VYBERTE SI REGION

Školy mají málo žáků, čeká je slučování

Jižní Morava /PŘIDÁN ROZHOVOR/ - Většina učilišť a technických škol v Jihomoravském kraji má vážný problém. Žáci nemají o řemesla zájem a asi desítku škol tak čeká slučování.

2.6.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Archiv

Sehnat dobrého řemeslníka je dnes pro mnohé lidi problém. A za deset let to bude podle všeho nadlidský úkol. Děti z jižní Moravy o učební obory a střední školy technického směru nemají zájem. Více než desítku škol z celkových devětaosmdesáti zřejmě čeká sloučení.

„Zatím neznám přesná čísla, přijímací řízení ještě neskončilo. Už teď ale vidím, že ve srovnání s loňskem se k nám hlásí málo dětí. Dřív se nám toto nestávalo,“ posteskla si ředitelka brněnské odborné školy a učiliště v Trnkově ulici Alena Žáková.

Některé školy zející prázdnotou se už sloučení dočkaly. „To je případ z Vyškovska, kde jsme dali dohromady Integrovanou střední školu ve Slavkově a nábytkářské učiliště v Rousínově. Rozhodli jsme tak v polovině dubna,“ potvrdil krajský radní Miloš Šifalda.

Školy, které zaniknou, kraj vybere nejpozději do pěti měsíců. „Zatím se slučovaly jen ty školy, kde se na tom spolu dohodli ředitelé. Tedy pouze pár příkladů. Teď to ale musíme řešit ve větším měřítku,“ řekl jihomoravský hejtman Michal Hašek. Ujistil, že každé další sloučení bude kraj důkladně řešit s regionální samosprávou. „Chceme zachovat co nejširší nabídku studijních oborů. Proto uděláme vše proto, aby jich ani po změnách moc neubylo,“ zdůraznil Šifalda.

Nezájem žáků trápí téměř všechna brněnská učiliště. „Nejhůř jsou na tom obory klempíř a pokrývač. Ročně je absolvuje ani ne desítka dětí. Přitom jsme jedna z mála škol v regionu, která tyto specializace nabízí,“ uvedl zástupce ředitele Střední odborné školy a stavebního učiliště v Pražské ulici v Brně Milan Ryl. „Řemeslo za chvíli nebude nikdo umět. Jsem zvědavý, jak se situace vyvine v následujících letech,“ uvedl Ryl.

„Musíme dceru dostat na gymnázium, nebo na střední školu s maturitou. I když nemá nejlepší známky, tak učiliště nám přijde až jako poslední možnost. Výuční list je podle nás hodně málo,“ přiznala Jana Dominiková, jejíž dceru příští rok čekají přijímací zkoušky na střední školu.

Podobně jako ona pravděpodobně uvažuje většina rodičů. Protože zatímco učiliště zejí prázdnotou, gymnázia a ekonomické školy hlásí přetlak. Paradoxně se tam ale zájemci dostanou snadněji než dříve. Základní školy totiž opouští méně dětí, ale míst na středních neubývá. Proto gymnázia slevují nároky u přijímaček.

„Lehký pokles v kvalitě nemůžeme přehlédnout,“ připustil ředitel brněnského Gymnázia Kapitána Jaroše Jiří Herman. A situace se prý ještě zhorší. „ Příští rok ubude deváťáků o dalších třiadvacet procent. Takže nás čekají ještě větší potíže,“ souhlasí s ředitelem radní Šifalda.

Kraj chce poloprázdná učiliště využít pro rekvalifikační kurzy nezaměstnaných. „Ve spolupráci s úřadem práce nám v tomto školy pomohou,“ popsal plány hejtman, který chce na tyto projekty žádat o evropské peníze.

Počet středních škol se musí snížit, říká Šifalda

ROZHOVOR - Dětí na jižní Moravě je stále méně, o místa na gymnáziích se ale perou. Na druhé straně třídy technicky zaměřených škol a učilišť jsou poloprázdné. Udržovat nadále vyprázdněné školy by byla katastrofa, tvrdí radní Jihomoravského kraje pro oblast školství Miloš Šifalda.

Hrozí vyprázdněným středním školám v kraji zánik?
Spíš budeme některé školy slučovat. Představte si dvě odborné školy, obě nabízejí obor elektrikář. Každá má místo pro šedesát studentů, ale na každou se hlásí jen třicet uchazečů. Sloučením zmizí jedna adresa, ale obor nezanikne. A oborů chceme zachovat co nejvíc. Pokud se ale počet škol nezmenší, budou mít učitelé mizerný plat a školy nabídnou mizerné programy.

Jak souvisí počet škol s kvalitou výukových programů?
Třeba pokud jde o nabídku volitelných předmětů. Pokud máte málo žáků, na vypsané volitelné předměty se jich přihlásí také méně a některé předměty se kvůli tomu nevyplatí učit. Nabídky se tak samozřejmě zúží. To je mimochodem také problém malých škol. Podobně je to s vybavením a počtem učitelů. Jen pro příklad – v celém dolním Rakousku mají jedinou velkou školu pro všechny instalatéry. My takových škol máme X. Není možné vybavit je všechny na stejnou úroveň. Tím samozřejmě neříkám, že budeme školy slučovat bezhlavě.

Kterých škol se slučování dotkne?
Budou to některá učiliště, kde mají malý počet studentů a současně je poblíž škola, se kterou by se mohly sloučit. Protřídíme také lycea a jiné spíše všeobecně zaměřené obory spojené například s podnikáním. Gymnázií, která nabízejí všeobecné vzdělání, je dost. Není možné mít ještě další desítky lyceí.

Kdy budete znát jména konkrétních rušených či slučovaných škol?
Jméno určité školy říct nemůžu, ale technicky vzato se to může týkat kteréhokoliv ústavu. Přesně to budeme vědět nejdřív za měsíc, nejpozději za pět měsíců. Návrh na sloučení musí nejprve projít diskusí, jde o rozhodnutí krajské Rady. Předchází mu také návštěvy škol a konzultace s jejich zástupci. Na druhou stranu, odkládat to také nemůžeme. Školy musí mít dost času na plánování příštích přijímacích zkoušek.

Ale můžete už teď odhadnout, kolik jich bude?
Odhadovat počet škol, které se sloučí, by v současné chvíli bylo nepřesné. Osobně si dovedu představit, že z celkových devětaosmdesáti škol by to mohlo být deset až dvanáct. To pokládám za únosný kompromis jak z hlediska rozpočtu, tak i veřejného mínění. I když bych si dovedl představit i razantnější zásah, nebylo by rozumné rušit všechny školy, které nejsou naplněné. Je třeba myslet i na to, že území kraje by mělo zůstat dostatečně pokryté sítí škol. V úvahu musíme brát i jiné aspekty než jen ty ekonomické.

Některé školy však zanikly sloučením už nyní.
To je například případ Integrované střední školy ve Slavkově a Nábytkářského učiliště v Rousínově. Netýká se to jen škol. Sloučila se také dvě střediska služeb pro školy v Kuřimi, zanikla samostatná pedagogická poradna pro Brno –venkov. V tichosti už se sloučilo sedm nebo osm zařízení.

Proč je dětí na učilištích a technických oborech tak málo? Je na vině jenom nezájem o tyto typy škol?
Dětí vycházejících ze základních škol stále ubývá. Příští rok vyjde ze škol o třiadvacet procent žáků méně než letos. To znamená, že už příští rok budou mít školy prázdné třídy. Problém je závažný a bude v dalších letech se bude prohlubovat. Mohlo by se stát, že budeme mít více míst v maturitních ročnících než všech v daném roce narozených dětí.

Třeba gymnázia jsou obsazená a na nezájem studentů si nestěžují.
Dětí je méně, škol ale neubývá. Ve chvíli, kdy jsou třídy gymnázií poloprázdné, půjdou všechny děti studovat na ně. Pokud s tím nic neuděláme, úroveň výuky se tam bude snižovat. Krajské školy jsou placené z veřejných peněz a měli bychom s nimi hospodařit rozumně.

Při slučování škol budou lidé zákonitě přicházet o práci.
Učitelé mají strach, že přijdou o práci. O práci ale přijde hlavně jeden ředitel a možná někteří provozní zaměstnanci. Ale zdůrazňuji, že sloučení je pomalý proces. Trvá dva až tři roky, během té doby část učitelů odejde přirozeně, třeba do důchodu. Redukce zaměstnanců na školách je nutná, protože musíme zachovat produktivitu práce. Ušetříme tím peníze, které potřebujeme ve školství jinde. Připomínám, že všechno to, co jsme v posledních letech uspořili díky některým nepopulárním krokům, se nám podařilo investovat zpátky do škol. Díky tomu se zanedbanost škol značně snížila. Peníze na opravy budou samozřejmě potřeba vždy, do málokteré školy v kraji dnes ale teče.

Silné ročníky ze sedmdesátých let teď zakládají rodinu a dětí se rodí víc. Nebude škol brzy naopak málo?
Více dětí bude tehdy, až jich bude do prvního ročníku vcházet víc než jich bude odcházet z deváté třídy. A to by se mělo opakovat – jeden rok nás nespasí. Počet narozených dětí začal znovu stoupat až asi v roce 2004. Ještě je před námi deset let, kdy budou počty dětí ve třídách středních škol klesat. A další čtyři roky bude trvat než se třídy naplní na současné stavy. Jestli pak bude dětí razantně ví, to také není jisté. V tom případě si kladu otázku, zda má smysl udržovat následujících patnáct let prázdné školy. Protože náklady na provoz školy jsou obrovské. Zkuste si vynásobit tři miliony korun ročně počtem škol. A to nemluvím o mzdách. Ty jsou pětinásobkem provozních nákladů.

Jaká jiná opatření kraj chystá? Ředitelé učilišť například zmiňují, že by uvítali studentská stipendia.
Ano, stipendia jako podpora pro studenty třeba v podobě příspěvku na ubytování nebo jídlo jsou stále ve hře. Původně jsem měl představu, že by nám v tomto směru pomohla spolupráce s podniky. Situace se teď ale změnila díky hospodářské krizi. Takže stipendijní program ke spuštění nachystaný není, do budoucna se ním však počítá.

Kdy by k tomu mohlo dojít?
Záleží na rozpočtu. Ale mohlo by to také být už v září 2010. Budeme se snažit zatraktivnit ty obory, o jejichž absolventy bude zájem. Chceme proto spolupracovat se zaměstnavateli, kteří sami vědí, jaké pracovníky potřebují.

Autor: Lucie Hrabcová

2.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Knihkupectví Ryšavý v centru města končí. Může za to vysoký nájem

Brno – Po čtvrt století mizí z brněnského náměstí Svobody poslední rodinné knihkupectví v centru města – knihkupectví Ryšavý. Podle majitele za to může vysoký nájem. Lidé v budově naposled nakoupí knihy o Štědrém dni.

Vyrůstá u homosexuálů. Šestiletá Agnes má místo nefunkční rodiny dva tatínky

Brno – Zatím co poslanci řeší, jak co nejlépe právně uchopit problém adopcí dětí homosexuálními páry, asi tisíc dětí v České republice už u partnerů stejného pohlaví vyrůstá. V jedné takové rodině žije i šestiletá Agnes se dvěma tatínky, Martinem a Filipem, kteří jsou registrovanými partnery necelé tři roky.

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies