VYBERTE SI REGION

Kamil Ryml přežil jistou smrt.

BRNO - Rychlovlak Pendolino projížděl minulý čtvrtek nádražím v Blansku více než stokilometrovou rychlostí a v cestě mu stál jednačtyřicetiletý muž.

29.10.2007
SDÍLEJ:

Pořád přemýšlím, proč jsem zrovná já měl takové štěstí, že mě vlak nepřejel, říká bývalý sportovec Kamil RymlFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

Kamil Ryml. Vlak zachytil jeho pravou nohu a odmrštil jej. Šťastlivec přežil. Vyvázl jen se zlomenou nohou a je stále hospitalizovaný v brněnské Úrazové nemocnici.

Vzpomenete si, jak k nehodě došlo?
Spěchal jsem do práce a byl přesvědčený, že ujíždějící vlak stihnu. Sice jsem předtím vypil několik piv, ale opilý jsem určitě nebyl. Najednou jsem odněkud slyšel volání – pozor, jede vlak! Pravou nohu jsem měl v té chvíli pod peronem, ale než jsem ji stačil vytáhnout, vzalo mě to. Byl jsem sice v šoku, ale na hodně věcí si přesto dobře pamatuju.

Musíte mít zřejmě silný kořínek, že jste hned po sražení vlakem neomdlel.
Asi ano. Mám toho v životě dost za sebou. I čtrnáct bouřlivých let, o kterých bych nerad mluvil. Z té doby mi zbylo jenom tetování. Víte, každou chvilku o tom maléru přemýšlím. Pořád nechápu, proč zrovna mě potkalo takové štěstí, že jsem přežil jistou smrt. I kamarádi mi to říkají. Jeden z nich mi přinesl knihu od finského spisovatele Miky Waltariho. Jmenuje se Šťastná hvězda, a tak si ji čtu.

Četl jste i předtím?
Ano, jenže spíše sportovní stránky novin a také časopisy. Událost s vlakem mě hodně poznamenala a fakt se mi stále vrací. Měl jsem skutečně z pekla štěstí. Mám jen zlomenou nohu a pár odřenin.

Už za vámi byla manželka?
Nejsem ženatý a ani jsem nebyl. Seznámil jsem se na inzerát se třemi holkami, ale ani s jednou jsem nevydržel. Nebo spíše ony se mnou. Mám jenom pár dobrých kamarádů z práce a z hospody. Viděli mě v televizi, tak mi hned telefonovali. Ozvala se také máma z Jablonce nad Nisou. Já za ní moc často nejezdím, nanejvýš jednou za dva roky.

Co vám řekla?
Zeptala se: Proboha, cos to zase vyváděl? Musím se polepšit. Snažila se, aby ze mě něco bylo, a já jí moc radosti zatím neudělal. Brácha Martin a sestra Jaroslava jsou hodnější. S nimi maminka moc starostí neměla. Víte, že už jsem prastrejda?

Netoužíte po dětech?
Třeba jednou jo. Nevím.

Berete nehodu s vlakem jako velké životní varování?
Jo, asi bych měl jít lepší cestou. I když teď už jsem sedm let fakt v pohodě. Nic špatného jsem neudělal. Držím se a věřte, že se budu snažit i dál sekat dobrotu. Ozvalo se svědomí.

Čím se živíte, že si můžete dát před prací pár piv?
Ačkoliv jsem se vyučil strojním zámečníkem, celý život dělám u zedníků. Je tam pohoda a dobrá parta. Hlavně nemusím sedět někde v kanceláři, jsem rád na čerstvém vzduchu. Nakonec, vyrostl jsem na horách.

Teď ale budete muset s lyžováním chvilku počkat.
To se nedá nic dělat. Jezdím na sjezdovkách i běžkách, na nich jsem i hodně závodil. Jako dorostenec jsem dokonce velmi slušně běhal, trénoval mě pan Špoták. Býval jsem dobrý, ale pak jsem začal kouřit, pošilhávat po kamarádech a s nějakou tréninkovou disciplínou byl definitivní konec. Jako malý kluk jsem v jabloneckém Liazu trénoval i vedle atletického mistra Evropy v běhu na čtyři sta metrů Karla Koláře. Moc dobře se známe.

Chcete někomu poděkovat?
Lékařům a sestřičkám, kteří mi tady v brněnské úrazovce pomáhají. Jsou skvělí a drží mě nad vodou. Potřebuju to.

29.10.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies