VYBERTE SI REGION

Rudý vůl není jen rozpálený sudokopytník

BRNO - V restauraci U Rudého vola stráví host příjemné chvíle v anglicko-irské hospůdce, dojem kazí jen toalety vedle kuchyně

27.5.2007
SDÍLEJ:

Vchod do restaurace U rudého volaFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Sotva dvacet kroků od brněnského náměstí Svobody sídlí restaurant, který by si podle názvu vybrali snad jen nebojácní toreadoři. Jmenuje se U Rudého vola, ale návštěvník si v onom restaurantu rozhodně nepřipadá jako kdyby navštívil španělskou koridu. Podnik je totiž v jakémsi anglicko-irském stylu. Masivní dřevo vůkol, vrzající podlaha, lampičky jak z londýnských fiakrů ještě z dob, kdy ve městě nad Temží „úřadoval“ Jack Rozparovač. Zkrátka se host ocitá úplně v jiném světě, který před pár okamžiky nechal v prašných brněnských ulicích plných neklidu a každodenního klokotu.

Tento týden se o tom přesvědčil i testovací tým Brněnského Deníku Rovnost společně s bývalým kuchařem Grandhotelu Brno Karlem Ježkem.

Anglický střih

Restaurant je tak nenápadný, že ho spěchající host může snadno přehlédnout. Na podnik totiž upozorňuje jen cedule, která stojí u vchodu do domu v Kobližné ulici s číslem dva. Člověk, který včas přibrzdí, musí projít do dvora a teprve tam uvidí velká okna restaurace i s vývěsním štítem. Hledání se však vyplatí.

Testovací tým usedá za masivní dřevěný stůl a vzápětí se k němu přitočí vzorně oblečený číšník. Bílá košile, černé kalhoty, vyleštěné boty a profesionální úsměv. Pokládá na stůl jídelní listy a hned bere objednávku na pití.

Zatímco čistý a upravený číšník roztáčí do sklenice se stopkou pěnivý chmelový nápoj, testovací tým pročítá jídelníček. „Jídel je v něm jen pár, ale to bohatě stačí. Připravovat jeden druh masa na sto pět způsobů je totiž zbytečné,“ žertuje Ježek při čtení jídelního listu. Pozastavuje se jen nad tím, že restaurace U Rudého vola nabízí málo příloh. „Chybí mi v jídelníčku vařené brambory. Smažené hranolky či opékané brambory si přece nedává každý host, který se chce najíst,“ upozorňuje vysloužilý kuchař brněnského Grandhotelu.

Přátele? Nejím

Ze střízlivé, ale dostačující nabídky vybírá testovací tým Steak George Bernarda Shawa. Světoznámý dramatik, spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu by se ovšem ušklíbnul, kdyby mu v restauraci naservírovali pokrm, jež nese jeho jméno. Důvod je prostý. Shaw byl mimo psaní také velký propagátor vegetariánství a bojovník za práva zvířat. Od něj pochází i věta: ,,Zvířata jsou mí přátelé a já své přátele nejím“. Zřejmě by si tedy na kuřecím steaku s čabajkou, žampiony a speciálním kořením moc nepochutnal.

Pokrm je na stole ani ne za čtvrthodinu. „Porce je na první pohled pěkná a neošizená. V jídelním listu stojí, že maso má v syrovém stavu sto padesát gramů. Tohle je nejen přesná gramáž, ale i něco víc,“ posuzuje Ježek plný talíř. Nadšení ho však opouští ve chvíli, kdy do úst vloží první houbičku. „Žampiony jsou buď staré, nebo z levné plechovky. Jestliže host platí za jídlo bez přílohy přes sto korun, bylo by lepší, kdyby je kuchař nakrájel z čerstvých zásob. Nehledě na to, že čerstvé žampiony lze sehnat v každém supermarketu a po celý rok,“ shrnuje.

Maso jedna báseň

Jiné výhrady však bývalý kuchař Grandhotelu Brno nemá. Naopak. „Začnu u přílohy. Rýže je dobrá, což je v současnosti výjimečné. Ve většině restaurací je spíše okoralá, tvrdá a několikrát ohřívaná. Tahle je výborná,“ přibližuje Ježek přílohu, která je podle statistik hlavní potravinou poloviny světové populace. I nad masem se – stejně jako kus kuřecího prsa – rozplývá. „Všechna čest zdejšímu kuchaři. Steak je vysoký a šťavnatý. Mistr kuchyně neudělal chybu jako jiní. A sice tu, že by rozmlátil maso do placaté sušenky, která je tvrdá a téměř nepoživatelná,“ lahodí si Ježek při krájení perfektně připraveného masíčka.

Snad jediná drobnost, která stojí za povšimnutí, jsou nešťastně vyřešené toalety pro mužské pokolení. Kromě toho, že pánové musí sejít po točitých schodech kamsi do sklepení, mohou při čekání na jeden záchod nahlížet do kuchyně. „Pro tolik míst v lokále je to málo. Kuchař má navíc otevřené dveře do svého pracoviště, což není zrovna košer. Přesto ho chápu, protože kdyby byl v kuchyni zavřený, asi by umřel kvůli nedostatku vzduchu. Situovat kuchyň do podzemí se špatnou klimatizací je nerozum,“ uzavírá Ježek.

Autor: Pavel Mokrý

27.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Budovu Česká televize v brněnské Běhounské ulici vydražili za 81 milionů korun, víc než dvojnásobek vyvolávací ceny. Ilustrační foto.
1

Studio České televize v Běhounské ulici nahradí kavárna, restaurace a kanceláře

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO

Poraněné děti: silnici mezi Rosicemi a Říčany uzavřela ledovka a nehoda tří aut

AKTUALIZOVÁNO

Za pokus o vraždu družky nožem dostal 12 let. Bodla se sama, tvrdí stále

Brno – S trestem dvanáct let vězení za pokus o vraždu odcházel v úterý od Krajského soudu v Brně Josef Švancara. Byl odsouzený za to, že loni v červenci ve svém domě v obci na Znojemsku bodl družku do hrudi. „O ničem nevím, musela si to udělat sama," hájil se u soudu. Po vynesení rozsudku se muž na místě odvolal.

Vyrábí techniku pro biology. Jihomoravským podnikatelem roku je Martin Trtílek

Brno, jižní Morava – Biopaliva, léčiva z řas nebo fotosyntézu zkoumají odborníci na přístrojích drásovské firmy Photon Systems Instruments. Jejího ředitele v úterý ocenila porota krajského kola mezinárodní soutěže Podnikatel roku. Martin Trtílek se ale nacházel pracovně v zahraničí a cenu za něj převzal jeho zástupce Zdeněk Uhlíř. „Naše firma se věnuje výzkumu a vývoji přístrojů pro bádání v oblastech biologie, fyziky a fyziologie rostlin," přiblížil Uhlíř.

Z plamenů vynesli muže i děti. Strážníci vběhli do hořícího panelového domu

Brno – Evakuovali lidi při požárech nebo zneškodňovali muže, který na dělníky házel nože. Dvojice brněnských strážníků Jiří Tomášek a Dušan Kuba 26. prosince loňského roku jako první dorazili k hořícímu paneláku ve Slavíčkově ulici na Lesné. „Když jsme přijeli, z okna v osmém patře už šlehaly asi čtyřmetrové plameny," popsal dvaačtyřicetiletý strážník Kuba.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies