VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za smyk nemůže vždy jenom řidič

Jižní Morava - Na brněnské technice představili projekt, který může snížit nehodovost v kraji úpravou povrchu silnice na kritických místech

12.12.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Řidič nepřizpůsobil jízdu stavu vozovky. Takový je ortel dopravní policie až u čtvrtiny nehod v Jihomoravském kraji. Z výzkumu, který včera představili odborníci Vysokého učení technického v Brně, vyplývá, že na vině nemusí být vždy jen řidič. Za nehody může často i zvýšená klouzavost silnice způsobená jejím obroušením v místě, kde se často brzdí.

„Vypracovali jsme seznam nejrizikovějších míst v Jihomoravském kraji, kde dochází nejčastěji k nehodám zaviněným nedostatečnou protismykovou úpravou silnic,“ uvedl vedoucí projektu Jan Kudrna. Výzkum ukázal, že nehodovost na opotřebovaných místech silnice je téměř pětkrát vyšší než na bezproblémových místech nebo místech s dostatečnou protismykovou úpravou.

Ta mimo jiné spočívá v položení speciálního červeného koberce, který povrch zdrsní a pomůže zabránit smyku na obroušené silnici. A to zejména na místa před křižovatkami, přechody nebo vlakovými přejezdy, tedy tam, kde se často brzdí. Ve Velké Británii či Německu na riziková místa upozorňují například značkami a rovněž se podobné nebezpečné úseky častěji upravují. „Na jižní Moravě jsou nejkritičtější místa naopak v nejžalostnějším stavu,“ upozornil Leoš Nekula, jehož firma se zabývá měřením protismykových vlastností silnic. Řidič nemůže podle něj předpokládat, že se najednou dostane na povrch často podobný náledí.

Na základě projektu brněnské techniky přidělil letos v srpnu Státní fond dopravní infrastruktury na úpravu kritických míst v kraji deset milionů korun. Zatím silničáři vylepšili pouze tři za zhruba jeden milion korun.

„Zbylých sedm lokalit bude hotových do konce května příštího roku, protože práce se na zimu přerušují,“ uvedl Jiří Rupp z Ředitelství silnic a dálnic, který má investici na starosti. Protismyková úprava podobná té, kterou v kraji navrhují odborníci z brněnské techniky, existuje už delší dobu u Slavkova na Vyškovsku.

„Protiskluzový pruh v holubickém kopci za Slavkovem se osvědčil, řidiči tam dávají automaticky nohu z plynu. Výrazně tam ubylo nehod,“ řekl mluvčí vyškovské policie Alois Gryc. Místa s nebezpečím smyku policisté monitorují. „Na těchto projektech protismykových úprav silnic spolupracujeme a pomáháme tipovat kritická místa,“ řekl šéf jihomoravské dopravní policie Leoš Tržil. Kudrna se ale obává, že řidiči mohou výzkumy povrchu silnic i zne〜užít. „Řidiči si nechávají po nehodě vypracovávat posudek na stav silnice a stále častěji uspějí,“ dodal Kudrna.

12.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies