Podle bývalé ústavní soudkyně Wagnerové naroste dluh za nezaplacenou pokutu na skoro sedm tisíc korun. „Jezdit načerno se pochopitelně nemá a dluhy se mají platit. Na druhou stranu přiměřenou sankcí za jízdu načerno je podle zákona přirážka k jízdnému do výše tisíc korun, nikoliv povinnost hradit protistraně náklady advokáta ve výši několikanásobku vymáhané částky," upozornila Wagnerová.

Podle ní je navíc sepsání žaloby jednoduchý úkon, který ani nevyžaduje odborné znalosti. „Lze použít počítačový program, který do předpřipraveného textu pouze doplní potřebné údaje," doplnila senátorka.

Brněnský deník Rovnost nedávno informoval o případu Radka Sovy, který dva roky jezdil načerno a pokuty neplatil. „Když mi přišla pokuta, schoval jsem ji do šuplíku a šel na pivo. Ignoroval jsem ji. Exekutoři ale dokázali udělat za půl roku z tisícové pokuty třiceti tisícovou," popsal mladík, který odjel pracovat do Německa, aby dluh za jednadvacet pokut doplatil.

Mluvčí dopravního podniku Linda Škrancová kritiku odmítá. „Do problémů, které popisuje paní senátorka ve své výzvě, se normální cestující, který si zcela ojediněle a náhodně zapomněl koupit jízdenku, nedostane. Sem se dostanou téměř výhradně notoričtí neplatiči," uvedla Škrancová a doplnila, že dlužníci nasbírají v průměru pět pokut za rok a extrémní případy nachytá revizor i více než stokrát.

Podle Škrancové dopravní podnik předá vymáhání pokuty advokátní kanceláři teprve měsíc poté, co dlužníkovi pošle poštou výzvu k zaplacení. Dopravní podnik podle ní dostatek peněz ani lidí, aby mohl pokuty vymáhat sám. „Také by nám vznikly náklady na soudní poplatky, které v případě nevymožení pohledávky nikdo dopravnímu podniku nevrátí. Ročně by šlo o částku přes deset milionů korun," upozornila Škrancová.

Podle Wagnerové Ústavní soud takovéto vymáhání dlužného jízdného loni označil za parazitování na drobných pohledávkách vůči občanům, které jsou uměle „nafukovány" do nesmyslné výše, za účelem zajištění snadného výdělku.

Jakub Keresteši z brněnské advokátní kanceláře Tomáš Rašovský náklady za vymáhání pokut za přemrštěné nepovažuje. Část z nich totiž spolkne soudní poplatek. „Aby mohl dopravní podnik vymáhat pohledávky sám, musí najmout větší množství lidí. Těm je potřeba zaplatit a náklady by dopravní podnik musel řešit zvýšením jízdného," podotkl právník, podle kterého by tak lepší ochranu dlužníků odnesli řádně platící cestující.