VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rybníkáře trápí bobři a hladoví kormoráni

Jižní Morava /ANKETA/ – Škody v desítkách milionů korun, vrásky na čelech rybnikářů a zemědelců ale také napravování toho, co člověk v minulosti způsobil. To je v Jihomoravském kraji vizitka Bobra evropského. Zvláště chráněný živočich nahlodává stromy, staví hráze a zaměstnává Ministerstvo životního prostředí a stovky dalších lidí

4.8.2014 4
SDÍLEJ:

Bobr. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Nejproblematičtější je na jihu kraje soutok Moravy a Dyje. Bobři tam působí obrovské škody. „Na ochranných hrázích a upravených korytek toku jsme je vloni vyčíslily na dvě stě sedmdesát milionů korun. Na břehových porostech to byly škody za osmnáct milionů a dalších dva a půl milionu stálo odstraňování bobřích hrází na síti drobných toků," vyjmenovala Gabriela Tomíčková z Povodí Moravy.

Ministerstvo životního prostředí situaci sleduje a snaží se ji řešit. „Vloni jsme přijali Program péče o bobra evropského, který představuje určitý přístup k jeho ochraně a zároveň snahu o řešení o řešení škod. Státní podniky Povodí mohou přispět svými bohatými zkušenostmi," uvedla mluvčí ministerstva Jana Taušová. Dodala, že jeden z prvních kroků naplňování nového programu je zahájení činnosti takzvaných bobřích poradců.

To má být tým, který v Jihomoravském kraji zřídí právě Povodí Moravy. „Poradci budou zejména biologové. Ti budou bobry monitorovat, upozorňovat na problémy a navrhovat řešení," sdělila Tomíčková.

Mezi odborníky, kteří se k bobrům mohou vyjádřit, patří například Roman Zajíček z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Ten upozornil, že na činnost bobra je třeba nahlížet z širšího úhlu pohledu. „Bobr evropský, který se k nám před lety po naprostém vyhubení zase vrátil, zadržuje systémem svých hrází vodu v krajině. Napravuje tedy to, co člověk v minulosti narovnáváním vodních toků, melioracemi, odvodňováním podmáčených luk a dalšími vodohospodářskými úpravami napáchal," podotkl odborník.

Jeho kolegové i ministerstvo a vodohospodáři často skloňují kromě bobra i jméno dalšího zvířete. Kormorán velký stejně jako bobr způsobuje škody za desítky milionů korun. Požírá totiž ryby.

Kormoráni trápí například rybáře v Jaroslavicích, kde se nachází Zámecký rybník, největší rybník na Znojemsku. Opeřencům vyhovuje letošní sucho, mají totiž v mělké vodě poměrně snadný lov. „Denně přilétá asi třicet kormoránů. Každý z nich spořádá přibližně třičtvrtě kilogramů ryb a další dva nebo tři kousky pouze poškodí. Poraněné ryby ale později uhynou. Celé hejno kormoránů nás tedy připraví asi o sedmdesát kilogramů ryb denně," uvedl vedoucí střediska Jaroslavice, které spadá pod Rybnikářství Pohořelice, Martin Kozlík.

Na některých místech mohou dnes situaci s kormorány řešit plašením nebo odstřelem. Pták se totiž v dubnu loňského roku dočkal vyškrtnutí ze seznamu zvláště chráněných druhů.

Podobná opatření ale nejsou například podle Roberta Stejskala z Národního parku Podyjí sama o sobě účinná. „Ochraně ryb před kormorány by prospělo zlepšení průtokových poměrů v řece Dyji. Uměle podmíněný nízký průtok v zimním období nejenže záporně ovlivňuje přirozenou reprodukci pstruha i lipana, ale také napomáhá lovecké úspěšnosti kormoránů," myslí si Stejskal.

S dravými ptáky se potýkají i na Hodonínsku. „Zlikvidují všechno. Když navíc v zimě zamrznou okolní rybníky, kormoráni naletí na tekoucí vody a řádí tam," řeklpředseda Moravského rybářského svazu Richard Werner.

Biolog Vlastimil Kostkan ze společnosti Conbios, která se zabývá výzkumem a vývojem v přírodních vědách, upozornil, že situaci také ovlivňuje stav ryb v rybnících. „V českých a moravských rybnících mají namačkané dvě tuny kaprů na hektar. U nás i v zahraničí existují i intenzivnější chovy. To ale bývají menší a často i sítěmi kryté nádrže. U nás jsou ale v této intenzitě chovu ryb zahrnuty rozsáhlé rybníky a celé rybniční soustavy. Ty nemají obdobu. Proto sem létají kormoráni ze severní Evropy," řekl Kostkan.

Dodal, že od rozkvětu rybářství v šestnáctém století až do poloviny dvacátého chovali rybáří kolem dvou až tří set kilogramů ryb na hektar. „A nikde nenajdete záznam, že by za těch téměř čtyři sta let na Moravu létala tisícová hejna kormoránů," konstatoval.

Ministerstvo životního prostředí teď kvůlí situaci jedná i s Evropskou komisí. Někteří z těch, kterým kormorán působí největší škody, jsou na tom teď hůř než dřív. Už totiž nemohou žádat náhradu za škody způsobené zvláště chráněným živočichem.

VÍCE SI O TÉMATU PŘEČTETE V ÚTERNÍM  DENÍKU ROVNOST

Autor: Vojtěch Kučerák

Měli by být podle vás bobři chránění?

ANO

30 %

NE

70 %

Hlasovalo: 166

Anketa byla ukončena

4.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zbrojovka porazila v prvním domácím zápase jarní části ligy Slovan Liberec těsně 1:0.
AKTUALIZOVÁNO
1 20

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Masopust v brněnských Kníničkách.
16

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

AKTUALIZOVÁNO

Legendární baron Trenck se projde Špilberkem. Vědci tvoří 3D model podle mumie

Brno – Přesnou podobu jednoho z nejznámějších vězňů držených v brněnské pevnosti Špilberk, legendami opředeného barona Trencka, uvidí lidé již za dva roky. Trojrozměrný model baronova těla i obličeje připravuje vědecký tým. V sobotu baronovu mumii, která se nachází v Kapucínské hrobce, poprvé skenovali a měřili. Výzkum zatím ukázal, že jedna z legend je lživá. Baron totiž nemá v těle žádnou uvízlou střelu.

AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici u Popůvek se srazilo několik aut. Tvořily se kolony

Popůvky – Se zdržením museli počítat řidiči, kteří chtěli jet dálnicí D1 ve směru na Brno v sobotu odpoledne. Nedaleko Popůvek se totiž stala dopravní nehoda, kvůli které se tvořily kolony.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

V parku na bývalém hřbitově v Líšni rozkvetou magnólie

Brno – Dříve tam k odpočinku ukládali mrtvé, dnes tam nachází klid živí. Park v líšeňské Trnkově ulici se už na podzim možná dočká rekonstrukce. Růst v něm mají nové stromy a návštěvníkům posvítí lampy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies