VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sledovali Zelný trh. Aby zjistili, jak ho změnit

Brno - (AKTUALIZOVÁNO) Nadace Partnerství vytvořila speciální studii, která má městu pomoct naplánovat rekonstrukci tradičního tržiště. Ta začne příští rok.

23.7.2008 6
SDÍLEJ:

Zelný trh v Brně.Foto: ARCHIV

Zelný trh v centru Brna by se už za rok mohl stát oblíbeným místem k setkání lidí. A nejen těch, kteří si rádi dají kousek čerstvé zeleniny nebo trs banánů. Magistrát města, který má rekonstrukci trhů na starosti, totiž dostal do rukou unikátní studii. Ta odhalila, co je potřeba nejvíce změnit.

Studii vypracovala brněnská Nadace Partnerství. „Asi dva měsíce jsme mapovali pohyb a život na Zelném trhu. Denně tam naši pracovníci seděli nonstop, aby pochopili, jak by lidem trhy nejlépe vyhovovaly,“ uvedl Martin Nawrath z Nadace Partnerství, který se na studii podílel.

Díky ní vyplynuly na povrch dva největší problémy. Na Zelném trhu je nedostatek míst k sezení a špatné rozmístění aut a stánků, které brání lidem náměstím projít. „Lidé si po nákupu chtějí trochu odpočinout, vydechnout a načerpat sílu. Dnes nemají moc možností, sednou si třeba na kašnu uprostřed. Ti starší se ale nezdrží,“ upozorňuje Nawrath.

To, že lidé musí během procházení náměstím zdolávat nejrůznější překážky, potvrzuje také Brňan Josef Král. „Člověk musí přeskakovat přes stánky, div se u toho nepřizabije. Uvítal bych tu nějaké stezky pro ty, kteří si třeba nechtějí nic koupit,“ míní Král.

Trhovci zase vidí problém ve svých stáncích. „Od té doby, co nám zrušili železné konstrukce, mnohem více se s tím nadřeme. Denně musíme stánek postavit a složit. Jeden člověk to sám nezvládne, jsme rádi, že nám to pak během dne nespadne na hlavu,“ uvedla například Vlasta Doležalová.

Jiným zase vadí, že není Zelný trh zelený. „Zeleň lahodí oku a dokáže nalákat. Myslím si, že by vůbec neškodilo, kdyby se tu dalo více stromů a nějaké travnaté porosty,“ myslí si Mária Andrýsková. Právě názory trhovců i nakupujících lidí autoři studie zaznamenali. Teď se brožura dostane na stůl architektům, kteří musí do konce srpna předložit návrhy, jak Zelný trh změnit.

Podle primátora Brna Romana Onderky se Brňané mají na co těšit. „Zelný rynek je historickou částí města, na které si dáme záležet. Svou podobu změní po více než šedesáti letech. Chceme tam více zeleně a chceme, aby se toto místo stalo pro Brňany novým centrem. Studii určitě vítám, je to nový pohled na věc,“ uvedl Onderka. Ten doufá, že se do budoucna ze Zelného trhu bude vstupovat i do brněnského podzemí. „Jsou to krásné prostory, kterých musíme využít,“ dodal primátor.

Rekonstrukce Zelného trhu by měla začít v příštím roce. To už by mělo být jasno, který architekt se o přestavbu jednoho z největších náměstí postará.

Starosta Brna-­střed Libor Šťástka tvrdí: Lidé by se na trhu měli zdržet

O podobu Zelného trhu se zajímal už jako místostarosta. Teď sedí Libor Šťástka v křesle starosty Brna­Střed a o změny tohoto místa se bude zajímat intenzivněji.

Co podle vás Zelnému trhu chybí?
Odpoledne, kdy končí trhy, tam nejsou lidé. To bych změnil.

Jak konkrétně?
Představuji si tady tradiční vánoční jarmark. Nebo stánky s velikonočními výrobky. Chtěl bych to místo využít ve chvílích, kdy se tam neprodává zelenina a ovoce.

Nemusí se lidé bát, že tam pak narazí na stánky s vietnamským zbožím?
To doufám, že se nikdy nestane. Zelný trh by měl zůstat duchem brněnský a jihomoravský. Mohly by se tam konat i zajímavé kulturní akce. Místo na to je. Klasické trhy končí v listopadu, pak je trh nevyužité místo a to je škoda.

Příští rok by se mělo náměstí rekonstruovat. Měl by Zelný trh změnit i svou vnější podobu?
Je to tržní místo a tržním místem by Zelný trh měl zůstat dál. Kdybychom tam například nastrkali spousty laviček a doplňků, lidé by neměli kde prodávat své zboží. Možná by bylo dobré předělat dlažbu a nějak trhy oživit také květinovou výzdobou. To je ale spíše věc architektů, kteří mají za úkol budoucí podobu nového Zelného trhu vymyslet.


Zeleninu mohl koupit i Napoleon

Zelný trh je pravděpodobně nejstarším brněnským tržištěm. Stánky mohli vidět jak Mozart, který tam jako dítě koncertoval, tak i císař Napoleon. Ten přes trh pochodoval spolu s dvanácti tisíci vojáky necelé dva týdny před bitvou u Slavkova v roce 1805.

Od třináctého století na trh mířili Brňané za nákupy. Kromě ovoce, zeleniny a květin si odnášeli i drůbež, vejce a řemeslné výrobky. Kolem tržiště si začali bohatí měšťané stavět domy. „Bydlení okolo tržiště už tehdy lidé považovali za dobrou adresu,“ vysvětluje zájem měšťanů historička Milena Flodrová. Měšťané také začali hloubit sklepení. Dnes pod Zelňákem tvoří spletitý labyrint. „Sklepy sloužily ke skladování potravin, vína, piva i jako úkryt před vojáky,“ říká Flodrová. Nepracovalo se ale jen pod zemí. Na konci sedmnáctého století na rynku vyrostla kašna Parnas a třicet let po ní sloup Nejsvětější Trojice.

Tržiště vystřídalo několik jmen. Jako Zelný trh jej Brňané znají od patnáctého století. Nezměnila to ani komunistická éra. Tehdy byl Zelňák náměstím 25. února. Spolu s tržišti na Dominikánském náměstí a náměstí Svobody patřilo k nejdůležitějším obchodním centrům Brna. Byl tady do čtvrtiny osmnáctého století i veřejný pranýř. Lidé chodili na trh i za kulturou. Od sedmnáctého století se hrálo v domě, kde vzniklo divadlo Reduta. V roce 1767 si tam herci zahráli první českou operu Zamilovaný ponocný. Předchůdce Moravského zemského muzea mohli Brňáci navštívit od roku 1818.

Autor: Nela Maťašeje

23.7.2008 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Vizualizace dočasného pavilonu pro oživení veřejného prostoru s využitím šesti dopravních kontejnerů. V soutěži uspěl návrh Barbory Juríčkové a Olivera Kažimíra z VUT.
1

Brněnští studenti v architektonické soutěži navrhli pavilon za jeden den

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

V Líšni našli padesátikilovou bombu. Pozůstatek z války pyrotechnik odpálil

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

Brno /VIZUALIZACE/ - Nevyužité a téměř prázdné a přitom pro lidi z velkých sídlišť na dosah. Takový je stav dříve rušných teplárenských provozů po modernizaci. Městská společnost Teplárny Brno je nabízí k pronájmu. Podle typu zájemců se už ukazuje, jakou by mohly mít budoucnost. Zájmové spolky chtějí přeměnit pusté budovy na společenská centra. Na okolních parcelách chtějí městské části parky.

Přes pět tisíc obyvatel bez teplé vody. V Bystrci vymění potrubní rozvody

Brno – Bez teplé vody bude od úterý do pátku mezi osmou hodinou ráno a šestou hodin večer přes pět tisíc obyvatel brněnské Bystrce. Brněnské teplárny odstaví výtopnu v Teyschlově ulici. Bez teplé vody tak bude celé sídliště Kamechy. 

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Soutěžte s Deníkem Rovnost o vstupenky na domácí zápasy fotbalové Zbrojovky Brno v sezoně 2017/2018!

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení