„Než jsem nastoupil na vysokou v Brně, učil jsem se rok češtinu v Poděbradech. Obchody tam na naše poměry ale zavíraly strašně brzo, už v deset večer. Ukazovali jsme vrátnému posunky, že máme hlad. On nám přinesl bochník, ukazoval na něj a pomalu vyslovoval chle-ba," vzpomíná Titus.

Přestože je Titus jeho křestní jméno, představuje se tak i ve firmě, kde pracuje jako informatik. „V Ghaně se všichni oslovujeme křestní jmény. Na rozdíl od příjmení jsou jedinečná. Když tady na ulici zavolám Pavle, otočí se alespoň pět lidí. V Ghaně se na zavolání Titus otočím jen já," vysvětluje.

Pro studium v Brně se rozhodl hned po střední škole, když se naskytla příležitost. „Zpětně si myslím, že studijní program, do kterého mě přijali, byl součástí komunistické propagandy. Kdo ví, kolik traktorů musela Ghana koupit výměnou za to, aby naši studenti od nás vyjeli do Evropy," zamýšlí se Afričan. S rasismem se prý v Brně od začátku setkával jen výjimečně. „Horší to bylo s holkami. Z každých dvaceti se chytly tak dvě. Bály se, co by říkala rodina," vzpomíná.

Revoluci příliš neprožíval. „Nerozuměl jsem zdejšímu systému a moc ho neřešil. Jako zahraniční studenti jsme mohli cestovat normálně. Ani nevím, kde jsem byl, když se cinkalo klíči. Asi někde na pivu," říká a jedním slovem dodává, že Brňáci podle něj pijí příliš. „Tady se zapíjí každá blbost, včetně návratu domů. Dříve jsem to také zvládal. Na škole jsme v pátek nakoupili padesát piv a pili je až do neděle. Teď se většinu volného času věnuji ženě a dvěma synům," dodává.

Čtěte také: Benin vyměnil za Brno. Nelituje

Soutěžte s Brněnským deníkem Rovnost
o vstupenky na Africký festival!

Pošlete do pátku 15. června na adresu jana.necasova@denik.cz odpověď na otázku: Jaké je hlavní město Ghany?  V odpovědi uveďte telefonický kontakt na sebe. Jméno vítěze dvou vstupenek zveřejníme na webu i Rovnosti v sobotu 16. června.