V konkurenci studentů z téměř dvaceti zemí světa obstál na výbornou. Zvítězil.

„Uspěl jsem s 3D modelem podvozku modelu závodního auta. Původně jsem ho dělal jen jako praktickou maturitní práci,“ vypráví teď už bývalý student gymnázia v Kopřivnici.

Protože u maturity bez problémů obstál, rozhodl se, že se s prostorovým modelem zmenšené kopie velkého profesionálního auta zúčastní i mezinárodní soutěže. To už studoval strojírenství na Vysokém učení technickém v Brně.

„Asi dva roky jsem s takzvaným RC modelem auta závodil, takže jsem věděl o jeho problémech a mohl jsem zlepšit jízdní vlastnosti. U počítačového modelu jsem například snížil váhu nebo jsem změnil těžiště podvozku,“ popisuje Najvar.

Soutěž studentských prací se svým precizním modelem zcela ovládl a nechal za sebou téměř sedm desítek soupeřů.

Nebylo to pro něj první úspěšné klání. „Ve dvanácti letech jsem byl mistr republiky ve stavění modelů letadel, pak jsem soutěžil i s plastikovými modely různých aut. Teď je to pro mě dosud největší úspěch,“ říká mladík.

Koníčku se začal pořádně věnovat v šestnácti letech díky svému otci, který je také konstruktérem.

Na vítězném modelu, za který získal třeba herní konzoli nebo možnost účastnit se odborných seminářů, pracoval pět měsíců.

Teď už netráví počítačovým modelováním zdaleka tolik času jako dřív. „Rozhodl jsem se, že se budu naplno věnovat škole. Sice je tam na můj vkus málo praxe, ale pracovat mohu o prázdninách. A další velký projekt mě čeká, až začnu s bakalářskou prací,“ těší se mladý strojař.

Přestože jako malý závodil se zmenšeninami závodních vozů, projet se v opravdovém sportovním autě se svým vlastním podvozkem prý netouží.
„Třeba takovým bavorákem se přesto rád svezu a jednou bych chtěl pracovat v některé německé automobilce,“ přeje si Najvar.