VYBERTE SI REGION

Brněnští Sokolové cvičí na bývalém hřbitově

Brno – Sokolský stadion v brněnské Kounicově ulici oslavil v pondělí devadesát let od svého otevření. Místní cvičenci předtím šedesát let trénovali ve vypůjčených prostorách. „V devatenáctém století bylo Brno hodně německé, a proto byl problém stavbu sokolovny prosadit," řekl Michal Doležel z tělocvičné jednoty Sokol Brno I.

26.6.2012 2
SDÍLEJ:

Stavební úpravy před stavbou letního cvičiště v roce 1922.Foto: archiv Tělocvičné jednoty Sokol Brno I

Sokolové postupně chtěli vybudovat areál v Jaselské a později v Lidické ulici. Obě místa byla příliš malá, a proto sokolové od projektů upustili. Jejich sen se jim splnil až po první světové válce. Tehdy koupili parcelu v Kounicově ulici. „Okolí bylo ještě nezastavěné. Některým členům se nelíbil přesun z centra na periferii," popisuje Doležel.

Pozemky byly na území bývalého hřbitova. Na něm byl původně pohřben i zakladatel brněnského Sokola Jan Helcelet.

Sokolové nejdřív postavili za dva miliony československých korun venkovní hřiště, tělocvičnu dokončili později. Tehdy měla brněnská organizace pětadvacet tisíc členů. Na stadionu například trénovali sportovní gymnasté Alois Hudec a Jan Gajdoš, kteří se umístili na olympiádě. Sokolové plánovali areál rozšířit o Tyršův sad.

Za druhé světové války areál připadl německému wermachtu a chátral. V závěrů bojů na něj spadlo osmnáct bomb. Sokolové ještě stihli škody opravit, ale komunisté jejich organizaci rozpustili a stadion připadl brněnské Zbrojovce. Po roce 1989 stadion dostali sokolové zpět. Šestnáctého června ho slavnostně otevřeli po rekonstrukci za dvacet milionů korun. „Zajímavostí je, že jedna bežecká dráha na oválu je z pilin. Sportovci tak šetří své klouby," vysvětlil Doležel. Dál například přibylo hřiště na plážový volejbal. Aktuálně má Sokol Brno I dva tisíce členů.

Autor: Kateřina Foltánková

26.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Připomínka trhové tradice: Lidé se ptali po rybí polévce, říká prodejkyně

Brno – Současný název Dominikánského náměstí se poprvé objevil až ve druhé polovině devatenáctého století. V minulosti byli lidé zvyklí o něm mluvit spíše jako o Rybím trhu. Na dávnou tradici v letošním roce navázali organizátoři vánočních trhů. Ty se v letošním roce rozrostly i před budovu Nové radnice a lidé na nich podle dávné tradice opět dostanou ryby. Jen ne syrové, ale připravované na různé způsoby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies