VYBERTE SI REGION

Z unie můžeme dostat nejvíc peněz v Česku

Brno - Jihomoravský hejtman Stanislav Juránek podporuje předsedu strany Čunka. Nikde u nás přece nefunguje presumpce viny, říká.

16.12.2007
SDÍLEJ:

Hejtman jihomoravského kraje Stanislav JuránekFoto: DENÍK/Eva Kořínková

Díky silné voličské základně KDU-ČSL na jižní Moravě se Stanislav Juránek před třemi lety stal jediným lidoveckým hejtmanem v republice. Navíc svůj post obhájil a načal tak čtyři roky ve funkci.

Úspěch v posledních krajských volbách ho loni katapultoval i do vedení celé strany, nyní je jedním z lidoveckých místopředsedů. Po odstoupení bývalého šéfa KDU-ČSL Miroslava Kalouska se o Juránkovi spekulovalo jako o možném novém lídrovi lidovců. To však odmítl s tím, že chce zůstat dál hejtmanem Jihomoravského kra­je.

Minulý víkend vás straničtí kolegové zvolili už potřetí lídrem kandidátky do krajských voleb v příštím roce. Čím jste je přesvědčil, aby vám dali svůj hlas?
Udělali jsme spoustu práce o rok dříve, než jsme měli ve volebním programu. Je to poklona týmové práci, protože i všichni lidovečtí radní, kteří jdou znovu do voleb, se na kandidátce ocitli za mnou.

S čím půjde jihomoravská KDU­ČSL do voleb?
Chceme se zaměřit na rozvoj kraje. V podstatě bychom rádi pokračovali v tom, co děláme teď. Chceme lidem ukázat, co se nám podařilo a říct jim: splnili jsme svůj slib. Myslím si, že mezi politickými stranami by měla fungovat určitá burza nápadů a návrhů pro Jihomoravský kraj. A volič by si pak sám vybral podle toho, co považuje za důležité. Když to zjednoduším, tak jestli jsou to například školy nebo nemocnice. Podívej se na nápady a podle toho se rozhodni.

V minulých volbách jste těsně vyhráli. Chcete výsledek zopakovat?
Cílem vítězné strany nemůže být nic jiného. Věřím, že se nám to znovu podaří.

Volební období se blíží ke konci. Co se vám během něj podařilo?
Zdaleka nejsme u konce. Čeká nás ještě třetina a jeden rozpočet. Teprve ten naše dílo završí.

Můžete tedy vyjmenovat vaše dosavadní úspěchy?
Přestože se cesta k evropským penězům otevírá až v příštím roce, už jsme získali více než miliardu korun pro některé významné projekty. Pomohli jsme například brněnskému letišti nebo nemocnici ve Znojmě. Nejvíc peněz jsme ale investovali do oprav silnic po celé jižní Moravě. Velmi dobře jsme si také poradili se zdravotnictvím. V příštím roce ještě rozjedeme fungování lékařské služby první pomoci, kterou jako kraj musíme nově zabezpečovat.

Je něco, co se vám zatím nepodařilo?
Některé projekty a jejich příprava trvají déle, než jsme původně plánovali. Konkrétně mě teď ale nic nenapadá. Naopak poslední dobou se nám věci daří spíše urychlovat. Třeba vápnění Brněnské přehrady jsme plánovali až za rok, v dalším volebním období. Nakonec se nám to podařilo o rok uspíšit. Dá se říct, že už plníme program budoucího zastupitelstva.

Kdo nebo co může za zdržení některých projektů?
Pomalé schvalování podmínek, za nichž můžeme žádat o peníze z evropských fondů. To je ale problém celé republiky, kraje za něj nemohou. My jsme naopak ukázali, že jsme připraveni a schopni připravit kvalitní projekty. Očekával jsem ale, že stát vyjednávání o podmínkách čerpání peněz zvládne rychleji.

Kolik peněz může jižní Morava z evropských fondů využít?
Evropské peníze plynou společně Jihomoravskému kraji a kraji Vysočina. Z České republiky můžeme získat nejvíc. Jenom v regionálním operačním programu je pro tyto dva kraje připraveno až dvacet miliard korun. Budeme žádat i ve fondech pro jiné oblasti a i tam budeme jistě úspěšní. Můžeme tak dostat další miliardy.

Která akce je teď pro kraj nejdůležitější?
Z rozvojového hlediska není důležitější projekt, než dostavba rychlostní silnice R52 z Brna do Vídně. Jde o klíčovou věc, hlavně proto, že z Vídně už cestu staví. Rychleji, než původně plánovali. Možná bude hotová o několik roků dříve. Musíme proto najít způsob, jak jít propojení s rakouskou stranou vstříc.

Stavbu ale komplikují stížnosti občanských sdružení a ekologů. Snaží se s nimi představitelé kraje komunikovat?
Ano a nejsme sami. Zasahuje do toho například i hospodářská komora a další instituce, které cítí, že je to pro náš kraj projekt číslo jedna. Hned po něm budeme potřebovat také silnici první třídy mezi Pohořelicemi a Znojmem. Na těchto dvou silničních stavbách velmi záleží.

Odpůrci R52 navrhují, aby nevedla přes Mikulov, ale kolem Břeclavi. Jakou variantu prosazuje Jihomoravský kraj?
Zcela určitě přes Mikulov.

Co se stane, když se bude stavba oddalovat ještě další roky?
Mohli bychom se dostat do stejných problémů jako před časem Brno, kde postavili nejprve tunel a až dlouho poté křižovatku Hlinky. Něco podobného by mohla řešit také jižní Morava, a to by vůbec nebylo příjemné.

S Brnem má kraj hodně společných akcí. Jižní Moravy se dotkne i přestavba brněnského železničního uzlu. Sledujete dohady kolem polohy nového nádraží?
Rekonstrukce brněnského nádraží je po R52 druhou nejdůležitější dopravní stavbou v Jihomoravském kraji. Na současném řešení (odsun nádraží, pozn. redakce) se léta pracovalo a podle mě zohlední i napojení na regionální dopravu a integrovaný systém. Po tom jsme zatím jen marně volali. Myslím si, že celý projekt postoupil do takové fáze, že stavba brzo začne.

Doprava je zřejmě velkou bolestí jižní Moravy. Krajští zastupitelé tento týden rozhodovali i o další kontroverzní silnici – R43. Odhlasovali, že už nebudete zkoumat variantu cesty vedoucí Boskovickou brázdou. Jak se kraj pere s komplikacemi doprovázejícími tuto silnici?
Problémy mají všechny stavby podobného rozsahu a významu. My se snažíme nalézt to nejlepší řešení. Jsem přesvědčen, že se R43 začne časem opravdu stavět, a to v nejlepší možné variantě.

Tou je podle vás trasa přes Bystrc?
Ano, ale čeká nás ještě spousta jednání. R43 v Bystrci původně vypadala úplně jinak a postupem času se kvůli připomínkám lidí změnila. Stejně tak v Bosonohách bude muset silnice změnit svou tvář, aby se mohla postavit. Kromě R43 je ale stejně důležitá silnice R55, která vede východní částí republiky na Hodonín a Břeclav.

Jihomoravští lidovci opakovaně podpořili předsedu KDU-ČSL Jiřího Čunka. Trvá to stále?
Jižní Morava podporuje Jiřího Čunka i jeho návrat do vlády. Teď jen čekáme, kdy se naplní koaliční dohoda. Ta jasně říká, že je náš předseda členem vlády. Není mi zcela jasné, na co se stále čeká. Důvod, proč není ve vládě, dávno pominul.

Sledoval jste kauzu vašeho stranického předsedy s určitým odstupem z jižní Moravy. Změnil jste během ní někdy svůj postoj k celému případu?
Ne. Stále jsem mluvil o tom, že je to otázka presumpce neviny. Nemyslím si, že by u nás existovala nějaká skupina, u níž by naopak platila presumpce viny. Politici nejsou výjimkou.

Podle některých průzkumů z posledních týdnů klesla lidovcům podpora mezi voliči. Vaše strana se dokonce měla ocitnout na pětiprocentní hranici nutné pro vstup do parlamentu. Nemůže za to právě kauza vašeho předsedy? Nemyslíte si, že to může poškodit i jihomoravské lidovce?
Průzkumy sleduji pečlivě a tohle není pravda. Pod hranicí volitelnosti se naopak jednou ocitla Strana zelených. My jsme se vždy pohybovali kolem šesti až osmi procent. To mi ale vadí. Na celostátní úrovni bychom měli mít přes deset procent. Velmi bych si přál, aby byla podpora lidovců silnější.

Mnohem dříve než volby ale budou vánoční svátky. Jak je stráví hejtman Jihomoravského kraje?
Určitě to bude s rodinou. Na to se velmi těším. Jsem člověk, který má rád nejen Vánoce, ale také přírodu. Takže s nejbližšími určitě někde v klidu načerpáme nové síly. Těším se také na to, že do našeho domácího dřevěného betléma přibude další figurka. Je to takový můj největší dárek, který dostávám pod stromeček. Nemohu se proto dočkat okamžiku, kdy se za svitu svíček betlém zase o něco rozroste.

Kolik těch postaviček už máte?
Přesně to nevím. Základní tam jsou všechny, včetně Tří králů a pastýřů. Ty spočítané nemám.

Schází se u vás na Štědrý večer celá rodina?
U stolu bude sedět šest lidí. Kromě mě a manželky také všichni tři synové a maminka mé ženy.

V příštím roce vás čekají důležité volby. Odrazí se to i na vašem novoročním předsevzetí?
Budu si přát, abychom v Jihomoravském kraji opět uspěli a našli cestu k sobě navzájem.

Kdo je Stanislav Juránek

- Narodil se 24. ledna 1956 v Brně.
- Vystudoval Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu.
- Bývalý starosta městské části Brno­Židenice, od roku 2000 jihomoravský hejtman, od loňska místopředseda KDU­ČSL.
- Je ženatý, má tři syny.
- K jeho koníčkům patří běh, vážná hudba, básně a příroda.
16.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies