VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mladí Romové nechodí do školy

BRNO - Někteří romští žáci základních škol v městské části Brno-­sever nechodí do školy i několik týdnů v kuse. Radnice ani ředitelé škol si nevědí rady.

22.10.2007 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/V. Leška

Ještě ani pořádně nezačal školní rok a některé brněnské školy řeší první letošní absence. Podle místostarostky městské části Brno-­sever Zdeňky Tůmové je docházka některých romských dětí katastrofální. Romské organizace, které by měly absenci předcházet, ale prý problémy nevidí.

„Žáci si vymyslí cokoliv. Jednou je to alergie, pak bolesti v krku. Některé děti nepřijdou do školy třeba i měsíc. Byl tu i případ, kdy lékařce, která děti odmítla nechat doma, pak sprostými nápisy vymalovali čekárnu,“ vylíčila Tůmová.

Problémů si všímají i někteří romští spolužáci. „Mě třeba škola baví, ale kamarádi na hodiny moc nechodí. Často jim říkají i rodiče, aby zůstali doma,“ uvedl Jan Sukenik, který chodí na základní školu v Křídlovické ulici.

Nejhorší jsou pátky. „Když tu máme například sourozence, stane se, že v pátek chybí všichni společně,“ líčí zkušenosti ředitelka ze základní školy na náměstí Republiky Danuše Filipínská.

Podle ní lékaři dětem omluví kdeco. „Když jdu odpoledne z práce, vidím je venku na hřišti běhat. Je to těžká situace. I když se snažíme s rodiči mluvit, jen slibují, a pak neplní. Raději se přestěhují jinam, než aby své děti donutili chodit do školy,“ říká ředitelka.

Největší starosti má základní škola v Merhautově ulici a na náměstí Republiky. „Stává se nám, že děti přijdou s omluvenkou od rodičů, kde stojí, že se museli starat o sourozence. Není v našich silách podobné absence řešit, bylo by příjemné, kdyby nám pomáhaly třeba neziskové organizace,“ popsala situaci ředitelka školy v Merhautově ulici Jana Foltýnová.

S tím souhlasí i místostarostka Tůmová. „Jsme zřizovatelem neziskové společnosti Drom. Ta by měla pro děti připravovat po skončení výuky program. Častokrát se ale kroužky vůbec neuskuteční. Jejich náplní by přitom mělo být doučování a přesvědčování dětí o tom, že má škola smysl,“ uvedla Tůmová.

Drom, který dostává od města na svůj provoz čtyři a půl milionu korun ročně, se ale brání. „Jsme v kontaktu se školami i s rodiči problémových dětí. Víme, že docházka dětí je dlouhodobě špatná, ale snažíme se na školách působit,“ řekl ředitel společnosti Drom Miroslav Zima.

Do tříd podle něj pravidelně dochází trojice terénních pracovníků. „Je to sice málo, ale na víc takových lidí nejsou peníze. Budeme se snažit je do budoucna získat,“ dodal Zima.

Související články: Chtěli studovat. Teď ale musí platit

 

22.10.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies