VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejen smích, ale i smutky patří k životu

Brno - Psycholožka, odbornice na krize a neštěstí Marie Sotolářová z Brna mluví o Novém roce, předsevzetích a lidské duši.

6.1.2008 8
SDÍLEJ:

Marie SotolářováFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

Kromě ohňostrojů zaplnila silvestrovskou půlnoc na jihu Moravy i tisíce nových předsevzetí. Lidé si je dávají každoročně. A nešetří s nimi. V novém roce plánují zhubnout, uspořádat si život nebo třeba přestat kouřit. Mohou si tím ale i ublížit. „Předsevzetí by měla být přiměřená. Když si člověk dá cíl a splní ho, posílí ho to. Když se to ale nepodaří, ztratí o sobě dobré mínění a podlamuje si tím sebedůvěru. Je důležité porozumět tomu co člověk chce, a co může,“ tvrdí psycholožka Marie Sotolářová z Brna, která je specialistkou na krize a neštěstí.

Co dělá začátek nového roku s lidskou psychikou?
Nový rok je tlak zvenku. Lidé si dávají předsevzetí, ale jejich úspěšnost závisí na tom, jak je opravdu přijmou. Zda už vyzráli k tomu, aby přestali kouřit, nebo začali hubnout. Jestli to rozhodnutí vnitřně nepřijmou, za čtrnáct dní jsou tam, kde byli a říkají o sobě, že jsou nemožní.

Je období kolem Vánoc náročnější?
Existuje řada omylů o období konce roku. Například, že na podzim a kolem Vánoc je nejvíc sebevražd. Není tomu tak. Nejvíc sebevražd bývá na jaře – v dubnu, květnu.

Proč lidé o svátcích nepáchají tolik sebevražd?
Konec roku je návratem do dětství. Děti i starší lidé se těší. Dvacetiletí ne, pro ně jsou Vánoce něco umělého. Ale děti to berou vážně a ti, co stárnou, se vracejí do dětství. A to je úžasné. Proto mají lidé Vánoce rádi. Navíc se rodiny dostávají k sobě. Problémem této společnosti je totiž samota, a to že spolu lidé nemluví. Sebevraždy lidé většinou páchají, když nevidí východisko. O Vánocích se ale rodiny navštěvují. Sami zůstávají většinou jen lidé, kteří přežili své děti nebo přátele. Ale tady dělají velkou práci sdělovací prostředky. Důležité jsou například noční rozhovory v rozhlasu.

Stačí, když s lidmi někdo mluví, třeba v rádiu?
Přesně tak. Témata v rádiích jsou mnohdy úžasná psychologická práce. Například moje nejkrásnější Vánoce nebo co mi chybí je štěstí a lidé k tomu povídají. Najednou nejsou sami. Dobré jsou i pořady v jihomoravských rozhlasech, kdy se hraje na přání. Je to o kontaktu. Chci zahrát písničku tomu a tomu a děkuji. Proto si myslím, že jižní Morava je daleko spokojenější. Podle statistik je například na Brněnsku a Blanensku nejméně sebevražd v zemi.

To znamená, že lidé na jižní Moravě jsou psychicky stabilnější?
Ano. Máme kotvy. Nelítáme ve vzduchu. Sebevraždy páchají lidé v momentě, kdy jim právě ty kotvy „vyjedou“. Když ztratí práci, opustí je partner a k tomu si ještě přestanou vážit sami sebe. Pak stačí málo, fouknout a jsou pryč. Proto je dobře ukotvit se v práci, v rodině a v sobě samém. Cenit si toho, co dokážu a mít se rád i s chybami.

Čím to je, že zrovna tady jsou lidé ukotvení?
Moravská povaha otevřená. Na Moravě je pohostinnost, zachovávají se tady tradice. A zpěv. Ten hodně pomáhá. Je to přetransformovaný pláč. Lidé jsou totiž jako papiňák. Když nebudou odfoukávat páru, buď prasknou nebo se vyhrbí. Prasknutí, to je ztráta života. Vyboulení deformace psychiky. Ale ne každý Moravák je veselý člověk. Máme i smutky. Patří k životu.

Proč se tedy mezi lidmi mluví o tom, že jsou Vánoce nejkritičtější období roku?
Vánoce jsou náročné spíš tělesně. Příprava a pečení cukroví. Ale přibývá rodin, které si raději třeba cukroví nechají napéct.

Je to lepší, než se stresovat?
Nechala bych to na lidech, ať si to sami rozhodnou. K tomu musí dozrát. Důležité je udělat si pro sebe rekapitulaci, co mi která činnost bere a co dává. Jestliže mi pečení vánočního cukroví víc dává, než bere, tak upeču. Když je to naopak, nechám si napéct. A stejně je to i s úklidem. Je to lepší, než být unavený a pohádat se s rodinou.

Je tu i další věc. V posledních letech se hodně lidí o Vánocích zadluží, pak přijde první leden a oni musejí začít splácet. Přibudou poplatky za popelnice, psy…
Je to o schopnosti zapojit rozum. Lidé si musí uvědomit, že teď je dobře a může být hůř. A obvykle hůř bývá. Je to i o tom, že dárek k Vánocům nemusí být tak velký a drahý, jako spíš s láskou vybíraný. Zní to jako fráze, ale funguje to.

Ten letošní začátek roku je ale výjimečný. Změn je opravdu hodně. Platby ve dravotnictví, zdražování.
Když lidi čekají změny, je důležité, aby si uvědomili, co mohou změnit a co ne. O událostech, které ovlivnit nemohu, je dobré vědět, připravit se na ně a přijmout je. Věděnípomáhá se zklidnit. Každý by měl vzít život do vlastních rukou. A starat se o svou psychiku, protože jenom tak bude zdravé i tělo.

Jak by tedy měli lidé naložit se začátkem roku?
Nový rok je výzva do budoucna a rekapitulace minulého období. Při hodnocení je důležité napsat si myšlenky na papír. Lidé si u toho uvědomí mnoho věcí. Třeba to, že se nic hrozného neudálo, jenom to moc prožívají. Nebo přijdou na to, že i když si myslí, že jsme za uplynulý rok mnoho nedokázali, udělali spoustu věcí.

Jste specialistkou na krize a neštěstí. Jak jste se k takové profesi dostala?
Vystudovala jsem psychologii v Brně na filozofické fakultě a později jsem se dostala k policii.

Co musí policejní psycholog zvládnout?
Učila jsem policisty jak jednat s oběťmi trestných činů a jak zvládat těžké situace.

Jaké?
Například když policista použije zbraň. To je velmi složitý moment, i když jsou k policii vybíráni odolní jedinci.

Když má policista problémy kvůli nějakému zásahu, tak se může obrátit jen na psychologa nebo má i jiné možnosti?
V systému péče o policisty existuje také tísňová linka.

Podobný systém jste vypracovala pro hasiče. V čem jim má pomoci?
Pro obyvatele je mimořádnou událostí požár, pro hasiče ne. Mimořádné ale je, když otevírají dveře v hořícím bytě a nejde to, protože za nimi leží udušené dítě. V takových případech mají většinou pocity viny. Jsou to iracionální pocity viny, ale jsou. Garantovala jsem například i výcvik u hasičů i policie jak pracovat s oběťmi v terénu a se sebou samým. Byli jsme první s programem posttraumatické péče mezi východními zeměmi Evropské unie.

Setkala jste se při práci pro policii i s oběťmi trestných činů nebo nehod?
Dostala jsem se k lidem, ve složitých životních situací. Řeším tragické události, povodně, dopravní nehody. Ty jsou dnes na denním pořádku.

Teď pracujete jako psycholog na volné noze. Čemu se věnujete?
Zpracovávám metodiku a koncepci.Teď například pro zdravotnickou záchrannou službu.

Znamená to, že i odborník potřebuje pomoc? Tu psychickou?
Pořád platí oblíbené rčení, že odborník si musí umět pomoct sám. Samozřejmě na místě události to tak je. Protože zdravotník či hasič pracuje jako automatický pilot, a vůbec nic si nepřipouští, nevnímá. Ale když potom přijíždí zpátky na stanici, událost ho doběhne.

Co takovým lidem pomůže?
Například sport. Ale jsou i zážitky, které se stanou nášlapnou minou. Zůstanou ve vědomí člověka a je velké nebezpečí, že při podobné situaci se znovu vynoří. Může se dokonce stát, že pak už nejsou schopni vykonávat svou profesi.

Lidé na jihu Moravy ale nejsou zvyklí, aby jim někdo pomáhal, když mají psychický problém?
Přesně tak. Ale i tady lidé postupně dochází k poznání, že tělo je velmi úzce spojeno s psychikou, s duší. A že tehdy, kdy je bolí duše, onemocní. Třeba i obyčejnou virózou. Tělo a psychika je úzce propojený systém. Lidé přijdou na to, že pokud se budou starat o psychiku, nebudou nemocní. O duši ale zatím nedokáží ani mluvit. Mají také spoustu obranných mechanismů, jak si nepřipustit, že mají duševní potíže.

Jak se psychické problémy poznají?
Projevují se bolestmi hlavy, žaludku, dušností, nespavostí.

Lidé v západním světě navštěvují pravidelně psychology. Tady to zatím není zvykem. Proč?
Je to o celkovém povědomí. Protože i mnozí lékaři léčí tělo, ale nevnímají, že pacient něco prožívá. Mluví s člověkem odborným jazykem a nevysvětlí mu přesně, o co jde. Učím například hasiče, aby lidem, které vyprošťují říkali – teď bude hluk, teď začnou padat piliny, bude vás to bolet. Je to běh na dlouhou trať.

Pracujete občas i na tísňové lince. Přibývá hovorů o psychických problémech?
Je to ve vlnách. Lidé si myslí, že nikdy nebudou psychologa potřebovat, že v životě na linku důvěry nezavolají. Když ale mají problém, většinou hledají člověka, který je nezúčastněný.

Na tísňovou linku tedy volají kvůli anonymitě?.
Anonymní pomoc je dobrá. Člověk zavolá a mluví. Na druhé straně někdo nastaví ucho a doprovází ho. Zjistí, jakou speciální péči potřebuje. Protože lidé se v tom nevyznají. Pracovníci na lince jim dávají kontakty na konkrétní lidi. Na psychologa, lékaře, právníka. Existují i různá občanská sdružení. Ta vlastně nahrazují to, co bylo dříve běžné. Celá vesnice šla třeba na pohřeb a byly tam plačky, které rozplakávaly lidi, protože pláč je velmi uzdravující. Ale dnes se nepláče a nepohřbívá. Rituály přitom pomáhají k tomu, aby se člověk dostával z těžkých psychických stavů.

Je to tak jednoduché?
A zároveň složité, rozplakat se, když dnes všichni musíme být „ready“. Ale vlastně to, že si přiznám slabost, je síla.

6.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nové hybridní BMW i8 jihomoravských policistů využívá pohon na elektřinu i spalovací motor.
14

Extrémně rychlý sporťák policistů narazil do stromu. Řidič za jízdy zkolaboval

Prezident České republiky Miloš Zeman zavítal v pondělí odpoledne při své návštěvě Jihomoravského kraje také do Ivančic.
AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO
4

Zeman na jižní Moravě: prezident dorazil na Hodonínsko, zamíří i do vinný sklepů

AUTOMIX.CZ

Garáž 10 motoristů: Tahle parta stavěla fascinující auta, socialismu navzdory

Sedmdesátá léta minulého století československým automobilovým nadšencům příliš nepřála. Nabídka aut byla samozřejmě úzká a když už jste si vybrali, ani samotné pořízení nemuselo být snadné. Našli se ale tací, kteří se s takovou situací odmítli smířit a i v náročných podmínkách si plnili svoje automobilové sny. Takoví byli i nadšenci, kteří stáli za projektem s podivuhodným názvem GIOM.

ZUŠ Open: s nadanými dětmi v Brně vystoupí pěvkyně Kožená

Brno – Budoucí hvězdy zpěvu či hry na varhany i jiné nástroje, tance, či jiných uměleckých oborů se v úterý ukáží lidem na patnácti místech v Brně. Akce je součástí celorepublikové ZUŠ Open. Ve 280 městech se divákům představí 355 základních uměleckých škol. „S dětmi vystoupí také světoznámá operní pěvkyně Magdalena Kožená," upozornila za organizátory Jitka Volková.

Sezona Zbrojovky? Přerod pod novým koučem bolel, navíc končí opory

Brno – Jeden primát fotbalisté Zbrojovky v právě skončeném ročníku nejvyšší české soutěže uhájili, ale radost z něj určitě nemají. Brněnský celek sesbíral společně se Slováckem nejvíc remíz a právě čtrnáct nerozhodných výsledků v největší míře zapříčinilo, že Jihomoravané uzavřeli sezonu na jedenácté pozici. „Nevím, zda se dá hledat něco pozitivního," ohlíží se za brněnským ročníkem bývalý československý reprezentant Karel Kroupa starší. Deník Rovnost vybral pět bodů, jež ovlivnily sezonu.

Kasino povolili v budově soudu. Chyby v čísle domu si při hlasování nevšimli

Brno – Na možnost strávit večer hraním hazardních her ve čtyřhvězdičkovém hotelu Best Western Hotel International Brno si musí lidé ještě počkat. Brněnští zastupitelé totiž minulý týden na zasedání schválili povolení pro kasino kromě Hotelu Grand také pro dům na adrese Husova 15. Jenže luxusní hotel má domovní číslo 16. Na schváleném místě stojí krajský soud. Primátor Petr Vokřál vyhlášku kvůli chybě nepodepsal.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies