozhodne a uvolní se peníze. Vadí mi také ten špunt vpodobě pátého nástupiště. Na druhou stranu chápu, že pokud by se to nepovedlo a znového nádraží by byla jen provinční zastávka, tak by to byl obrovský průšvih.

Co vám vBrně vadí? Jsem zdrženlivý kritik, který posuzuje spíše vkontextu. Pokud bych měl začít vyjmenovávat konkrétní věci a stavby, tak by mi nestačily prsty na nohou ani rukou. Myslím si, že Brno je takové nedodělané, málo rozvinuté.

Myslíte si, že by rozvoji města pomohlo znovuzřízení funkce hlavního architekta? Bylo by to výborné, ale ten architekt by byl na odstřel. Musel by se nejspíš zaštítit sochou Odvahy. Mělo by jít oněkoho, kdo město dobře zná. Nesměl by to být showman, ale ani začátečník, protože by mohl město velmi poškodit. Navíc by měl být neúplatný a tedy dobře zaplacený. Aby neměl nutkání jít za peníze některým investorům na ruku. Vůbec netuším, kdo by to mohldělat.

Vy byste to nevzal? Ta myšlenka mě překvapuje. Nijak vážně jsem otom nepřemýšlel. Na druhou stranu nápad dělat supervizora Českým Budějovicím také vypadal šíleně a ono to už několik let funguje velmidobře.

Kromě velkých a úspěšných staveb, jako je například Galerie Vaňkovka nebo Spielberk Office Centre, projektujete také rodinné vily. Je totěžší? Rodinný domek je „větší“ a těžší architektura. Musíte ho ušít na míru rodině, pro kterou je určený. Musíte jim málem vlézt do postele nebo koupelny, abyste zjistil, zda to děláte dobře. Projektování takového domu trvá většinou rok. Míváme se zákazníky ičtyřhodinová setkání týdně. Když se tento vztah neudržuje, tak přestává fungovat důvěra. Ata je uprojektování vily základní.

Každého hned napadne, zda architekt bydlí vdomě, který si sám vymyslel a navrhl. Architekt by si pro sebe neměl stavět okázalá díla. Realizovat se může vzakázkách. Vysněné bydlení nemám, sny jsou totiž ošidné. Architekt by se neměl vsoukromí moc prezentovat, a to se snažím vštěpit isvým studentům.

Nakonec neopomenu otázku, která měla možná přijít jako první. Kdy vás poprvé napadlo, že byste mohl být architektem? Na základní škole. Měl jsem rád hudbu a zároveň jsem maloval. Pak jsem začal hrát volejbal a zlomil si při něm prst, takže jsem nemohl hrát pořádně na klavír. Asi zasáhl osud a já se víc zaměřil na kreslení a malování. Na střední škole jsem se pak zamýšlel jak dál. Zvažoval jsem dokonce filozofickou nebo lékařskou fakultu. Nakonec mi na volejbale kamarádi řekli, jestli bych snimi nechodil do kreslení. Atam jsem potkal Petra Skácela, bratra známého básníka. Tento výborný člověk a malíř si mě oblíbil a pečlivě připravil na přijímací zkoušky na brněnskou fakultu architektury.

Kdo je Petr Hrůša

 

Narodil se vroce 1955vBrně.

 

Vystudoval Fakultu architektury Vysokého učení technického Brno, od roku 2006tam působí jakodocent

 

Projektoval například Galerii Vaňovka, Spielberk Office Centre, Redutu, lázně Riviéra, park Denisovy sady adalší.

 

Je ženatý, má jednoho syna.

 

Baví ho sport, hrával volejbal, plave. Ve volném čase jezdí nakoni.

Autor: Filip Sušanka

24.2.2008 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Výpadek internetu zavřel restaurace v Brně. Problém s kabelem už vyřešili

Brno /ANKETA/– Cedule s nápisem „Kvůli technických potížím zavřeno" se v úterý objevily na některých restauracích v Brně. Pokračoval totiž problém s nefunkčním internetem od společnosti UPC. Kvůli přeseknutému optickému kabela přišlo už v pondělí o internet zhruba padesát tisíc domácností. I přesto, že firma dokázala připojení u většiny zákazníků v pondělí obnovit, v úterý ještě stále některé domácnosti a podniky internet neměly.

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies