Patřičně orazítkovaný pak pádí k velké šachovnici z černobílých dlažebních kostek. „Ještě si dneska vyzkouším závod ve sprintování, protože jsem celkem dobrej v běhání,“ vysvětluje spěšně předškolák z Řečkovic. Nejdřív prý ale šachy. „No jasně, že umím hrát. A přitom jsem ještě malej. Naučila mě to mamka,“ vysvětluje a hrdě mává na organizátory žlutým formulářem. Na znamení, že už vyřídil všechny potřebné formality pro zahájení závodu.

Tak se ukaž!

„Připravený? Tak začni,“ vybídne Martina jeden ze dvou pořadatelů v mexických sombrérech, kteří na řádné splnění šachové disciplíny dohlíží. „Hele, kůň může jenom do elka. O tři, a doleva nebo doprava,“ zkouší mladík napovědět Martinovi, který ohromného plastového koně stěhuje z políčka na políčko.

Figurku, která mu sahá až do pasu, nakonec jednoduše usadí o kus dál. „Doleva nebo doprava, jo. Tak teď se ukaž ty,“ upře Martin na pořadatele vyzývavý pohled. Mladíci v mexickém účastníkům Slatinarekordu totiž zároveň ve hře dělají protihráče.

Když děti uspějí, získají na žlutý papír záznam. A můžou zkusit štěstí v další disciplíně. Na víc než deseti stanovištích soutěží v pojídání dortu, cucání bonbónu, nebo třeba rychloskákání. Za vyplněný aršík je čeká odměna. A ty nejlepší zápis do slatinské Knihy rekordů. Absolutní rekordman získá poukaz na účast v letním táboře pětaosmdesáté pionýrské skupiny Letka Brno, která akci organizuje.

„Napřed nás ovšem musí porazit. Úlevy nedáváme,“ zasměje se zpod sombréra Jakub Tihelka, zatímco jeho kolega uvažuje nad protiúderem obřím střelcem. Nad většinou soutěžících nakonec přimhouří oko. „Nicméně fakt je, že hned první hráč nás suverénně porazil,“ přiznává Tihelka.

Šanci na úspěch ve Slatinarekordu ale mají i ti, kteří dávají před sportem přednost umění. Pětiletý Šimon si lízátko a zápis ve žlutém archu vysloužil za kreslení.

Prázdninové plány

„To je moře. A tohle bílé auto. Jo a ještě tam udělám sluníčko,“ ukazuje Šimon na modrý a bílý čtvereček, které křídou nakreslil na chodník.

Čtverce s obrázky, které děti kreslí na téma letních prázdnin, dají na konci soutěžení dohromady největší výtvarné dílo, které kdy zdobilo Přemyslovo náměstí. „Musím říct, že se jim to povedlo. I když pro děti jsou lákadlem hlavně sladkosti,“ říká Šimonova maminka Kateřina Kamešová.