Když brněnský disident Jana Šimsa před devětadvaceti lety povalil příslušníka komunistické Státní bezpečnosti na postel, nečekal, že kvůli tomuto šťouchanci jednou bude stát před Ústavním soudem. Kvůli osmi měsícům ve vězení totiž chce, aby jeho jméno bylo očištěno. „Není to ale zpocitu ukřivděnosti. Jde o princip,“ řekl Šimsa vrozhovoru pro Hospodářské noviny.

Nejvyšší soud totiž nedávno zamítl stížnost pro porušení zákona, kterou jako poslední možnost k rehabilitaci podal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Výrok soudu Šimsu nepotěšil. „Soudkyně neřešila podstatu věci. Nikdo se mě ani nezeptal na podronosti,“ vysvětluje muž, který je dnes evangelickým knězem.

Podle něj se se potyčka smuži od státní bezpečnosti rozpoutala kvůli dopisu od zesnulého filozofa Jana Patočky. Když ho jeden znich našel, chtěl ho ihned zabavit. Šimsa je začal bránit.

"Do jednoho z nich jsem strčil celým tělem, popsal bych to jako bodyček. Spadl na postel, samozřejmě se mu nic nestalo," popsal událost Šimsa. Kolegové se prý mladému důstojníkovi StB smáli. "Dotklo se ho to, ačkoliv ho 'soudruzi' přemlouvali, šel to hlásit. U soudu uváděl, že jsem ho opakovaně udeřil," dodal.