VYBERTE SI REGION

Pamětník pochodu smrti: Němci nechtěli vstávat. Zastřelte nás, říkali

Brno - Takzvaný pochod smrti, který poslední dva květnové dny roku 1945 absolvovalo asi dvacet tisíc Němců, budí dodnes vášně mezi mnoha lidmi.

31.5.2013 14
SDÍLEJ:

Šestaosmdesátiletý Radovan Poděl pracoval při pochodu smrti jako dozorce.Foto: DENÍK/Attila Racek

Na pochod z Brna do Pohořelic vzpomíná také šestaosmdesátiletý Radovan Poděl. Události ovšem líčí trochu jinak než historikové. Při pochodu pracoval jako dozorce. „Rozhodně jsem si nevšiml těch desítek mrtvol Němců, které jsme měli po cestě překračovat. A to jsem šel v procesí jako jeden z posledních," vzpomíná muž, který byl tehdy člen národní stráže. Bylo mu osmnáct let.

Současné popisy události jsou podle něj zveličené. „Po nikom se nestřílelo. Němci, kteří zemřeli, se nakazili tyfusem od lidí ze zajateckého tábora. Přitom jim Rusové nabízeli odvoz na hranice. Oni se ale zatvrdili, že stanoviště u tábora neopustí," říká.

K odsunu se dostal náhodou. Jako člen národní stráže obcházel byty s Němci a říkal jim, kde se mají shromáždit na pochod. „Odsun se vyhnul mnoha lidem ze smíšených rodin, především těm s dětmi. Mnoho Němců odjelo z Brna už dříve, měli totiž perfektní organizaci až do konce. Na pochod se jich tak vypravilo jen asi deset tisíc, tedy polovina, než se běžně uvádí," říká pamětník.

Z Brna vyšli po poledni a večer skončili na poli u Rajhradu. „Rozhodně jsme nešli na jeden zátah až do Pohořelic. To se ani za půl dne zvládnout nedá," zdůrazňuje muž.

Tehdy prý bylo teplo a sucho, tak si u Rajhradu lehli na pole. „Ráno se ale Němci nechtěli zvednout. Neradi vstávali. Museli jsme trochu střílet, abychom je probrali. Ale jen do vzduchu. Také jsme občas křikli: hněte sebou," vzpomíná muž.

Na poli podle něho zůstalo hodně německých věcí. „V Brně se na cestu sbalili podobně jako Židé. Ruksak však měl málokdo a kufry se jim nesly těžce," vysvětluje.

Druhý den došli s Němci do Pohořelic, kde se usadili vedle zajateckého tábora. Ráno se měli vypravit do Mikulova a pak jít přes hranice. „Když se Němci ráno vzbudili, řekli, že už nikam nejdou. Že se radši nechají zastřelit," vypráví muž. Střílení do vzduchu prý nepomohlo a tak se radili, co mají dělat. „Kdybychom je měli zabít, mohli jsme všechny postřílet. Jenže my je potřebovali dostat za hranice," vysvětluje Poděl.

Spojili se tedy s Brnem. „Posádkový velitel nám poslal sto nákladních aut. Měla je vysadit za hranicemi. Vyzývali jsme je, ať nastoupí, ale byli nějací otrávení," vzpomíná. Někteří Němci nenasedli. Stráž je proto předala pracovníkům Červeného kříže, kteří zrovna byli ve vedlejším zajateckém táboře. „Tam ale propukla epidemie tyfu. Od zajatců se nakazili odsunutí Němci. Zemřelo asi pět set lidí. Jen část z nich ale byla z pochodu. Je to takový mix s vězni," poznamenává pamětník.

Cestu podle něho zvládly absolvovat i malé děti. „Hlavní důvod odsunu z Brna byly výpady Brňanů proti nim. Museli pryč. Vlakem to nešlo, protože koleje byly rozbombardované. Záležitost se překrucuje proto, že příbuzní si myslí, že se jim díky tomu podaří dostat k rodinnému majetku. O hromadném vybíjení bych musel něco vědět," uzavírá Poděl.

VÍCE ČTĚTE V PÁTEČNÍM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST

Autor: Anna Fajkusová

31.5.2013 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Muž blokoval tramvaj. Dal hlavičku ženě, která mu chtěla pomoci

Ilustrační foto
1

Platy v kraji? I přes navýšení jsou stále podprůměrné

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Brno /VIDEO/ – Byla to honička skoro jako z akčního filmu. Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit. Situaci po zadržení vysvětloval tím, že zákony jsou od toho, aby se porušovaly. „Dobrá honička," řekl zasahujícím policistům.

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

Brno /REPORTÁŽ/ – Po červeném koberci v sobotu večer přicházejí do brněnské Fait Gallery první celebrity. V záři barevných světel se třpytí dlouhé šaty krásných dam, doprovázených pány ve smokingu s motýlkem. Pečlivě upravené stoly zdobí kytice bílých a růžových tulipánů. Nad nimi se starostlivě sklání číšníci a dohlížejí, aby skleničky nezůstávaly prázdné. Ples jako Brno začíná.

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies