Jaromír Hala z Tyršovy ulice ve Šlapanicích si před lety při stavbě domu vybudoval studnu. Už dlouho ji ale nepoužívá. Voda z ní smrdí dehtem a je nepoužitelná.

Mohou za to dvě fenolová jezírka, která byla dlouhá desetiletí nechtěnou ozdobou nedalekého papírenského areálu. Do něj totiž bezohledně dlouhá desetiletí vypouštěli dehet a fenolovou vodu.

Přestože je už v šedesátých letech zasypali, stále otravují život lidem z okolí. A to doslova. Přes znehodnocenou půdu se totiž rakovinotvorná látka dostala do spodních vod a zcela zamořila studny. Na kompletní vyčištění by město potřebovalo závratných tři čtvrtě miliardy korun.

„Nechali jsme si u brněnského Zdravotního ústavu udělat průzkum, jehož výsledky nás šokovaly. Vyplývá z nich, že lidé, kteří by přišli do styku s kontaminovanou vodou, mohou mít kožní problémy. Nemluvě o tom, že je velmi rakovinotvorná. Studny jsou proto nepoužitelné, spodní voda je zcela znehodnotila,“ prohlásil šlapanický místostarosta Miroslav Mrkvica.

Zpráva z února letošního roku, shrnující výsledky měření, před kontaktem s vodou ze studní důrazně varuje. „Všechny sledované látky mají silný toxický účinek. Při současném působení těchto škodlivin se rizika sčítají a výsledné působení takovéto směsi má závažné důsledky pro lidské zdraví,“ stojí ve zprávě, kterou má brněnský Deník Rovnost k dispozici.

Už jen při pravidelném mytí nebo sprchování hrozí výrazné riziko onemocnění rakovinou.Voda ze studní není vhodná ani k zalévání.

Lidé bydlící v okolí o problému dávno vědí. Někteří si dokonce na zapáchající vodu po benzínu už dávno stěžovali.

„Bydlím tu už od začátku, tedy necelých dvacet let. Studnu samozřejmě nepoužívám, protože to nejde. Divím se, že tu dovolili postavit domy se sklepy. Je tu vysoká hladina spodní vody a už při stavbě to bylo cítit benzínem. Bláto navíc bylo úplně černé. Ale za komunistů se na přírodu a lidi moc nehledělo,“ tvrdí Jaromír Hala z Tyršovy ulice, která sousedí s továrním areálem. Podle svých slov se na zdravotní rizika snaží radši nemyslet.

Majitelem areálu je firma ICEC Šlapanice, v jejímž šlapanickém sídle včera celý den nikdo nezvedal telefon. Vyjádření se proto brněnskému Deníku Rovnost nepodařilo získat.

Vedení Šlapanic se současný stav vůbec nelíbí a nejraději by celou kontaminovanou půdu odtěžilo. „Chtěli bychom tam vybudovat zelenou odpočinkovou plochu s možností aktivního trávení volného času. Proto se musí celý areál kompletně sanovat,“ tvrdí starosta Jaroslav Klaška.

Podle jeho zástupce Mrkvici to ale nebude levné. „Kompletní dekontaminace areálu by se podle nás mohla vyšplhat až na závratných tři čtvrtě miliardy. Jednáme nyní o tom, kde na to vezmeme, ale je to složité. Navíc prý nemáme nárok na dotaci z evropských strukturálních fondů, protože nesplňujeme požadavky,“ povzdechl si místostarosta Mrvica.

Přesto se vedení Šlapanic nevzdává. nedávno odsouhlasilo změnu územního plánu areálu z plochy výroby a podnikání na plochy k bydlení a plochy smíšené. To by mělo dekontaminaci areálu usnadnit.