„Mnozí lidé mě od cesty odrazují, ale nechci zahodit šanci. Normální léčba mi naději na vyléčení nedává," vysvětluje Hübel.

Tříměsíční pobyt u domorodého kmene Hübelovi doporučili jiní pacienti, se kterými se setkal v brněnské nemocnici. „Nejsem blázen, abych se vydal jen tak do divočiny. Šaman, který se o mne bude starat, je zároveň lékař a medicínu studoval v Evropě," upozorňuje.

Odborníci přitom rozhodnutí pacientů pro alternativní léčbu respektují, ale nedoporučují. „Například čínská medicína může nemocným pomoci k tomu, aby se alespoň cítili lépe. Zmírní nevolnosti, tedy následky konzervativní léčby, vyléčení ale nezařídí," zdůrazňuje přednosta kliniky komplexní onkologické péče brněnského Masarykova onkologického ústavu Rostislav Vyzula.

Čtěte také: Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Lékaři u Hübela nemoc zjistili až po několika letech, kdy se často potýkal se zdravotními problémy. Sérii vyšetření podstoupil poté, co začal vykašlávat krev. „Nejhorší byly všechny testy. Měl jsem panickou hrůzu z jehel a odběrů krve. Uklidňovat mě musely sestry v nemocnici. Už je to lepší. Zvyknout se na to ale nedá," říká mladík.

Když se lidé v jeho okolí o nemoci dozvěděli, zvážněli. „Rakovina je nemoc, kterou lidé berou moc vážně. Neexistují o ní vtipy, málo se o ní mluví," uvažuje mladý muž.

Jak přežít rakovinu a nezbláznit se

Aby předal zkušenosti lidem, kteří ho oslovovali v čekárnách lékařů a chtěli vědět o léčbě víc, začal psát blog Jak přežít rakovinu a nezbláznit se (najdete jej zde). „Nebavilo mě to každému opakovat. Dotazů bylo mnoho, osobně jsem odpověděl na pět tisíc zpráv," podotýká Hübel.

Lidé mladíkovi posílali nejen zprávy, ale i peníze do sbírky na cestu do Peru. „Původně jsem si myslel, že mi sbírka pokryje část nákladů třeba na letenky, ale vybraná částka je několikanásobně vyšší, než jsem si vůbec dokázal představit," překvapuje muže. Peníze, které nevyužije, daruje nadačnímu fondu Krtek, který pomáhá onkologicky nemocným dětem.

Ačkoli Hübela podpora lidí těší, chce se hlavně vrátit k běžnému životu. „Netoužím se stát hvězdou sociálních sítí. Chci konečně nastoupit do práce a vrátit se k věcem, které mě baví. Dokud to ještě šlo, hodně jsem sportoval," vypráví.

Pro pacienty s rakovinou je podle mladíka také důležité udržovat si dobrou náladu. „Věřím na zázraky. Z cesty do Peru strach nemám, naopak se těším. O zážitky bych se chtěl po návratu podělit s ostatními, kteří mě doteď podporovali," dodává.

Přečtěte si: Onkologický ústav má nejspokojenější pacienty. Postaví jim i rampy na skateboard

ANNA TIŠNOVSKÁ