VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Socha Beneše je hotová. Kam s ní?

Brno (AKTUALIZOVÁNO, INFOGRAFIKA, FOTOGALERIE) - Odbojáři nechali odlít kopii sochy Edvarda Beneše. Chtějí, aby stála v Joštově ulici. Město Brno ale tvrdí: porušili jste dohodu.

10.11.2008 2
SDÍLEJ:

Benešův pomníkFoto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Řídil odboj za obou světových válek, ale také se postaral o odsun tisíců brněnských Němců, známý jako „pochod smrti“. Bronzovou sochu druhého československého prezidenta Edvarda Beneše chce v Brně sdružení odbojářů. Nechali ji už dokonce odlít a vybrali pro ni místo. Město však tvrdí, že porušili původní dohodu.

„Nechali jsme sochu udělat v pražském ateliéru, kde teď čeká, co s ní bude dál. V naší studii jsme navrhli i to, kde bude stát: v Joštově ulici u budovy JAMU. Teď nám ale město chce vybírat místo z dalších pěti variant,“ říká předseda Výboru pro postavení pomníku prezidentu Benešovi Emil Boček.

Výbor sdružující například bývalé legionáře, politické vězně či Sokoly zaplatil za kopii sochy, která již stojí před Černínským palácem v Praze, čtyři sta tisíc korun. Tedy všechny peníze, které zatím vybral ve veřejné sbírce .

Zástupce města postup odbojářů zaskočil. Odlití sochy považují za porušení ústní dohody mezi odbojáři a primátorem Romanem Onderkou. „Primátor se s výborem v minulosti dohodl, že když vyberou čtyři sta tisíc korun, Brno přidá asi osm set tisíc. Z těchto prostředků Brno vypíše soutěž a nechá vystavět památník II. odboje a prezidenta Beneše.

Od dohody však oni odstoupili a rozhodli se pro kopii již existující sochy,“ vysvětluje vedoucí odboru kultury brněnského magistrátu Martin Reissner. Přesto je podle něj město ochotné vyjít odbojářům vstříc. „Nevylučujeme, že odlitá socha bude stát. Projednáváme možnosti umístění pomníku na různých místech. Nyní jich město zvažuje pět,“ dodává Reissner.

O která místa ale jde, nechtěl zatím říci. „Město se k nim zachovalo vstřícně. Teď si vynucují něco jiného. Navíc je to interiérová socha do vestibulu, pro venkovní prostory se nehodí,“ myslí si třeba brněnská radní Jiřina Belcredi.

Situaci komplikuje i rozkol v řadách žadatelů o umístění sochy. Zatímco jedni chtějí jen sochu, druzí k ní ale chtějí přidat mramorový podstavec, stěnu a desku s nápisem. To by měl stát další milion korun. Ten však výbor zatím nemá. „Když už něco děláme, mělo by to být navěky. Chceme postavit veliteli našich vojsk za války důstojný pomník. Lidé nám snad přispějí,“ trvá na svém Boček.

Proti mramorovému obložení se staví společnost Edvarda Beneše Brno, která tvoří součást výboru pro pomník. To městu ztěžuje rozhodování. „Dostali jsme od společnosti Edvarda Beneše připomínku, že s mramorem nesouhlasí. Čekáme, až nám žadatelé sdělí své společné stanovisko,“ uvedl Reissner.

Se sochou Beneše nesouhlasí zástupci Němců v Brně. Jasný názor nemají ani historici. „Postava Beneše je rozporuplná. Udělal mnoho dobrého, ale také toho, čím by se rozhodně chlubit nemohl. Pokud ale odbojáři něco organizují, měli by mít černé na bílém, že mají sochu kam postavit. Osobně bych nejdřív zajistil právní souhlas, a pak udělal sochu,“ říká historik František Hanzlík.

#nahled|http://g.denik.cz/50/67/1011_socha_benes_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/50/67/1011_socha_benes.jpg|Jak si odbojáři představují pomník Edvarda Beneše v Joštově ulici#
Válečný pilot Emil Boček: Byl to náš velitel

Jako chlapec lepil modely a snil o tom, že pilotuje opravdové letadlo. Když se Emil Boček v roce 1945 vrátil jako zasloužilý pilot britské královské letky z války domů, měl za sebou šestadvacet bojových letů. Teď bojuje za to, aby měl Edvard Beneš jako hlava zahraničního odboje pomník v Brně.

„Byl náš velitel a chodil za námi na letiště. Sochu v Brně si rozhodně zaslouží,“ říká pětaosmdesátiletý Boček. Jeho uniformu kromě anglických perutí zdobí několik válečných vyznamenání. „Věřím tomu, že než umřu, ten pomník bude stát. Až se tak stane, nikdy v životě se už do ničeho nezapojím,“ říká Boček.

Nebylo mu ještě sedmnáct, když se rozhodl v roce 1939 vstoupit do zahraničního odboje. „S kamarádem jsme chtěli utéct přes Maďarsko, ale čtyřikrát nás zadrželi a vrátili zpátky. Nakonec se nám podařilo dostat do Jugoslávie, kde se o nás již postarala francouzská armáda,“ vypráví Boček. Jeho skupina se přeplavila přes Bospor do Turecka a posléze libanonského Bejrútu. Dostali se do Francie, odkud se ale brzo museli přesunout do Velké Británie. „Z Francie jsme museli přes Gibraltar a pak několik dní musel náš konvoj plout na Ameriku kvůli německým ponorkám,“ říká Boček.

Po příjezdu do Anglie ihned požádal o převelení k letectvu. Než se stal pilotem, opravoval letadla v hangáru. „Dvanáct hodin jsme museli odlétat na dvouplošnících a pak mě poslali stíhačům, kteří doprovázeli bombardéry,“ vzpomíná Boček.

Na výcvik pro řízení stíhačky musel podniknout další cestu, tentokrát do Ameriky. Po návratu do Anglie nastoupil k 310. stíhací peruti a v říjnu 1944 měl svůj první operační let nad Nizozemskem. Kvůli nebezpečí napadení Němci dostal pokyn neodpojovat se od skupiny. „Já ale dostal při střelbě protiletecké obrany takový strach, že jsem se vzdálil. To je úděl každého nového pilota, který to předtím nezažil,“ říká Boček. Do konce války v květnu 1945 nalétal ve stíhačce čtyřiasedmdesát hodin.

„Strach má člověk vždy, ale pokaždé si říká, že ho to neštěstí nepotká,“ dodává. Do Anglie létá Boček stále, ale jen jako pasažér. „Angličané si českých legionářů velmi váží. Je nás už jen třicet devět, pilotů jen pět,“ uzavírá Boček, který si potřásl rukou s anglickou královnou Alžbětou II.

Beneš nás vyhnal z Brna, říká Němka Gerda Skalníková

Gerda Skalníková sdílela osud tisíců brněnských Němců, kteří na Benešův rozkaz museli opustit svoje domovy, zanechat zde své majetky a jít nechvalně proslulý „pochod smrti“ do Pohořelic. Proti Benešově soše v Brně protestuje. „Byl to člověk, který řekl, že do čtyřiadvaceti hodin z Brna mají Němci zmizet,“ tvrdí Skalníková, která je předsedkyní brněnského Sdružení občanů německé národnosti v České republice.

Jako pětiletou ji odsunuli s dalšími dětmi, starci a ženami německé národnosti za hranice s Rakouskem. „Brno bylo většinou německé, žili jsme tu vedle sebe Němci i Češi, nikdo proti tomu nic neměl,“ upozorňuje Skalníková. S výstavbou pomníku Benešovi v Brně nesouhlasí. Její rodině, ač byla napůl česká, zkonfiskovala podle Benešových dekretů česká vláda tříposchoďový dům s vinárnou v Panenské ulici. „To, že stál v čele odboje, mě příliš nezajímá. Beneš se svými dekrety byl náš největší nepřítel,“ tvrdí Skalníková.

Když se o soše před dvěma lety diskutovalo, Skalníková i její spolek byly u toho. Podle ní je však k dalším jednáním nikdo nepřizval. Přesto proti postavení sochy demonstrace pořádat nebude. „Je nás v Brně už málo, ale vystavět Benešovi sochu, to by bylo od města opravdu neseriózní,“ myslí si Skalníková.

Autor: Hana Fasurová

Měla by v Brně stát socha Edvarda Beneše?

Ano

63 %

Ano, ale jiná

25 %

Ne

13 %

Je mi to jedno

0 %

Hlasovalo: 8

Anketa byla ukončena

10.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dvacátý ročník Mezinárodního policejního mistrovství v jezdectví se konal v brněnské Panské Líše. Nechyběl ani doprovodný program s policejními ukázkami.
39

Koně bojovali s ohněm, vodou i davem. Na policejním mistrovství

Velká fotografie brněnského náměstka primátora Matěje Hollana se v sobotu dopoledne objevila na instalaci na Moravském náměstí. Plakát vyvěsili aktivisté z hnutí Slušní lidé.
AKTUALIZOVÁNO
9 5

Hollan jako Hitler. Aktivisté vyvěsili na maketu Německého domu fotku náměstka

Už mi není dvacet, abych lítal po republice, říká navrátilec Svoboda

Brno /ANKETA/ – Vytáhl se na západě Čech, a tak ho Kometa neváhala stáhnout z hostování zpět. Hokejový útočník Tomáš Svoboda nyní vstřebává dávky v letní přípravě brněnského týmu a chce si vybojovat stálé místo v sestavě. „Příjemný návrat. Každý, kdo mě zná, ví, že to tady mám rád," pousmál se třicetiletý křídelní forvard.

Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji

Brno - Odsouzený a omilostněný dvojnásobný vrah Jiří Kajínek bydlí v brněnské Bystrci. Sousedům většinou nevadí.

Unikátní pohár Alexandra Velikého najdou lidé ve Valticích. Zapůjčil ho princ

Břeclavsko – Ve svém oboru to považuje za největší objev, jaký kdy učinil. „Myslím si, že je to i největší objev tohoto roku u nás," neskrýval nadšení umělecký historik a kurátor David Majer. Právě on přivezl do valtického zámku jedinečné umělecké dílo vytvořené ve druhé polovině čtvrtého století před naším letopočtem ve Střední Asii. Zlatý pohár, z něhož pil válečník Alexandr.

Při nehodě u Pohořelic se zranili čtyři lidé. Transportoval je vrtulník

Pohořelice - Čtyři zraněné lidi si vyžádala sobotní nehoda u Pohořelic na pomezí Brněnska a Břeclavska. Kolem poledne se srazila dvě osobní auta. Záchranáři v sobotu dopoledne také ošetřili několik lehce zraněných lidí po menších dopravních nehodách.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies