VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šlapanické studny ohrožuje dehet

Šlapanice -/AKTUALIZOVÁNO/- Bývalá papírna ve Šlapanicích je skrytou ekologickou bombou. Na její sanaci je potřeba až tři čtvrtě miliardy.

21.4.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Adolf Horsinka

Jaromír Hala z Tyršovy ulice ve Šlapanicích si před lety při stavbě domu vybudoval studnu. Už dlouho ji ale nepoužívá. Voda z ní smrdí dehtem a je nepoužitelná.

Mohou za to dvě fenolová jezírka, která byla dlouhá desetiletí nechtěnou ozdobou nedalekého papírenského areálu. Do něj totiž bezohledně dlouhá desetiletí vypouštěli dehet a fenolovou vodu.

Přestože je už v šedesátých letech zasypali, stále otravují život lidem z okolí. A to doslova. Přes znehodnocenou půdu se totiž rakovinotvorná látka dostala do spodních vod a zcela zamořila studny. Na kompletní vyčištění by město potřebovalo závratných tři čtvrtě miliardy korun.

„Nechali jsme si u brněnského Zdravotního ústavu udělat průzkum, jehož výsledky nás šokovaly. Vyplývá z nich, že lidé, kteří by přišli do styku s kontaminovanou vodou, mohou mít kožní problémy. Nemluvě o tom, že je velmi rakovinotvorná. Studny jsou proto nepoužitelné, spodní voda je zcela znehodnotila,“ prohlásil šlapanický místostarosta Miroslav Mrkvica.

Zpráva z února letošního roku, shrnující výsledky měření, před kontaktem s vodou ze studní důrazně varuje. „Všechny sledované látky mají silný toxický účinek. Při současném působení těchto škodlivin se rizika sčítají a výsledné působení takovéto směsi má závažné důsledky pro lidské zdraví,“ stojí ve zprávě, kterou má brněnský Deník Rovnost k dispozici.

Už jen při pravidelném mytí nebo sprchování hrozí výrazné riziko onemocnění rakovinou.Voda ze studní není vhodná ani k zalévání.

Lidé bydlící v okolí o problému dávno vědí. Někteří si dokonce na zapáchající vodu po benzínu už dávno stěžovali.

„Bydlím tu už od začátku, tedy necelých dvacet let. Studnu samozřejmě nepoužívám, protože to nejde. Divím se, že tu dovolili postavit domy se sklepy. Je tu vysoká hladina spodní vody a už při stavbě to bylo cítit benzínem. Bláto navíc bylo úplně černé. Ale za komunistů se na přírodu a lidi moc nehledělo,“ tvrdí Jaromír Hala z Tyršovy ulice, která sousedí s továrním areálem. Podle svých slov se na zdravotní rizika snaží radši nemyslet.

Majitelem areálu je firma ICEC Šlapanice, v jejímž šlapanickém sídle včera celý den nikdo nezvedal telefon. Vyjádření se proto brněnskému Deníku Rovnost nepodařilo získat.

Vedení Šlapanic se současný stav vůbec nelíbí a nejraději by celou kontaminovanou půdu odtěžilo. „Chtěli bychom tam vybudovat zelenou odpočinkovou plochu s možností aktivního trávení volného času. Proto se musí celý areál kompletně sanovat,“ tvrdí starosta Jaroslav Klaška.

Podle jeho zástupce Mrkvici to ale nebude levné. „Kompletní dekontaminace areálu by se podle nás mohla vyšplhat až na závratných tři čtvrtě miliardy. Jednáme nyní o tom, kde na to vezmeme, ale je to složité. Navíc prý nemáme nárok na dotaci z evropských strukturálních fondů, protože nesplňujeme požadavky,“ povzdechl si místostarosta Mrvica.

Přesto se vedení Šlapanic nevzdává. nedávno odsouhlasilo změnu územního plánu areálu z plochy výroby a podnikání na plochy k bydlení a plochy smíšené. To by mělo dekontaminaci areálu usnadnit.

Autor: Filip Sušanka

21.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kníničská ulice v Brně.
3

V Kníničské ulici už jen padesátkou. Snížení povolené rychlosti řidičům vadí

Brněnský kapitán Pavel Zavadil v zápase proti Mladé Boleslavi.

Nemůžeme doma dostat tři góly, zlobil se Zavadil po prohře Zbrojovky

OBRAZEM: Vrátili se v čase. Na palubě historických autobusů

Brno – Padesát korun musel zaplatit prvorepublikový řidič autobusu či nákladního auta, pokud ho nachytali četníci když jel mimo obec více než padesát kilometrů v hodině. Do těchto časů se mohli alespoň na chvíli vrátit návštěvníci akce To bude jízda. Otevřely se jim brány depozitáře brněnského technického muzea a zájemci se projeli dobovými autobusy.

Památek je v kraji stále víc. Nově i soubor sarkofágů nebo statek

Jižní Morava – Větší komplikace při opravách, ale taky snazší cesta k dotacím. Takové jsou pro vlastníky důsledky toho, když se jejich majetek stane kulturní památkou. Na jižní Moravě takových budov nebo věcí od začátku loňského roku přibylo několik desítek. Některé z nich opakovaně.

Besední dům v Ivančicích získává zpět lesk. Na tanec v něm si lidé počkají

Ivančice – Do víc než sto let starých trámů podlahy půdního sálu zapustí sondy a zjistí, jestli jsou v pořádku nosné konstrukce. I tím letos začne další etapa oprav novorenesančního Besedního domu v Ivančicích na Brněnsku.

Mužští učitelé ve školce? Rodiče jim mají problém věřit

Jižní Morava /ANKETA/ – Jeden muž na 250 žen. Jihomoravské mateřské školy trpí obrovským nedostatkem učitelů. Mohou za to nízké platy i nepřízeň rodičů.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies