VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V parku dříve věznili nacisté moravské odbojáře

BRNO - Zelený park, zpěv ptáků a tlumený hluk hlasů z nedaleké restaurace. Sady Národního odboje, kterým Brňané neřeknou jinak, než „park před Šelepkou“, přímo vyzývají k poklidnému posedávání ve stínu vzrostlých kaštanů.

15.7.2007
SDÍLEJ:

Tato fotografie byla pořízena v roce 1962 krátce před zbořením táborových baráků. Foto: Archiv města Brna

Málokterá maminka si ale uvědomí, že kde její děti sbírají spadlé kaštany, ještě před dvaapadesáti lety dělali tutéž činnost lidé věznění Gestapem. „Moc dobře si to pamatuji. Chodili pod těmi kaštany s papírovými pytlíky s sbírali plody. To jim ostraha tábora dovolovala,“ vysvětlil pamětník brněnské historie Radovan Poděl.

Místo pod kaštany si vojáci vybrali už za časů Rakouska-Uherska. „Byl tam vojenský lazaret, kam ukládali zraněné za první světové války. Nějakou dobu je pak využívala československá armáda. Kousek odtud například sídlili brněnští dělostřelci. Když pak začala druhá světová válka, zřídilo v táboře Pod kaštany Gestapo internační tábor,“ potvrdil Poděl.

Tábor nebyl koncentrační a nedocházelo v něm k cílené a masové likvidaci lidí. Odsud tajná policie „pouze“ odváděla vězně k výslechům do Právnické fakulty, popřípadě k popravám do Kounicových kolejí. Velkou část osazenstva lágru tvořili brněnští Sokoli, napojení na odbojovou skupinu Jindra.

Na hraně často balancoval i tehdy čtrnáctiletý Radovan Poděl. „Můj otec byl sokolským starostou. Vždycky matce nakázal, aby namazala chléb máslem. Potom mi ho strčila v balíčku a já jsem vyjel na kole úzkou uličkou okolo táborového plotu. Vždycky jsem pak vězňům balíček hodil a mazal jsem pryč,“ vzpomíná Poděl.

Život Pod kaštany skončil například na následky mučení sokol a profesor Tišnovské reálky Alois Macků. Více štěstí měl jeho druh Václav Neumann, vynikající brněnský bakteriolog a patolog. Přežil nejen Pod kaštany, ale také věznění na Špilberku. Celý tábor byl zbořen až v šedesátých letech. Už v roce 1948 ale vzniklo na části jeho území obytné sídliště.

„První bytové kolonie tu samozřejmě stály už před válkou. V roce 1931 tu byly postaveny domy podle projektu architekta Jindřicha Kumpošta. A na tuto zástavbu navázaly projekty Jiřího Krohy a Josefa Poláška po válce. Dnes nám to jako sídliště nepřipadá, protože první panelákový dům jak jej známe byl postaven až v roce 1959. A bylo to také v Brně,“ dodala historička Milena Flodrová.

15.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Z hořícího bytu v Kuřimi vynesli starší ženu s vážnými popáleninami

Ilustrační fotografie.
AKTUALIZOVÁNO
10

Stávka bude. DPMB se k ní nepřipojí. Kdo stávkovat bude, ukáží další dny

Kolony v Jugoslávské ulici trápí řidiče. Projíždí tudy i dvacet minut

Brno /FOTOGALERIE/ – Dlouhé kolony a nervózní čekající řidiči. Redaktoři Brněnského deníku Rovnost zjišťovali, jak po týdnu vypadá situace v rozkopané brněnské Jugoslávské ulici, kde dělníci od minulého týdne opravují inženýrské sítě.

Útočník Škoda se dočkal. Ze Zbrojovky odchází na hostování do Norska

Brno – Přeje jen se raduje z vytouženého zahraničního angažmá. Fotbalový útočník Michal Škoda opouští brněnskou Zbrojovku a míří na hostování s opcí do norského klubu Lillestrøm.

Musíme ji vytáhnout, řekly si. Oceněné školačky zachránily malou holčičku z řeky

Brno /FOTOGALERIE/ – Malé dítě uviděly v ledové řece. Dvě spolužačky z brněnské základní školy neváhaly ani minutu a okamžitě dvouletou holčičku vytáhly ven. Ve středu je za jejich hrdinský čin z letošního ledna ocenil jihomoravský policejní ředitel Leoš Tržil.

Odcházím, vzkázala pohřešovaná žena. Doma nechala dvě děti

Kyjovsko – Po matce dvou dětí nyní pátrají policisté nejen z Hodonínska. „Naposledy byla viděna v pátek 24. března v místě svého bydliště v malé obci na Kyjovsku. Doma nechala své dvě děti, a bez jakýchkoliv náznaků nebo indicií o svém odchodu zmizela," informoval ve středu hodonínský policejní mluvčí Petr Zámečník.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies