VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V parku dříve věznili nacisté moravské odbojáře

BRNO - Zelený park, zpěv ptáků a tlumený hluk hlasů z nedaleké restaurace. Sady Národního odboje, kterým Brňané neřeknou jinak, než „park před Šelepkou“, přímo vyzývají k poklidnému posedávání ve stínu vzrostlých kaštanů.

15.7.2007
SDÍLEJ:

Tato fotografie byla pořízena v roce 1962 krátce před zbořením táborových baráků. Foto: Archiv města Brna

Málokterá maminka si ale uvědomí, že kde její děti sbírají spadlé kaštany, ještě před dvaapadesáti lety dělali tutéž činnost lidé věznění Gestapem. „Moc dobře si to pamatuji. Chodili pod těmi kaštany s papírovými pytlíky s sbírali plody. To jim ostraha tábora dovolovala,“ vysvětlil pamětník brněnské historie Radovan Poděl.

Místo pod kaštany si vojáci vybrali už za časů Rakouska-Uherska. „Byl tam vojenský lazaret, kam ukládali zraněné za první světové války. Nějakou dobu je pak využívala československá armáda. Kousek odtud například sídlili brněnští dělostřelci. Když pak začala druhá světová válka, zřídilo v táboře Pod kaštany Gestapo internační tábor,“ potvrdil Poděl.

Tábor nebyl koncentrační a nedocházelo v něm k cílené a masové likvidaci lidí. Odsud tajná policie „pouze“ odváděla vězně k výslechům do Právnické fakulty, popřípadě k popravám do Kounicových kolejí. Velkou část osazenstva lágru tvořili brněnští Sokoli, napojení na odbojovou skupinu Jindra.

Na hraně často balancoval i tehdy čtrnáctiletý Radovan Poděl. „Můj otec byl sokolským starostou. Vždycky matce nakázal, aby namazala chléb máslem. Potom mi ho strčila v balíčku a já jsem vyjel na kole úzkou uličkou okolo táborového plotu. Vždycky jsem pak vězňům balíček hodil a mazal jsem pryč,“ vzpomíná Poděl.

Život Pod kaštany skončil například na následky mučení sokol a profesor Tišnovské reálky Alois Macků. Více štěstí měl jeho druh Václav Neumann, vynikající brněnský bakteriolog a patolog. Přežil nejen Pod kaštany, ale také věznění na Špilberku. Celý tábor byl zbořen až v šedesátých letech. Už v roce 1948 ale vzniklo na části jeho území obytné sídliště.

„První bytové kolonie tu samozřejmě stály už před válkou. V roce 1931 tu byly postaveny domy podle projektu architekta Jindřicha Kumpošta. A na tuto zástavbu navázaly projekty Jiřího Krohy a Josefa Poláška po válce. Dnes nám to jako sídliště nepřipadá, protože první panelákový dům jak jej známe byl postaven až v roce 1959. A bylo to také v Brně,“ dodala historička Milena Flodrová.

15.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Letecká linka mezi Brnem a Mnichovem. Ilustrační foto.
18 10

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Květnové magnólie.

V parku na bývalém hřbitově v Líšni rozkvetou magnólie

Nebezpečné přejezdy možná nově pohlídají i detektory překážek

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Nebezpečné přejezdy v České republice čekají letos rekonstrukce, Jihomoravané si ale na jejich lepší zabezpečení počkají. Do plánovaných přestaveb se totiž železničáři letos ještě nepustí. „U vytipovaných přejezdů zatím stavbu teprve připravujeme," uvedla mluvčí Správy železniční dopravní cesty Kateřina Šubová.

Hledá se patriot s dostatkem času. Sehnat kronikáře bývá často problém

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Vedení kronik bývalo dřív výsadou učitelů a vzdělanců, nyní je píšou spíše nadšenci. Na rozdíl od minulosti musí řešit třeba ochranu osobních údajů. Většinou jim ale chybí čas.

Co nyní předvádíme, je hrůza, řekl útočník Komety Nečas

Brno - Útočník Komety Martin Nečas se po odmlce opět vrátil do elitní formace Brna, ani to však k úspěchu moravskému klubu nepomohlo. Tým vedený majitelem Liborem Zábranským prohrál s Třincem 2:5 a opět si zkomplikoval boj o přímý postup do čtvrtfinále play off. Kometa je i nadále šestá, sedmý Chomutov se už na ni ale bodově dotáhl.

Soutěžila v Miss aerobik, teď zvedá činky. Její rady sleduje dvanáct tisíc lidí

Brno - O cvičení, zdravé výživě a zážitcích ze soutěže Miss aerobik či z mistrovství republiky ve vzpírání vede třiadvacetiletá Lucie Minářová z Brna blog. Její rady sleduje dvanáct a půl tisíce lidí. S aerobikem začala před osmnácti lety. „Vyzkoušela jsem téměř všechny jeho formy, od stepaerobiku až po trenérství," říká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies