VYBERTE SI REGION

V parku dříve věznili nacisté moravské odbojáře

BRNO - Zelený park, zpěv ptáků a tlumený hluk hlasů z nedaleké restaurace. Sady Národního odboje, kterým Brňané neřeknou jinak, než „park před Šelepkou“, přímo vyzývají k poklidnému posedávání ve stínu vzrostlých kaštanů.

15.7.2007
SDÍLEJ:

Tato fotografie byla pořízena v roce 1962 krátce před zbořením táborových baráků. Foto: Archiv města Brna

Málokterá maminka si ale uvědomí, že kde její děti sbírají spadlé kaštany, ještě před dvaapadesáti lety dělali tutéž činnost lidé věznění Gestapem. „Moc dobře si to pamatuji. Chodili pod těmi kaštany s papírovými pytlíky s sbírali plody. To jim ostraha tábora dovolovala,“ vysvětlil pamětník brněnské historie Radovan Poděl.

Místo pod kaštany si vojáci vybrali už za časů Rakouska-Uherska. „Byl tam vojenský lazaret, kam ukládali zraněné za první světové války. Nějakou dobu je pak využívala československá armáda. Kousek odtud například sídlili brněnští dělostřelci. Když pak začala druhá světová válka, zřídilo v táboře Pod kaštany Gestapo internační tábor,“ potvrdil Poděl.

Tábor nebyl koncentrační a nedocházelo v něm k cílené a masové likvidaci lidí. Odsud tajná policie „pouze“ odváděla vězně k výslechům do Právnické fakulty, popřípadě k popravám do Kounicových kolejí. Velkou část osazenstva lágru tvořili brněnští Sokoli, napojení na odbojovou skupinu Jindra.

Na hraně často balancoval i tehdy čtrnáctiletý Radovan Poděl. „Můj otec byl sokolským starostou. Vždycky matce nakázal, aby namazala chléb máslem. Potom mi ho strčila v balíčku a já jsem vyjel na kole úzkou uličkou okolo táborového plotu. Vždycky jsem pak vězňům balíček hodil a mazal jsem pryč,“ vzpomíná Poděl.

Život Pod kaštany skončil například na následky mučení sokol a profesor Tišnovské reálky Alois Macků. Více štěstí měl jeho druh Václav Neumann, vynikající brněnský bakteriolog a patolog. Přežil nejen Pod kaštany, ale také věznění na Špilberku. Celý tábor byl zbořen až v šedesátých letech. Už v roce 1948 ale vzniklo na části jeho území obytné sídliště.

„První bytové kolonie tu samozřejmě stály už před válkou. V roce 1931 tu byly postaveny domy podle projektu architekta Jindřicha Kumpošta. A na tuto zástavbu navázaly projekty Jiřího Krohy a Josefa Poláška po válce. Dnes nám to jako sídliště nepřipadá, protože první panelákový dům jak jej známe byl postaven až v roce 1959. A bylo to také v Brně,“ dodala historička Milena Flodrová.

15.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Budovu Česká televize v brněnské Běhounské ulici vydražili za 81 milionů korun, víc než dvojnásobek vyvolávací ceny. Ilustrační foto.
1

Studio České televize v Běhounské ulici nahradí kavárna, restaurace a kanceláře

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO

Poraněné děti: silnici mezi Rosicemi a Říčany uzavřela ledovka a nehoda tří aut

AKTUALIZOVÁNO

Za pokus o vraždu družky nožem dostal 12 let. Bodla se sama, tvrdí stále

Brno – S trestem dvanáct let vězení za pokus o vraždu odcházel v úterý od Krajského soudu v Brně Josef Švancara. Byl odsouzený za to, že loni v červenci ve svém domě v obci na Znojemsku bodl družku do hrudi. „O ničem nevím, musela si to udělat sama," hájil se u soudu. Po vynesení rozsudku se muž na místě odvolal.

Vyrábí techniku pro biology. Jihomoravským podnikatelem roku je Martin Trtílek

Brno, jižní Morava – Biopaliva, léčiva z řas nebo fotosyntézu zkoumají odborníci na přístrojích drásovské firmy Photon Systems Instruments. Jejího ředitele v úterý ocenila porota krajského kola mezinárodní soutěže Podnikatel roku. Martin Trtílek se ale nacházel pracovně v zahraničí a cenu za něj převzal jeho zástupce Zdeněk Uhlíř. „Naše firma se věnuje výzkumu a vývoji přístrojů pro bádání v oblastech biologie, fyziky a fyziologie rostlin," přiblížil Uhlíř.

Z plamenů vynesli muže i děti. Strážníci vběhli do hořícího panelového domu

Brno – Evakuovali lidi při požárech nebo zneškodňovali muže, který na dělníky házel nože. Dvojice brněnských strážníků Jiří Tomášek a Dušan Kuba 26. prosince loňského roku jako první dorazili k hořícímu paneláku ve Slavíčkově ulici na Lesné. „Když jsme přijeli, z okna v osmém patře už šlehaly asi čtyřmetrové plameny," popsal dvaačtyřicetiletý strážník Kuba.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies