VYBERTE SI REGION

Skauti: morseovku doplňuje internet a navigace

Jižní Morava /TÉMA, ANKETA/ – Přes šest tisíc skautů na jižní Moravě dnes vyrazilo do školy a do práce se skautským šátkem kolem krku. Oslavují tak svátek svatého Jiří, který je jejich patronem. Zároveň si připomínají sto let od založení skautingu na území České republiky.  

24.4.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/ Attila Racek

První skautská družina na jižní Moravě vznikla o tři roky později. V roce 1915 v Brně ji založil Josef Tvrdý. „Jsem zvědavý, kolik skautů v šátku potkám,“ uvedl například skaut Jan Holoubek.

Brněnští junáci, jak se také říká skautům, připravují dnes ke svátku svého patrona akci na náměstí Svobody v Brně. „Kroj k nám patří a oslavy sto let jsou dobrý důvod, proč si ho obléknout,“ uvedl organizátor Michal Dobeš.

O půl páté odpoledne chlapec a dívka začnou mávat uprostřed náměstí skautskými vlajkami. To bude znamení pro ostatní junáky, kteří budou poblíž. Seběhnou se doprostřed a sundají si trička, pod kterými budou mít oblečené kroje. Na závěr zakřičí pokřik. „Je těžké odhadnout, kolik lidí přijde. Úspěch bude, když se nás sejde kolem stovky,“ podotkl Dobeš.

Jižní Morava vede

Na jižní Moravě je nejvíc skautů ze všech krajů. „Máme 6200 členů,“ uvedl předseda jihomoravské krajské rady Junáka Pavel Blažík. Od minulého roku se počet skautů zvedl o 231. Jihomoravský kraj tak předběhl dříve první Středočeský kraj.

Největší úspěch v Česku měl skaut těsně po druhé světové válce. V Brně se skauting úspěšně rozvíjel i v krátkém období po roce 1968. „Velké množství členů měl Junák těsně po svém třetím obnovení na začátku devadesátých let, kdy svým způsobem těžil z image dříve zakázaného ovoce. Později počet členů začal klesat, určitě i z důvodu vzrůstající konkurence jiných možností trávení volného času dětí,“ vysvětlil Blažík.

Skauting má v České republice stoletou tradici.

Tento trend se podařilo skautům zvrátit, počty jihomoravských členů se od roku 2007 zvyšují. Potvrzuje to vedoucí skautského střediska ve Vyškově Petr Kudlička. „Za posledních šest let se počet našich členů zdvojnásobil,“ uvedl Kudlička.

V posledních letech vzrostl zájem o skautské oddíly v satelitních obcích kolem Brna. „Máme přebytek dětí, víc už nepřijímáme. Pět dětí čeká, až se uvolní místo,“ popsala situaci vedoucí Lucie Horáková z Ořechova na Brněnsku.

Skaut na jihu Moravy je podle vedoucích úspěšný díky tradici z minulosti a modernizaci programu. Dnešní junáci už nekladou takový důraz na věci, jako je například znalost morseovky. Aby udrželi krok s dobou, snaží se pracovat s moderními technologiemi. „Na schůzkách běžně využíváme internet, při orientaci v terénu vedle mapy sáhneme i po GPS navigaci. Co ovšem zůstává a stále děti táhne, je parta kamarádů, kteří se můžou jeden na druhého spolehnout,“ podotkl Kudlička.

Jihomoravští skauti drží prvenství nejen v počtu členů. Od září budou mít nejvýznamnější základnu v republice. V Ochozu u Brna rekonstruují Kaprálův mlýn, který se zařadí do sítě mezinárodních skautských ekologických středisek. V postkomunistických zemích to bude první centrum svého druhu.

Přes týden budou v Kaprálově mlýně ubytované školní třídy, pro které odborníci připraví ekologický vzdělávací program. O víkendech a přes prázdniny budovu využijí skauti a další neziskové organizace, které tady budou vzdělávat své vedoucí. Junáci mlýn slavnostně otevřou prvního září.

Další oddíly? Pionýr, YMCA, TOM

Jižní Morava – Zodpovědný vedoucí, kamarádi, kvalitní program. To je to, co rodiče očekávají od dobrého oddílu pro své dítě. Kromě skautu, který je největší výchovnou organizací v Česku, existuje řada dalších sdružení, které s dětmi pracují.

Pionýr má na jižní Moravě dva tisíce členů. „Jihomoravský kraj patří v počtu členů k těm největším. V poslední době počet pionýrů spíše stagnuje nebo mírně klesá,“ uvedl Petr Hloušek z Pionýru. Pionýrští vedoucí podobně jako ti z ostatních organizací pro děti připravují pravidelné schůzky, výlety a tábory. Sdružení Pionýr vzniklo v roce 1990.

Další z organizací je YMCA, která je křesťanským sdružením mladých lidí. „Počet dětí se drží na stejné úrovni. Na jižní Moravě máme 880 členů,“ uvedl  generální sekretář organizace Radislav Novotný. YMCA vzniklo před sto šedesáti lety v Anglii.

Poprvé se s činností organizace seznámili čeští legionáři za první světové války na Sibiři. Po válce začaly v Československu fungovat první organizace. „Oproti skautům připravujeme víc aktivit pro rodiny s dětmi a staré lidi. Pro lidi, kteří hledají duchovní cestu, je YMCA přínosem,“ podotkl Novotný.

Některé jejich oddíly se zaměřují na sport. „Věnujeme se volejbalu, vybíjené a kuželkám. Hrajeme také korfball, což je týmová míčová hra, kterou hrají zároveň muži i ženy,“ vysvětlil Aladár Dančo ze znojemského oddílu YMCA.

Další organizací, která pracuje s dětmi, je TOM. Na jižní Moravě má třicet oddílů. „Chodí do nich 850 lidí,“ řekl projektový manažer asociace TOM Tomáš Hurt. Podle něj za posledních šest let poklesl počet tomíků přibližně o stovku. Hodně se zaměřují na turistiku a táboření. „Na rozdíl od skautů a pionýrů máme volnější strukturu. Pouze vedoucí určují, co budou dělat na schůzce. Nemusí plnit určitý program,“ uvedl Hurt.

Asociace TOM vznikla v roce 1991, ale některé turistické oddíly mají delší tradici. Před tím působily pod Klubem českých turistů.

Dostávali jsme konzervy s koňským masem a kroupami s krví

Brno – Šestasedmdesátiletý Karel Pospíšil z Brna začal chodit do skautu jako desetiletý po druhé světové válce. „Mám skautskou přezdívku Smíšek. Ale ne proto, že bych se tolik smál. Spíš jsem se snažil rozesmávat druhé,“ vypráví Pospíšil.

Skauting má v České republice stoletou tradici.

 

Kdy jste začal chodit do skautu?

Na jaře 1946 jsem uviděl na jednom plotě skautskou vývěsku. Byla tam výzva, že kdo má zájem, může se přidat. Měl jsem už předběžný výcvik, protože otec začal skautovat za první světové války v roce 1916. Ten rok jeli na tábor do Lelekovic. Za války byl nedostatek jídla. Vykládal mi, že vařili jen tehdy, když si něco sehnali. Členové chodili dvakrát týdně domů a tam se najedli. Když se ji podařilo něco vzít maminkám, tak to donesli do tábora, kde z toho dva dny vařili.

Jak to bylo na táboře s jídlem po druhé světové válce?

Vařili jsme z toho, co nám dodala humanitní pomoc. Vzpomínám si na dva druhy amerických konzerv. V jedné byly kroupy s krví, v druhé koňské maso ve vlastní šťávě. Když jsme jeli na tábor, tak jsme museli odevzdat příslušný počet potravinových lístků. Případně něco, co nebylo na lístky, jsme museli donést. Například brambory. Vařili jsme si sami. Smysl tábora byl v tom, aby se kluci osamostatnili.

Jaký je rozdíl mezi tábory tehdy a dnes?

Tábory trvaly čtyři týdny. Týden jsme stavěli, týden jsme bourali a čtrnáct dní byl program. Dneska je tábor maximálně dvoutýdenní. Je pro to řada objektivních důvodů, například rodiče potřebují jet s dětmi k moři nebo vedoucí nedostanou víc dovolené. Ale když je čtrnáct dní na program, není čas na stavění a bourání. To, že se kluci a holky naučí sekat dřevo a zatloukat hřebíky, nějak odpadlo.

Jak to bylo s tábory po sametové revoluci?

Když jsme znovu začínali po devadesátém roce, jezdívala sem řada vedoucích ze zahraničí. Nadšeně říkali, že je to tady jak v muzeu skautingu. Jednomu vedoucímu z Německa jsem ukazoval naši umývárnu. Sud jsme plnili vodou a vytáhli ho na strom, kde ho slunce ohřálo. Z něho pak vedla hadice, pod kterou jsme se sprchovali. On si to fotografoval a říkal, že u nich by měli dieselový agregát, který by nahoru pumpoval vodu. Teď už to ani v Česku není takový skanzen. Podepsali se na tom mimo jiné hygienici, kteří pro tábory vydali různé předpisy.

O čem vlastně je skauting?

Zakladatel českého skautu Svojsík říkal, že účelem skautingu je vychovat slušného občana. To je nejlepší zjednodušená definice. Skautování je o výchově dětí.

KATEŘINA FOLTÁNKOVÁ

Autor: Redakce

ANKETA

Jezdíte stanovat?

ANO

61 %

NE

39 %

Hlasovalo: 44     Anketa byla ukončena

24.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies