„Obsah sinic v brněnské nádrži je podle posledních měření hluboko pod hygienickou normou. Hranice pro zákaz koupání je když obsah sinic v jednom mililitru vody překročí sto tisíc buněk. V přehradě jsou nyní pouze jeden až dva tisíce buněk sinic na jeden mililitr vody," sdělila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Podle ní tak dobrá voda nebyla v přehradě několik desítek let. Kdy to bylo naposledy ale nedokázala říct.

Dobrý stav vody potvrdil ředitel Krajské hygienické stanice Brno Jan Mareček. „Stačí se podívat na naše internetové stránky s daty o kvalitě vody v jednotlivých nádržích. Všude je modrá barva, tedy první a nejlepší stupeň z pěti," podotkl Mareček.

Zároveň zmírnil nadšení vodohospodářů. „Je začátek sezony. A v té době bývá voda vždy dobrá, kazí se postupně se sluncem a teplem. Na druhou stranu už letos horka trvají docela dlouho a voda je stále v pořádku," zdůraznil ředitel.

Lepší vody si všímají také Brňané. „Přehradu mám s koupáním spojenou z dob osmdesátých let, kdy jsem byl ještě dítě. Později po revoluci se pořád mluvilo o zdraví škodlivých sinicích a také na pohled voda bývala špinavá a ke koupání nelákala. Teď o víkendu jsem se ale koupal celou sobotu a bylo to bez chyby," konstatoval Jiří Zálešák.

Lepší voda na přehradě svědčí nejen lidskému zdraví ale také kasám majitelů hospod, restaurací či občerstvení v okolí nádrže. „Zlepšení pozorujeme a je to fajn. Určitě chodí více lidí. I když je poznat krize a lidé jsou šetrnější, je díky dobré vodě lepší atmosféra. Když se v ní mohou v létě lidé vykoupat, mají pak také dobrou náladu," líbí se majiteli restaurace U Kotvy Lumíru Hřebačkovi.

Jeho slova potvrzuje Marek Krejčí. „Při plavání člověk vyhladoví, při opalování zase dostane žízeň. Hospoda hned vedle pláže tak přijde vhod," smál se Krejčí.

Zlepšení kvality vody připisují vodohospodáři projektu čištění přehrady, který začal v roce 2010. Ten doposud neskončil. „Na čistotu vody má velký vliv provzdušňování takzvanými aeračními věžemi, které jsme letos zahájili prvního května," uvedl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Další z opatření, které po zimní přestávce od května pokračuje, je dávkování síranu železitého. Ten na přítoku sráží fosfor. „Ročně přiteče do Brněnské přehrady čtyřiatřicet tun fosforu, z čehož více než sedmdesát procent má původ na posledních třinácti kilometrech řeky. Fosfor je přitom hlavní živina pro sinice. Díky síranu se ale do přehrady dostane jen v minimálním množství," zdůraznil Světlík.

Pokud se voda přeci jen začne kazit, má Povodí v záloze ještě další opatření. „Jedním je stavba usazovacích nádrží, které mají na přítoku zadržet nánosy plné živin. Pro případ zvýšeného výskytu sinic je připravena i speciální loď na sběr biomasy přímo z vodní hladiny," nastínila mluvčí Tomíčková.