VYBERTE SI REGION

Škola bez hranic spojuje děti z třiceti zemí. Hrají si tam Ukrajinci vedle Rusů

Brno - Ve škole ve Staňkově ulici v Brně se spolu učí děti z celého světa. Vycházejí spolu dobře, šikanu tam nikdy neměli.

9.2.2015 0 AKTUALIZOVÁNO 9.2.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
19 fotografií
Brněnská základní a mateřská škola ve Staňkově ulici spojuje děti různých národností z víc než třiceti zemí po celém světě.

Brněnská základní a mateřská škola ve Staňkově ulici spojuje děti různých národností z víc než třiceti zemí po celém světě.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Nevraživost mezi Rusy a Ukrajinci nebo křesťany a muslimy? Na základní a mateřské škole ve Staňkově ulici v Brně tyto problémy nemají, i když z 256 žáků je v současnosti už 130 cizinců z víc než třiceti zemí světa. „Přijmu každé dítě, pokud pro něj mám místo. Nerozlišuji mezi národnostmi ani etniky," ujišťuje ředitelka školy Jana Hlaváčková.

Ve škole děti chodí do smíšené třídy, kde jsou Češi i cizinci. Pedagogové učí v češtině. Tu mohou zájemci vylepšovat i třikrát týdně v odpoledním kroužku. „Chodila jsem na cizinecký kroužek v druhé a třetí třídě. Pomáhal mi lépe si zvyknout na nové prostředí," oceňuje čtvrťačka Ruba Khaled Saleh Ghallab, která do České republiky přišla před víc než dvěma lety s rodinou z Jemenu.

Nový program

Právě u odpoledních kurzů češtiny pro cizince vznikla myšlenky vzdělávacího programu Škola bez hranic. „Ředitelé z celého Brna chtěli, abych do kurzu přijala i děti cizinců z jejich škol," vzpomíná Hlaváčková.

Postupně začala spolupracovat s Jihomoravským centrem na podporu integrace cizinců i s ministerstvem školství. Projekt se nakonec rozrostl až do dnešní podoby. „S kolegyněmi jsme napsaly i učebnici češtiny pro nejmenší žáky, která do té doby neexistovala," vysvětluje Hlaváčková.

Děti se dozvědí, jak například pozdravit při příchodu do třídy nebo jaké jsou zvyklosti v České republice. Často nastoupí do školy bez sebemenší znalosti češtiny. „Děti, jejichž mateřština je slovanský jazyk, se naučí česky rychle, někdy i za dva měsíce. Jiným to může trvat i dva roky," srovnává Martina Svatoňová, která na základní škole učí už jedenadvacet let.

V porovnání s kolegy na jiných školách má náročnější práci devatenáct tamních učitelů. „Občas se dostaví demotivace," připouští.

Pro lepší pochopení rozdílnosti kultur měli pedagogové i různá školení. „Jeden školitel nám například vysvětlil, že ve Vietnamu lidé nikdy nechodí pomalu. Děti proto pořád běhaly. Až díky kurzu jsme pochopili, že to nedělají naschvál," uvádí Hlaváčková.

Ačkoli se projekt Škola bez hranic nejdřív nabízel pouze školákům z Evropské unie, teď je jich ve škole odtamtud jen třicet. „Nejvíc dětí je z Ukrajiny. Hodně jich přibylo loni, když tam vypukl konflikt," vysvětluje Hlaváčková.

I jiné děti do České republiky přivedly nepokoje v jejich rodných zemích. „Jeden chlapec k nám přišel z Afghánistánu. Novým spolužáků pak vyprávěl, jak byla jeho rodina vězněná a matku mučili ozbrojenci Talibanu. Celá třída u toho plakala," líčí ředitelka. Rodině se nakonec podařilo utéci do České republiky za otcem lékařem.

Z Afghánistánu do Brna přišel i lékař Mohammad Safa Hassami se svou rodinou. Na Staňkovu chodí každé ráno čtyři jeho děti. „Nemůžeme být spokojenější. Děti vždy říkají, že i kdybychom se stěhovali mimo Brno, musím je každé ráno vozit na Staňkovu," tvrdí Hassami.

Děti mezi sebou nemají většinou žádné neshody. Se šikanou se ve škole za deset let nesetkali. Podle Hlaváčkové i díky tomu, že děti učí toleranci a respektu k jiným kulturám.

ALŽBĚTA NEČASOVÁ

Autor: Redakce

9.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 0
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Desetiminutovou pauzu od starostí i víc jak půlhodinovou demolici na uklidnění nabízí v brněnském Anger Roomu. Lidé tam mohou za peníze ničit libovolné věci. Povolené ničení si zkusili i stážisté Rovnosti Anna Tišnovská a Matěj Říha.
1 18

Anger Room: zájem o ničení mají hlavně ženy

Trenér Svatopluk Habanec.

Někteří hráči jsou bázliví, musejí přidat, říká kouč Habanec

Muž blokoval tramvaj. Dal hlavičku ženě, která mu chtěla pomoci

Brno – Vlastním tělem chtěl nejspíš zastavit tramvaj jednapadesátiletý Brňan, který v sobotu večer postával uprostřed kolejiště. Poté napadl a zranil dvacetiletou ženu, když se jej snažila z kolejí odvést. Řidič tramvaje, jíž muž bránil v cestě, na místo zavolal strážníky.

Platy v kraji? I přes navýšení jsou stále podprůměrné

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Rychlý nárůst částek na výplatních páskách zaznamenali loni Jihomoravané. Podle dostupných údajů za první tři čtvrtletí roku 2016 dosáhla průměrná mzda v kraji na 26 413 korun. Meziročně se tak zvýšila o 1261 korun.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Brno /VIDEO/ – Byla to honička skoro jako z akčního filmu. Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit. Situaci po zadržení vysvětloval tím, že zákony jsou od toho, aby se porušovaly. „Dobrá honička," řekl zasahujícím policistům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies