VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Škol v přírodě stále ubývá. Rodiče na ně nemají dost peněz

Jižní Morava, Vysočina - Ráno vyběhnout na louku na krátkou rozcvičku, nasnídat se, procvičit čtení a počítání a pak se vydat na výlet do přírody. Večer se převléct za princeznu nebo indiána a vyrazit na karneval. Podobně vypadá program většiny škol v přírodě. Jezdí na ně hlavně děti z měst. Mnoho škol od nich ale v posledních letech upouští. Rodiče na ně nemají peníze.

18.9.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Eva Kořínková

Podle těch, kteří na ně mají, jsou ale školy v přírodě přínosné. „Moje dcera chodí do čtvrté třídy, na školu v přírodě jezdí každé jaro. Vrací se vždycky nadšená. Pro děti je to podle mě dobrý způsob, jak se lépe poznat a navázat kamarádství. A také si odpočinout od města," poznamenala například Brňanka Markéta Kvapilová.

Týdenní pobyt mimo třídu využívají především městské školy. Ty, které jsou na vesnicích nebo v menších městech, jezdí na školy v přírodě spíš výjimečně. „Vždy jsem to považoval za výsadu škol, které leží v místě se špatným ovzduším. U nás takový problém nemáme," vysvětlil důvod, proč na školy v přírodě nejezdí, ředitel základní školy v Miroslavi na Znojemsku Jaroslav Máca.

Například děti z dvoutisícových Milotic na Hodonínsku ale na školy v přírodě jezdí. Vždy buď na pět nebo na sedm dní. „Byli jsme například v Radějově, na Mlýnkách či ve Vřesovicích. Nejezdí sice všechny děti, ale devadesát až pětadevadesát procent jede," uvedl ředitel milotické základní školy Anton Ivánek.

Školy i rodiče se však v posledních letech stále častěji potýkají s finančními problémy. Především peníze jsou totiž důvodem, proč některé školy snížily počet dní na pobyty, jezdí méně často nebo je nenabízejí dětem vůbec. „Nechtěli jsme rodiče finančně zatěžovat, proto jsme akci už před pěti lety zrušili," uvedla například ředitelka základní školy v Brumovicích na Břeclavsku Marie Michnová.

Stejný důvod donutil ke zrušení této možnosti také základní školu v Barvičově ulici v Brně. „Už několik let nejezdíme. Rodiče to nezvládnou zaplatit," sdělila ředitelka Věra Trhlíková.

Na problém s penězi upozornil i ředitel Základní školy Pražská ve Znojmě. „S dětmi třetích, čtvrtých a pátých tříd jezdíme na jaře do přírody. Přestože se rodiče na těchto akcích musejí finančně podílet, bývá o kurzy velký zájem. Do školy chodí dokonce děkovné dopisy," pochvaloval si zájem o kurzy ředitel Základní školy Pražská ve Znojmě Pavel Trulík.

VÍCE ČTETE V ÚTERNÍM VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST

Autor: Redakce

Posíláte své děti do školy v přírodě?

ANO

57 %

NE

43 %

Hlasovalo: 30

Anketa byla ukončena

18.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Bez gólu i bodu. Kometa dostala na Spartě čtyři branky a odváží si porážku 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies