VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obnovený Genius loci na Skleněné louce

BRNO - Brno přišlo nejen o kus vlastní historie, ale také o nenahraditelné kouzlo a tajemství. Až porevoluční doba přišla s několika pokusy, jak vrátit městu kousek duše zpět. Jedním z nich je Skleněná louka.

25.4.2007
SDÍLEJ:

Vchod do Skleněné louky.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Nepřehlédnutelný dům na Kounicově ulici vBrně je na fasádě až do prvního patra obložený mozaikou. Ani interiér chodce nezklame a netradiční výtvarnou technikou najde obložené i stěny. Tak trochu to připomíná vstup do Alenky do tajemné říše Za zrcadlem.

„Stvořit tohle místo nebyl nějaký životní sen. Prostě se to stalo, tak nějak to vyplynulo ze života,“ popisuje vznik Skleněné louky majitelka domu Alena Šmídová. Rozlehlou stavbu jí vroce 1991 vrátil stát vrestituci vkatastrofálním stavu. „Dostali jsme kněmu i posudek. Vtom bylo napsáno, že by se zpřední části měly udělat kanceláře a zadní trakt by bylo nejlépe sanovat. Stím jsem se ale nechtěla smířit,“ popsala navrácení domu Šmídová.

Spojila tedy síly stehdy ještě málo známými jmény kulturní scény. Jan Velek, J.A. Pitínský, Vladimír Morávek a Zdeněk Plachý vytvořili vizi otevřeného kulturního centra, ve kterém by umění žilo zcela volně. „Vytvořili jsme hodně nestandardní dramaturgii. Díky ní tu dnes vystupují špičky současného umění, ať už jde o hudebníky nebo třeba sochaře,“ potvrdil hudební skladatel a režisér Zdeněk Plachý. Spolu se sociologem a performerem Davidem Šubíkem dnes vede občanské sdružení Skleněná louka.

Nezávislá kulturní scéna potřeboval nestandardní tvář. O tu se postarala dvojice autorů Tomáš Mayer a Libor Havlíček. „Mozaika je nesmírně náročná disciplína. Vyžaduje hodně práce, času a taky pokory. A každá chyba je samozřejmě vidět. Co si člověk nenalepí, to už pak neukecá,“ směje je spoluautor výzdoby Libor Havlíček. Podle něho bylo až donedávna umění mozaiky ve vleku antické tradice. Tuto strnulost se Havlíček snaží překonat. „Od doby, kdy jsem dělal výzdobu Skleněnky jsem se hodně posunul. Snad už můžu říct, že se mi povedlo najít nový a modernější výraz. Navíc se tím dnes dokážu nějak uživit, zatímco dřív to byl problém. Lidi nebyli na mozaiku vůbec zvyklí,“ popisuje Havlíček.

Pojmenování domu vzniklo znázvu básně brněnského „básníka bohémy“ Antonína Konečného, který většinu svých básní napsal ve vezení. Tam si odpykával tresty za krádeže aut. „Klekám do prachu zžití/hladím tu vrstvu pro zítřek/upínaje se kdneškům všech/pro růst kopretin/ze Skleněné louky,“ napsal Konečný.

25.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vizualizace dočasného pavilonu pro oživení veřejného prostoru s využitím šesti dopravních kontejnerů. V soutěži uspěl návrh Barbory Juríčkové a Olivera Kažimíra z VUT.

Brněnští studenti v architektonické soutěži navrhli pavilon za jeden den

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

V Líšni našli padesátikilovou bombu. Pozůstatek z války pyrotechnik odpálil

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

Brno /VIZUALIZACE/ - Nevyužité a téměř prázdné a přitom pro lidi z velkých sídlišť na dosah. Takový je stav dříve rušných teplárenských provozů po modernizaci. Městská společnost Teplárny Brno je nabízí k pronájmu. Podle typu zájemců se už ukazuje, jakou by mohly mít budoucnost. Zájmové spolky chtějí přeměnit pusté budovy na společenská centra. Na okolních parcelách chtějí městské části parky.

Přes pět tisíc obyvatel bez teplé vody. V Bystrci vymění potrubní rozvody

Brno – Bez teplé vody bude od úterý do pátku mezi osmou hodinou ráno a šestou hodin večer přes pět tisíc obyvatel brněnské Bystrce. Brněnské teplárny odstaví výtopnu v Teyschlově ulici. Bez teplé vody tak bude celé sídliště Kamechy. 

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Soutěžte s Deníkem Rovnost o vstupenky na domácí zápasy fotbalové Zbrojovky Brno v sezoně 2017/2018!

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení