VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rušení heren v kraji? Jen čekání na konec licencí

Jižní Morava – Další herny už nepovolíme. Ale ty současné rušit nebudeme, i když odporují vaší vyhlášce. A prosíme, ať se do toho nepletou lidé, kteří v okolí heren bydlí. Takový vzkaz posílá do Brna ministerstvo financí.

10.9.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

Herny, které město vytipovalo ke zrušení, proto zůstanou na svém místě až do vypršení licence. Tedy až tři roky. „Po dohodě s ministerstvem jsme v červnu vybrali 180 videoloterijních terminálů odporujících schválené brněnské vyhlášce. A navrhli zrušení jejich licence,“ potvrdil mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Magistrát vyhláškou reagoval na červnové rozhodnutí Ústavního soudu. Ten obcím přiznal právo regulovat na svém území nejen klasické automaty, ale také jejich nástupce, takzvané videoloterijní terminály. Toto právo si až doposud osvojovalo ministerstvo financí. „Nyní nám nezbývá nic jiného, než počkat, až hernám skončí platnost licence. A pak ji neprodloužit. Nebudeme také povolovat nové herny u kostelů, nemocnic a podobně,“ upozornil Žára.

Chybí důkazy

Ministerstvo se hájí. „Abychom mohli začít jednat o zrušení heren, musí město předložit konkrétní žádost. Musí například doložit narušování veřejného pořádku provozováním loterií nebo porušování podmínek jako zákaz hraní lidí mladších osmnácti let. Včetně protokolů policie. Od Brna jsme takový podnět doposud nedostali,“ prohlásil ředitel ministerského Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Karel Korynta.

Odstartovat rušení licencí pro herny měl také podnět čtyř stovek Brňanů zastoupených občanským sdružením Brnění. Ministerstvo jej zamítlo s tím, že v daném případě nejsou lidé účastníkem řízení a partnerem pro jednání je magistrát. „Úředníci si jen vymýšlejí argumenty, proč nemůžou herny zrušit,“ kroutil hlavou zástupce sdružení Matěj Hollan. Dodal, že na místech, kde to zakazuje brněnská vyhláška, stačilo ministerstvo za půl roku povolit 1412 nových automatů.

Podobný přístup jako Brno zvolila i ostatní města v kraji. Hernám vyhlásila boj i břeclavská radnice. V pětadvacetitisícovém městě je v provozu dvaašedesát heren. „V polovině roku jsme vyhláškou rozšířili ochrannou zónu pro výherní automaty ze čtyřiceti na sto metrů od škol, úřadů, zdravotnických zařízení a dalších veřejných budov,“ řekl tajemník tamní radnice Zdeněk Opálka. Dodal, že do rozšířené zóny spadají dvě třetiny všech heren.

I Břeclav má ovšem problém s novými videoterminály. Rušit je nemůže a musí čekat na vypršení jejich licence. „Kdo bude chtít v rozšířené ochranné zóně prodloužit povolení videoterminálů, od nás doporučení nedostane,“ slíbil Opálka.

Připravují vyhlášky

Problémy s omezováním videoloterijních terminálů mají i v Kyjově na Hodonínsku. „Snažíme se alespoň o to, aby se počet výherních přístrojů už nenavyšoval. Chystáme vyhlášku regulující vznik heren. Přikláníme se k myšlence, že od budov církví, školních zařízení a úřadů bude odstup sto metrů. Nařízení může být platné od Nového roku,“ uvedl místostarosta Kyjova Antonín Kuchař.

Vyhlášku teprve chystají také v Bučovicích na Vyškovsku. „Zároveň čekáme na případné precedenty z jiných obcí, které nám mohou být dobrým vodítkem,“ řekl místostarosta Bučovic Jiří Horák. Počkat chtějí se schválením vyhlášky proti automatům také v Blansku, kde je v současnosti třináct heren. „Chceme jejich počet snížit, ovšem dosud jsme nemohli dělat nic konkrétního. Čekáme na nový zákon, který dá městům jasné pravomoci k omezení heren,“ řekla Marcela Horáková z městského úřadu.

Podle představitelů obecně prospěšné společnosti A Kluby ČR je ovšem nejvyšší čas s problémem gamblerství něco dělat. „Závislost na hazardních hrách roste. Od příštího měsíce proto pro hráče začneme nabízet bezplatnou půlroční skupinovou terapii,“ sdělil mluvčí společnosti Ondřej Michalík.

Psycholožka Tereza Janačíková­Nováková říká:
Automaty volají pojď sem

Brno /ROZHOVOR/ - Počet závislých na automatech roste. Zatímco před několika lety tvořili osminu klientů společnosti A Kluby, dnes to je pětina. „Pomáháme víc než šedesáti gamblerům,“ říká psycholožka brněnského A Klubu Tereza Janačíková­Nováková.


Jaké jsou nejhorší důsledky gamblerství?
Nejhorší je to, že zasahuje do všech životních oblastí. Bydlení, práce, rodinné vztahy, peníze. Naruší také zdraví, především po psychické stránce.

Škodí i fyzicky?

Samozřejmě. Psychické i fyzické zdraví je propojené. Navíc lidé, kterým se nedostává peněz, trpí také hlady. Na jídlo prostě nemají.

Jak se člověk k závislosti na automatech dostane?

Vliv mají předem dané sklony člověka. Ale důležitou roli hraje také aktuální situace. Člověk se ke hraní dostane, například když se rozvádí. V herně hledá únik od reality. Herny jsou tak i postavené. Většinou nemají okna a působí útulně na smysly. Spousta lidí přitom netuší, že se u nich může rozvinout závislost.

Jak se závislost léčí?

Léčí se v psychiatrických léčebnách i ambulantně. Základem je docházení na individuální či skupinovou terapii nebo rodinná sezení. Nezbytnou součástí je i sociální práce. Klienti totiž mají dluhy na nájmech, jsou na ně uvalené exekuce. To vše ztěžuje nový start a těžko se pak odolává návratu závislosti.

Lze závislost na automatech vyléčit úplně?

Záleží na tom, co si pod pojmem vyléčení představujete. U závislosti na hazardu je to podobné jako u alkoholu. Bývalí závislí musí abstinovat celý život. Nemohou si říct, teď si zahraji jen za pár korun a půjdu. Už nemají kontrolu.

Pomůže zakazování heren v ulicích?

Ano. Je to o dostupnosti. Kde není nabídka, není ani poptávka. Ale když je v ulici pět heren, je těžké odolat.

Pomůže vymezení heren třeba do jedné ulice?

Pomůže. Teď jsou herny součástí života měst a závislí slyší na každém kroku automaty volající pojď za mnou. Ale když mají cestovat přes půl města, je pravděpodobnější, že si to rozmyslí.

Prohrál jsem dům a dvě auta, říká gambler

Brno – Nejdřív jen zvědavost. Potom zábava. A pak už jen utkvělá představa, že se mu podaří získat prohrané peníze zpět. Tak popisuje svoji závislost na výherních automatech Petr Kedršt. Rodák z Kolína chce v Brně začít nový život poté, co přišel o práci, rodinu i přátele. „Ze sebejistého člověka jsem se stal slabochem. Zneužíval jsem vlastní rodinu k tomu, aby mě živila. Spadl jsem na dno a zůstal sám. Prohrál jsem tolik, že bych za to měl dům a dvě auta,“ lituje muž.

Automaty poprvé vyzkoušel s přáteli v hospodě v roce 1996. „Bohužel jsem snadno vyhrál. A dostal chuť hru opakovat,“ vzpomíná Kedršt. Pak už jej pronásledovala představa o rychlém zbohatnutí. „Byl to klasický hráčský blud,“ konstatuje. V roce 2002 se rozhodl léčit. „Byl jsem na terapii v léčebně v Želivu na Vysočině. Jenže jsem ji nedokončil. Odešel jsem a myslel si, že jsem vyléčený. A že vím, jaká mne čekají rizika a jak se bránit návratu závislosti,“ říká Kedršt.

Abstinence mu vydržela půl roku. „Pak přišel zlom. Děti byly v pubertě a měly své zájmy, své kamarády. Připadal jsem si nadbytečný. Navíc za půl roku zemřel můj nevlastní otec a tragicky i bratr. Útěchu jsem hledal mezi přáteli u piva a karet. A pak zase začal s automaty,“ vzpomíná bývalý gambler.

Kolotoč půjček a neschopnosti splácet se rozjel ještě rychleji. „Skončilo to rozvodem a ocitl jsem se na sociální podpoře,“ říká. Nakonec se odhodlal k druhému léčení, které ukončil letos v březnu. „Do Brna jsem přijel začít nový život. O to více mne šokovaly ulice plné heren,“ kroutí hlavou.

Autor: Petr Jeřábek

10.9.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nedělní srážka dvou aut na bantické křižovatce si vyžádala dva mrtvé a pět těžce zraněných včetně tří dětí.
AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO
8

Nedání přednosti na bantické křižovatce: tragická nehoda uzavřela silnici smrti

Ilustrační foto

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Náměstek pro dopravu Hollan: Selžu, jen pokud rezidentní zóny nebudou

Brno - Peníze na rezidentní parkování v Brně náměstek pro dopravu Matěj Hollan od ministerstva dopravy nedokázal získat. S kolegy se mu totiž nepodařilo prokázat jeho pozitivní vliv na dopravu. „Přínos je ale jasný. Vznikne mnohem více možností k parkování pro obyvatele Brna,“ brání se Hollan.

Kometa a Orli se bijí i v přípravě: Nenecháme si všechno líbit, říkají

Brno, Znojmo – Přátelské utkání v hokeji? Spíš používejme termín přípravné. O nevraživost a bitky totiž není nouze ani v letošním létě. I hokejisté jihomoravských celků Komety Brno a Orlů Znojmo už při prověrkách na novou sezonu shodili rukavice. „Párkrát jsem se porval i v přátelácích. Nerozlišuju, jestli je to příprava, nebo ostrý zápas, každý jde do utkání naplno,“ řekl znojemský bek Jan Lattner.

OBRAZEM: Ochutnávali 250 druhů vína. Ale jen ze zemí, kde bojoval Napoleon

Brno /VIDEO/ – Nádvoří Ditrichsteinského paláce na Zelném trhu v Brně v sobotu zaplnili milovníci vína. Ochutnávali dvě stě padesát druhů z několika zemí. Pravou moravskou atmosféru utvořila i cimbálová muzika a tanečníči Věčně mladý Danaj ze Strážnice.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení