VYBERTE SI REGION

Silnice v Jihomoravském kraji: velké investice, ale i tak nouze

Jižní Morava /TÉMA, INFOGRAFIKA/ - Stavby za miliardy a opravy za stamiliony korun. Takové jsou plány jihomoravských silničářů pro letošní rok. Ovšem zatímco dálnicím a silnicím prvních tříd se dostane dostatek pozornosti, menší krajské silnice strádají. Kraj nemá dost peněz ani na potřebné opravy.

18.3.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK / Matej Slávik

Nejambicióznější projekt, se kterým letos silničáři začnou, je oprava dálnice D1 mezi Mirošovicemi u Prahy a Kývalkou na Brněnsku. „Rekonstrukce dálnice je jednou z největších staveb posledních let, do které se pustíme,“ konstatoval ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic Zdeněk Pánek.

Dálnice ze sedmdesátých let má do moderní autostrády jednadvacátého století daleko. Navíc už několik let přesluhuje svoji životnost. „Po dálnici jezdím na chalupu u Sázavy. Pár kilometrů se po ní jede dobře. Stále ale má úseky, na nichž se auto celé roztřese. Pokud to spraví, budu jen rád,“ vítá plány silničářů Vladislav Pokorný z Brna.

Šestileté opravy

Rekonstrukce D1 potrvá do roku 2018. Letos začne na pěti úsecích. Jihomoravský kraj z nich zasáhne ale zatím jen jeden ten u Devíti křížů, který patří k Zálesné Zhoři na Brněnsku.

Kromě dálnice D1 silničáři naplánovali také větší opravy rychlostní silnice R46 u Vyškova a Drysic a šesti silnic prvních tříd. Zaplatí za ně minimálně 180 milionů korun. „Je ale pravděpodobné, že letos ještě nějaké peníze dostaneme. Očekávám dohromady zhruba čtvrt miliardy,“ uvedl ředitel Pánek. Dodal, že na další drobnější opravy má Ředitelství silnic a dálnic dalších zhruba sto milionů.

Silničáři letos hodlají stavět i nové úseky silnic prvních a vyšších tříd. Začnou s obchvatem Lechovic na Znojemsku, křižovatkou v Nesovicích na Brněnsku a úsekem Žabovřeská velkého městského okruhu v Brně. Náklady na tyto stavby dosáhnou tří a půl miliard korun.

V horší situaci jsou krajští silničáři. Představitelé kraje jim schválili dvě miliardy korun na opravy silnic druhých a třetích tříd a mostů na nich. Ale zdaleka to nestačí. „Schválené projekty řeší důkladné opravy zhruba sto kilometrů silnic. Na opravy povrchů těch ostatních jsme ale dotaci nedostali,“ upozornil ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar.

Ze čtyř tisíc kilometrů, o něž se Správa silnic a dálnic stará, přitom opravy potřebuje polovina. „Nejhůře poškozené úseky opravíme za zhruba padesát milionů, které ušetříme za letošní mírnější zimu. I tak ale na základní opravy chybí minimálně třicet milionů,“ uvedl ředitel krajských silničářů.

I letos se tak silničáři především omezí na zaplátování výtluků. Použijí na to jen zhruba čtyři sta milionů korun určených na provoz společnosti.

Velké mají přednost

Podle Jihomoravanů jsou špatné silnice velký a dlouhodobý problém. „Silnice na Brno se mi zdá docela v pořádku. Chtělo by to ale zaměřit se i na menší, místní cesty. Třeba z Vyškova do Hlubočan,“ myslí si Tereza Poláčková z Vyškova.

Rozbité silnice mají podle odborníků vliv i na nehodovost. „Aut neustále přibývá a s tím roste i riziko nehod. Na několika místech kraje se například řidiči musejí vypořádat s výtluky na silnici a zároveň přechodem pro chodce, kde pobíhají školáci. To je velmi rizikové,“ upozornil ředitel dopravní policie Leoš Tržil.

Statistiky policie za loňský rok evidují v kraji 5 941 nehod, při kterých zemřelo sedmašedesát lidí a 323 se těžce zranilo. Oproti předchozímu roku sice ubylo mrtvých, ale přibylo těžce zraněných.

Pro i proti. Obce bojují různě

Jižní Morava - Co spolehlivě znesváří obyvatele i starosty jihomoravských obcí a měst? Sportovní rivalita či spory o půdu? Ne, silnice a dálnice. Část obcí proti jejich plánované stavbě protestuje, jiní je naopak podporují.

Nejvíce emocí budí především dva projekty rychlostních silnic: R43 na Moravskou Třebovou a R52 do Mikulova. Protestují proti nim soukromníci, starostové i obyvatelé obcí. A mají podporu ekologických sdružení jako jsou Děti země či Ekologický právní servis. „Chceme si zachovat krásnou a klidnou přírodu v našem okolí. Silnice je zbytečná. Proto jsme se přidali i k žalobě proti krajskému územnímu plánu,“ vyjádřila postoje odpůrců starostka Bavor na Břeclavsku Hana Koňaříková.

A žaloby skutečně dokáží silničářům zkomplikovat plány. Územní povolení pro dostavbu R52 loni zrušil soud a investoři sháněli všechna povolení znovu. Kvůli R43 v roce 2010 přišlo Brno o část územního plánu, v němž je varianta silnice přes Bystrc.

Proti odpůrcům silnic se staví jejich příznivci. Letos se spojili do sdružení pro stavbu R52 a už před třemi lety do sdružení pro stavbu R43. Od silnic si slibují úlevu od nadměrné dopravy v obcích.

Ovlivňovat plány ale mohou jen lobováním. „Iniciovali jsme například petici za stavbu R43, a vyvolali jednání s ministerstvem životního prostředí. Burcujeme i podnikatele a neziskové organizace z Blanenska,“ popsal snahy předseda sdružení Svazek obcí pro výstavbu rychlostní komunikace R 43 Jaroslav Dohnálek.

Hoderová: O nebezpečných cestách víme

Jižní Morava - Brněnský závod Ředitelství silnic a dálnic má být letos jedním z nejbohatších v republice. Alespoň podle peněz, které pošle centrála na jihomoravské silnice. Dostane se tak na investice i opravy. „Plošné opravy rychlostních silnic a silnic prvních tříd budou minimálně rovnocenné s loňskem,“ říká vedoucí provozního úseku brněnského závodu Věra Hoderová.

Na plošné opravy máte získat 180 milionů korun. Dá se říct, kolik silnic za to opravíte?

Peníze využijeme na opravy dvou rychlostních silnic, šesti silnic první třídy a čtyř mostů.

Jak velké pak budou místní opravy?

Na údržbu máme osmdesát milionů korun, možná získáme dalších třicet. Opravujeme za ně vše od krajnic, přes výtluky až po zábradlí. Kolik kilometrů to bude, je zatím těžké říct. Peníze nelze na kilometry jednoduše přepočítat. Nejdříve je potřeba zhodnotit stav silnic a určit, jak důkladné opravy jsou nutné.

Ústřední automotoklub zveřejnil rizikovou mapu. Mezi nebezpečnými silnicemi jich je několik i v Jihomoravském kraji. Zaměříte se na jejich zlepšení?

O tomto problému samozřejmě víme. Například na silnici mezi Znojmem a Lechovicemi, kde chceme upravit rizikové úseky, už máme územní povolení. Na dalších silnicích dopracováváme dokumentaci pro územní povolení. Úpravy pak budou jen otázkou peněz. Zatím bereme jako vítězství to, že letos začneme se stavbou obchvatu Lechovic.

Autor: Petr Jeřábek, Redakce

18.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies