VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Já to tady miluju, šel jsem v podstatě domů

KUNŠTÁT (BLANENSKO) - Jan Halas, syn básníka Františka Halase, se z Prahy natrvalo přestěhoval do Kunštátu na Blanensku:

17.8.2007
SDÍLEJ:

Jan Halas, syn básníka Františka HalaseFoto: DENÍK/Leona Paroulková

Z ulice se ten vesnický domek pocházející z osmnáctého století dá snadno přehlédnout. Místo schůdků k němu vedou železniční pražce. Stejně neokázalý jako domek je i jeho majitel Jan Halas. Z Prahy do Kunštátu se přestěhoval se ženou před několika měsíci na penzi. Vrátil se tak natrvalo do míst, které tolik miloval jeho otec, básník František Halas. K jeho hrobu na kunštátském hřbitově to syn má opravdu co by kamenem dohodil. I když Jan Halas záhy osiřel, o svých předcích má řadu informací a dokáže o nich poutavě vyprávět. Podobně jako jeho otci se i jemu stalo největší vášní zacházení s psaným slovem.

Kdy jste byl poprvé v Kunštátě?

Už jako měsíční nemluvně s rodiči, před dvaašedesáti lety. Pak jsem sem jezdíval na všechny dětské prázdniny a poté i jako dospělý. V Kunštátě nemáme žádné příbuzné, neměli jsme tady svoje bydlení. Nejdřív jsme pobývali u Březinů na konci náměstí, jak tam má táta desku. Když ale táta zemřel a udělali z něj největšího škůdce české literatury, tak k paní Březinové nastěhovali podnájemníky a my jsme neměli kam jezdit. Takže jsme pak přebývali, kde se dalo. Až jako dospělý jsem k Březinům zase jezdil, jedna postel se tam vždycky našla.


Jak se vaše rodina vůbec do Kunštátu dostala?

Náš rod z tohoto kraje pochází. Můj praděd bydlel v Rozseči a byl domácím tkalcem. Když v údolí Svitavy vznikaly různé textilky, tak to domácí tkalce zahubilo. Takže on přešel do Sasiny u Svitávky a tam se v roce 1880 narodil můj dědeček. Dědeček byl také textilní dělník a pracoval ve fabrikách v Brně nebo ve Svitávce. A když můj táta chodil do obecní školy ve Svitávce, tak se tam na celý život skamarádil s Theodorem Hejlem, říkalo se mu Dórek, ze Zboňku. Za ním jezdil i s maminkou také jako dospělý, až do roku 1937. V tom roce se narodil můj bratr a Dórkovi umírala žena. Takže tam nebylo možné jet na dovolenou. Mezitím za tátou chodil z Kunštátu do Zboňku přes les Klement Bochořák ukazovat mu svoje první veršíky. A když viděl, že se naši do Zboňku nemohou dostat, řekl jim o Kunštátu. Tam v roce 1938 sehnali podnájem. Tátovi se tady strašně zalíbilo a už ho to nikdy nepustilo.


Vy jste se narodil osmého května 1945, na samém konci války. To byla hodně divoká doba. Vyprávěla vám o tom maminka někdy?

Ano, měl jsem velice dobrodružné narození. Tenkrát jsme bydleli v Praze na Vinohradech. Táta se schovával někde mimo Prahu a maminka se čtvrtého května rozhodla, že pojede za sestrou do Dejvic, kde je to takové klidnější než na Vinohradech. Pátého to v Praze vypuklo, osmého to na maminku přišlo, žádný doktor nebyl k dispozici, o porodnici ani snění, tak můj strejda běžel pro nějakou porodní bábu. Jenže ta byla Ruska, byla zalezlá ve sklepě, protože se bála Rusů i Němců. Strejda ji nějak přepral a dotáhl k mamince. A když jsem se narodil, měl jsem čtyři a tři čtvrtě kila.

No teda, to se porodní bába rozhodně hodila.

Když jsem o svém narození vyprávěl scénáristovi Petru Jarchovskému, tak tomu se to tak líbilo, že ten příběh pak použil ve filmu Musíme si pomáhat. Pak mě pozval na premiéru. A v literárním scénáři, který vyšel knižně, mi za to dokonce poděkoval na předsádce.
Já jsem o rodiče přišel velmi brzy. Táta umřel, když mi bylo čtyři a půl roku, a třináct, když zemřela maminka. Byl jsem taková nešťastná sirota. Pak se o mě starala ta teta, u níž jsem se narodil.

Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání Brněnského Deníku Rovnost

 

Kdo je Jan Halas

Syn básníka Františka Halase

Narodil se 8. května 1945

Vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistky Univerzity Karlovy, obor publicistika

Pracoval v Českém rozhlase, kam nastoupil 1. listopadu 1968. Od roku 1990 vedl v rozhlase literární redakci

V roce 1996 vydal knihu vzpomínek Dodatky a spolu s Ludvíkem Kunderou editoval vydání korespondence svého otce

Je držitelem ceny Magnesia Litera za přínos české literatuře

Je podruhé ženatý, má čtyři dospělé děti

17.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lucie Šafářová.

Šafářová se stane světovou jedničkou ve čtyřhře

V pátek 18. srpna vjela u železniční stanice Olbramkostel na Znojemsku na železniční přejezd Octavia v době, kdy tudy projížděl motorový vlak. Při srážce zemřeli dva lidé, dítě ve vážném stavu transportovali záchranáři vrtulníkem do Brna.
AKTUALIZOVÁNO
24

Srážka auta a vlaku u Olbramkostela: dva lidé zemřeli, malá dívka bojuje o život

Žaloba na územní plán: za krajem stojí přes 60 obcí

Jižní Morava – Více zastánců než odpůrců mají krajské zásady územního rozvoje. Alespoň podle počtu obcí, které se připojily na stranu Jihomoravského kraje v žalobě na platnost územního plánu, kterou před měsícem podalo patnáct jihomoravských obcí přes advokátní kancelář Frank Bold.

AKTUALIZOVÁNO

Gott kvůli nemoci zrušil vystoupení v Brně. Na LétoFestu zazpívá Koller

Brno – Nezaměnitelný hlas Karla Gotta v sobotu nakonec nezazní na brněnském stadionu za Lužánkami. Nejznámější český zpěvák měl vystoupit pod širým nebem na festivalu LétoFest. Z důvodu nemoci a hlasové indispozice však svůj koncert zrušil. Místo Gotta zazpívá Brňanům David Koller. Fanoušci se těší taky na Wanastowi Vjecy nebo Marka Ztraceného.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Teror v Barceloně: Lidé se bojí zajít si i pro jídlo, říká Hodoňanka

Hodonín – S nervozitou sleduje vývoj události okolo teroristických útoků ve španělské Barceloně. Čeká na zprávy, píše si se známými. Třicetiletá Monika Baldriánová z Hodonína strávila na Pyrenejském poloostrově několik let. A přestože kontakt s lidmi z oblíbené země udržuje už jen na dálku, vraždění radikálů ji nesmírně zasáhlo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení