VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V parku dříve věznili nacisté moravské odbojáře

BRNO - Zelený park, zpěv ptáků a tlumený hluk hlasů z nedaleké restaurace. Sady Národního odboje, kterým Brňané neřeknou jinak, než „park před Šelepkou“, přímo vyzývají k poklidnému posedávání ve stínu vzrostlých kaštanů.

15.7.2007
SDÍLEJ:

Tato fotografie byla pořízena v roce 1962 krátce před zbořením táborových baráků. Foto: Archiv města Brna

Málokterá maminka si ale uvědomí, že kde její děti sbírají spadlé kaštany, ještě před dvaapadesáti lety dělali tutéž činnost lidé věznění Gestapem. „Moc dobře si to pamatuji. Chodili pod těmi kaštany s papírovými pytlíky s sbírali plody. To jim ostraha tábora dovolovala,“ vysvětlil pamětník brněnské historie Radovan Poděl.

Místo pod kaštany si vojáci vybrali už za časů Rakouska-Uherska. „Byl tam vojenský lazaret, kam ukládali zraněné za první světové války. Nějakou dobu je pak využívala československá armáda. Kousek odtud například sídlili brněnští dělostřelci. Když pak začala druhá světová válka, zřídilo v táboře Pod kaštany Gestapo internační tábor,“ potvrdil Poděl.

Tábor nebyl koncentrační a nedocházelo v něm k cílené a masové likvidaci lidí. Odsud tajná policie „pouze“ odváděla vězně k výslechům do Právnické fakulty, popřípadě k popravám do Kounicových kolejí. Velkou část osazenstva lágru tvořili brněnští Sokoli, napojení na odbojovou skupinu Jindra.

Na hraně často balancoval i tehdy čtrnáctiletý Radovan Poděl. „Můj otec byl sokolským starostou. Vždycky matce nakázal, aby namazala chléb máslem. Potom mi ho strčila v balíčku a já jsem vyjel na kole úzkou uličkou okolo táborového plotu. Vždycky jsem pak vězňům balíček hodil a mazal jsem pryč,“ vzpomíná Poděl.

Život Pod kaštany skončil například na následky mučení sokol a profesor Tišnovské reálky Alois Macků. Více štěstí měl jeho druh Václav Neumann, vynikající brněnský bakteriolog a patolog. Přežil nejen Pod kaštany, ale také věznění na Špilberku. Celý tábor byl zbořen až v šedesátých letech. Už v roce 1948 ale vzniklo na části jeho území obytné sídliště.

„První bytové kolonie tu samozřejmě stály už před válkou. V roce 1931 tu byly postaveny domy podle projektu architekta Jindřicha Kumpošta. A na tuto zástavbu navázaly projekty Jiřího Krohy a Josefa Poláška po válce. Dnes nám to jako sídliště nepřipadá, protože první panelákový dům jak jej známe byl postaven až v roce 1959. A bylo to také v Brně,“ dodala historička Milena Flodrová.

15.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Brněnská Zbrojovka ve 26. kole nejvyšší fotbalové ligy před domácími fanoušky porazila Příbram 2:0.

Z Norska se vrací nejlepší střelec. Útočník Škoda pomůže Zbrojovce

Lev Lolek je novou atrakcí brněnské zoo.
11

Brněnská zoo spustila online přenos ze lví ubikace

Císařský řez? Na jižní Moravě se tak narodí každé páté dítě. Ženy se bojí porodu

Brno – Bojí se obtížného porodu a bolesti. Proto ženy upřednostňují porody císařským řezem před přirozenými. Počet rodiček, které volí chirurgickou metodu, se podle národního registru novorozenců od počátku tisíciletí více než zdvojnásobil. Na jižní Moravě se tak narodí každé páté dítě.

AUTOMIX.CZ / AKTUALIZOVÁNO

10 dostupných aut, ve kterých budete vypadat bohatší, než ve skutečnosti jste

Ruku na srdce, každý z nás chce tu a tam vypadat před ostatními dobře – a dobře v tomto případě znamená „zámožně“. Samozřejmě jen málokterý movitý majetek poukazuje na stav konta tak, jako luxusní auto.

Rok registru: smlouvy pod drobnohledem, úřady jich odkryly tisíce

Brno /INFOGRAFIKA, ANKETA/ – Nejvíc peněz od kraje dostává charita, od Brna technické sítě. Registr smluv odkryl firmy, které získávají veřejné zakázky. 

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

Na D1 u Domašova hořelo auto. Dálnice byla ve směru na Prahu neprůjezdná

Domašov - Požár osobního auta zastavil ve čtvrtek před desátou dopoledne provoz na dálnici D1 na 169. kilometru ve směru na Prahu. K hořícímu autu u Domašova na Brněnsku vyrazily tři jednotky hasičů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení