Výzkumný tým vede Jan Kudrna. Do asfaltu přidává skleněná vlákna, která se už nyní používají v tenkých asfaltových rohožích na střechách. Dávají mu pevnost, kterou s nimi mají získat i silnice. „Zatím vše testujeme a vyvíjíme," uvedl Kudrna.

O asfalt se sklem má už nyní zájem krajská správa silnic. „O využití této směsi jednáme a pravděpodobně ji v blízké době k opravám silnic také použijeme," prohlásil před časem šéf krajské správy silnic Zdeněk Komůrka. Silničáři už dříve různé nové technologie při opravách využívali. Nyní je sledují a s Kudrnovým týmem spolupracují.

Asfalt z techniky
∙ Asfalt obohacený o skleněná vlákna je podle výzkumníků pevnější a nepraská.
∙ Aby v něm nevznikaly koleje od těžké dopravy, přidávají vědci do asfaltu gumu.
∙ Na dálnicích asfalt s gumou používat nemohou.

Úřad kraje, který platí údržbu a opravy krajských silnic, na nové technologie nepřispívá. „Silničáři musí žádat o peníze Státní fond dopravní infrastruktury," vysvětlila mluvčí kraje Monika Brindzáková.

Kudrnův tým už dříve přišel s asfaltem s příměsí gumy. Díky ní se dokáže vracet do původního tvaru například po přejezdu těžkých nákladních aut a na silnici tak nevznikají koleje. „V Polsku tuto směs používají na všechny hlavní silnice. Pochopili, že je to dobrý byznys. U nás je při opravách dálnic přímo zakázaná. V podmínkách pro použití asfaltové směsi je u nás dané, že gumu obsahovat nesmí," sdělil Kudrna.

Ilustrační foto.
Veletrh bezpečnosti: lidé si vyzkouší útok na wi-fi síť nebo střelbu z Panduru

Vědci z brněnské techniky ovšem zkoumají i jiné materiály, než je asfalt. „Ve speciálních pecích ve vědeckém centru stavební fakulty testují tepelnou odolnost stavebních materiálů. Požární zkoušky jsou nutné například při stavění tunelů. A testování pomáhá i při vývoji budoucích materiálů," uvedla mluvčí brněnské techniky Radana Kolčavová.

Velká část výzkumu na stavební fakultě se podle ní zaměřuje také na ekologické stavitelství, kam spadají například pasivní domy.

Odborníci z brněnské techniky vyvíjí rovněž stavební materiály pro extrémní podmínky. Testují je například v Antarktidě na stanici Masarykovy univerzity.

Omilostněný Jiří Kajínek před bystrckým bytem řekl, že zatím se setkává se samými dobrými reakcemi lidí.
Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji