VYBERTE SI REGION

Šéf odborů: Stávka ve školství? Potrvá alespoň dva dny

Brno - Situace ve školství je už neúnosná. Chybí peníze na platy i na pomůcky a hrozí propouštění. Školští odboráři jsou ve stávkové pohotovosti. Podle jejich jihomoravského šéfa Petra Holánka nejsou problémy jen v nedostatku peněz. „Chybí koncepce. Systém řízený jednotlivými samosprávami obcí je neuvěřitelně rozdrobený. Přesto pořád věřím, že se situace začne zlepšovat. A školy budou vytvářet dobré podmínky jak pro žáky, tak pro zaměstnance," doufá Holánek.

6.5.2012 27
SDÍLEJ:

Petr Holánek bojuje za spravedlnost ve školství.Foto: DENÍK/ Lubomír Stehlík

Kvůli škrtům ministerstva školství mají podle posledních zpráv učitelky mateřských škol a družinářky dostat výrazně méně peněz. Hrozí to i na jižní Moravě?

Od prvního ledna se zvýšily tarify, a tím i platy učitelek mateřských škol a vychovatelek. Bohužel současné škrty se projevují i přeřazováním vychovatelek do nižších platových tříd. Řešíme to teď na některých školách v Brně. Vychovatelky někde ředitelé přeřadili z deváté platové třídy do osmé. To je rozdíl pět tisíc korun hrubého platu. Pracovní náplň jim přitom zůstala. Obrátili jsme se kvůli tomu na ministerstvo školství a podle něj je takový postup protizákonný. Tento týden vyslalo do škol kontroly a čekáme na jejich zprávu.

Které školy to byly?

To nechceme na přání zaměstnanců zveřejňovat.

Na základních školách zase škrty budou znamenat rušení předmětů a snižování platů učitelů. V čem se to projeví?

Ředitelé mají několik možností, jak vyřešit to, že z ministerstva přišlo méně peněz na platy. Nejčastěji odbourávají nenárokové složky. Tedy osobní ohodnocení, příplatky a podobně. V jiných případech se pak snižují úvazky, jinde spojují třídy a je možné i propouštění. Vypadá to také, že ředitelé v některých případech poruší věkový automat. Třeba učitel po dvaceti sedmi odpracovaných letech zůstane ve dvanácté platové třídě, ale v prvním stupni. Plat se mu tak výrazně sníží. V současnosti ředitelé upravují rozpočty na druhé pololetí kalendářního roku. Přesný rozsah změn budeme znát v září. Podle původních odhadů měli učitelé přijít o šest set korun, teď to vypadá na tisícikorunu. To bude znamenat obrovskou demotivaci zaměstnanců.

Chcete proti tomu bojovat?

V případe snížení tarifů budeme jednat se zřizovatelem. Tedy městem, popřípadě krajem.

Hrozí při zhoršování podmínek exodus učitelů podobný tomu, kterým loni hrozili lékaři?

Domnívám se, že v této chvíli masivní odchod nehrozí. Ale je pravda, že z dlouhodobého hlediska mnozí kvalitní kantoři odcházejí. Zůstávají lidé, kteří to povolání tak milují, že je veškeré škrty a další problémy neodradí.

Kam nespokojení odchází?

Jako vysokoškolsky vzdělaní lidé se uplatní i v soukromém sektoru. Učitelé cizích jazyků samozřejmě učí v jazykových kurzech, přírodovědně zaměření jdou do soukromých firem. Těžko se pak někdo vrací, zvykne si na jiný plat i na jiný styl vedení.

Dá se odhadnout, kolik vystudovaných učitelů pracuje mimo obor?

To je otázka spíše na pedagogické fakulty. Ale předpokládám, že významná část z nich vůbec nejde učit. Lidé si často až později uvědomí, že tato psychicky náročná práce pro ně není.

Jak chtějí situaci řešit odbory?

Stávající situace už se nedá dlouho udržet. Nemůžeme na školství dávat jednu z nejnižších částek hrubého domácího produktu v Evropské unii. S necelými čtyřmi procenty jsme druzí či třetí odzadu. Je třeba změnit především systém řízení školství tak, aby byl opět na odborné úrovni. A školy efektivně nakládaly s penězi. Po roce 2000 se zrušilo odvětvové řízení škol. Tedy okresní školské úřady, které metodicky všechny školy vedly. Teď má v Brně školy na starosti magistrátní odbor školství, stejně tak kraj vede střední školy, které zřizuje. Ale v malých obcích je nevede prakticky nikdo.

Stát škrtá ve všech směrech, u policistů i hasičů. Proč má zrovna učitele vynechat?

Školství označují už dvacet let vlády za svoji prioritu. Ale takto priorita nevypadá. Například na pomůcky dostávají školy v porovnání s rokem 2007 jen třetinu peněz. Na platy ve školství měly letos přijít čtyři miliardy korun, přišlo o čtyři sta milionů méně.

Mezi lidmi se traduje, že učitel má výhodné povolání. Pracuje od osmi do dvou, má prázdniny a s penězi to taky není úplně špatné. Tak proč zvyšovat plat?Učitelé mají stejnou pracovní dobu jako jiní zaměstnanci. Tedy čtyřicet hodin týdně. A podle studií je to tak náročná práce, že ve výsledku pracují dvaačtyřicet až čtyřiačtyřicet hodin týdně. Mají totiž dvojí typ práce. První je výuka. To je dvaadvacet hodin na základní škole a jednadvacet na střední. Zbylý čas zabere administrativa, příprava na hodiny, porady, oprava prací, rodičovské schůzky.

Co říkáte na nového ministra školství Fialu?

Je to člověk, který má vysoký odborný i morální kredit. To je určitě dobré. Na druhé straně je nestraník a ve vládě bude mít problém cokoliv prosadit. Podle mediálních vyjádření se zabývá hlavně problematikou vysokého školství. To je samozřejmě v pořádku, může pomoct reformě vysokých škol. Ale máme obavu, že ohledně regionálního školství nemá moc zkušeností.

Co bude první požadavek, který od vás uslyší?

Aby se snažil přehodnotit kroky vlády ohledně škrtů. Jak pro tento rok, tak pro následující dva.

Jak chcete svoje požadavky prosazovat?

Jsme ve stávkové pohotovosti a čekáme, jak se situace vyvine. Víme už ale, že nepřichází v úvahu jednodenní stávka. Ta by nic neřešila. Pokud ke stávce přistoupíme, potrvá minimálně dva dny. Z některých regionů pak slyšíme i o třech či čtyřech dnech.

Jak hodnotíte práci bývalého ministra Josefa Dobeše?

Domnívám se, že nebyl zcela kompetentní. Měl mnoho nápadů a ideálů, ale většinu nedotáhl do konce. Jeho největší problém bylo to, že si nebyl schopen vytvořit tým odborníků, kteří by dokázali realisticky nahlížet na problémy regionálního školství.

Jak se vám jedná se zástupci státu?

Mým partnerem k jednání je odbor školství magistrátu města Brna či krajský odbor školství. Máme korektní vztahy.

V Brně i Jihomoravském kraji vládne sociální demokracie, která má k odborům blízko. Je to znát na vašich vztazích?

Jednáme především s úředníky, a to jsou profesionálové, kteří v práci politiku neřeší.

Může situaci ve školství řešit jeho zpoplatnění? Dokázal byste si představit spolupodíl studentů i na nižších stupních? Například školky zpoplatněné jsou.

Na základě Listiny základních práv a svobod zastáváme názor, že základní a střední vzdělání má být bezplatné. Studium na základní i střední škole je už tak pro rodiče značně náročné.

Jak hodnotíte s odstupem takzvanou optimalizaci středního školství? Byl to dobrý krok?

Vzhledem k demografickému vývoji je to nutné. Ale my jako odbory jsme vždy prosazovaly oborovou optimalizaci. Tedy spojování škol se stejnou působností. A také nám šlo o zachování pestré oborové nabídky v regionech. Aby se nestalo, že když se chce někdo vyučit automechanikem, tak nebude v okrese jediná státní škola, která nabídne studium. Nicméně se to v kraji příliš nepovedlo. Spojovaly se i školy, které spojeny být neměly. Bylo to rozhodnutí politické, ne odborné.

Co si myslíte o novém zákonu o změně pracovní smlouvy ředitelů škol ze smlouvy na dobu neurčitou na dobu určitou?

Domníváme se, že určité funkční období pro ředitele má zůstat, aby měli čas něco dokázat. Problém je v tom, že novela zákona zavádí pracovní smlouvu na dobu určitou. Když tedy ředitel nejde do konkurzu nebo svoje místo neobhájí, ve škole automaticky končí.

Kraje a obce nejsou jednotné v tom, zda na ředitelská místa vypisovat výběrová řízení či ne. Který postup je lepší?

Vycházíme ze znění novely, která říká, že ředitelé mají povinnost projít konkurzem. Ministerstvo ve svém výkladu povinnost upravilo na možnost. Podle nás je dobré, když ředitel po čase musí nějak zhodnotit svoji činnost. Třeba i konkurzem.

Jak hodnotíte úroveň školství na jižní Moravě? Odpovídá například „produkce" absolventů středních škol poptávce?

Zastávám názor, že české školství má tradičně vysokou úroveň. Bohužel některé kroky za posledních deset či patnáct let ji snižují. A není to jen nedostatkem peněz. Naštěstí na jižní Moravě se kraj dlouhodobě zabývá problematikou středního školství. Ať už je to podpora žádaných oborů či celoživotní vzdělávání. I tak zůstává celá řada oborů, které těžko najdou uplatnění. To samé je v učňovském školství. Jsou tam obory, které je dobré podporovat, ale i takové, které absolventy směrují rovnou na úřad práce.

Autor: Petr Jeřábek

6.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 27
SDÍLEJ:

Českým vojákům poslala sušenky i polévky

Brno - Dominika Borková před pár týdny zašla na poštu a poslala balík. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby zásilka nemířila na leteckou základnu Bagrám v Afghánistánu. „Rozhodla jsem se podpořit české vojáky na zahraniční misi a zároveň jim připomenout, že na ně doma myslíme," vysvětluje mladá žena svoji motivaci.

Richard Müller v Brně: nová deska i šansony

Brno – V září vydal nové album a ještě za čerstva s ním vyrazil na koncertní šňůru po českých a moravských městech. V úterý večer se slovenský zpěvák Richard Müller vrací na prkna brněnského Janáčkova divadla, aby zde završil své tříměsíční „To nejlepší" turné.

OBRAZEM: Lucie Bílá a její hosté vystoupili v Brně

Brno – Na poklidnou vánoční atmosféru se mohli lidé naladit v pondělí večer v brněnské hale Vodova. Se svým slavnostním vánočním koncertem tam vystoupila Lucie Bílá. Zpěvačku doprovázela kapela Petra Maláska a nechyběli ani hosté.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies