VYBERTE SI REGION

Bastion na Špilberku: Ze suti vyrostla nová ozdoba hradu

Brno (FOTOGALERIE) - Ještě před šesti lety zde ležela hromada suti, na které rašila tráva a dokonce rostly i stromy. Jihozápadní bastion hradu Špilberk vyhodil do vzduchu sám velký Napoleon. Na jeho místě teď vyrostla v průběhu šesti let zcela nová stavba.

19.4.2008
SDÍLEJ:

Unikátní pohled pod hradby ŠpilberkuFoto: DENÍK/Ondřej Surý

V ní se však ukrývají podzemní prostory, jejichž stáří sahá až do dob renesance. Přístupné zatím jen na tento víkend, ale do budoucna snad i každý den.

„Jedná se o jeden ze dvou špilberských bastionů, ale jako jediný je přístupný veřejnosti,“ informuje Jiří Blažek z Muzea města Brna. Muzeum jej nechalo vystavět přesně v místech, kde se dochoval půdorys původní stavby se spoustou fragmentů. V dobách obléhání Švédy sloužil brněnským střelcům k lepší orientaci a zároveň jim poskytoval i větší ochranu, než obyčejné hradby. Bastionů, neboli velkých útvarů vybíhajících z hradebního opevnění, bylo na Špilberku několik. V průběhu staletí však vznikaly a zanikaly.

Prohlídka bastionu začíná. Božena Molová provázela dosud v kasematech, ale je vidět, že se novému úkolu postavila čelem. Historii bastionu vypráví bez jediného zadrhnutí. „Je to pro nás úplná novinka. Nemáme ani podrobné plány, provázíme zatím jen na zkoušku,“ vysvětluje Molová. Hned na to však podává zhruba deseti návštěvníkům zasvěcený výklad. „Vstupní vchod do bastionu je celý upravený, z původních částí se dochovalo pouze odhalené zdivo,“ ukazuje pozůstalé části původního renesančního bastionu Molová.

Bastion procházel za svojí existenci dlouhým vývojem. Je vlastně skládačkou staveb různých stylů a dob, z nichž následující stavba využívala tu předcházející. Zejména renesance, raného baroka a čistého baroka. Proto jsou jednotlivé styly tak špatně rozeznatelné. Jsme v jedné ze vstupních místnosti bastionu.

Z původních barokních schodů, vedoucích hlouběji do nitra bastionu, zbyly jen fragmenty. Proto se musely při rekonstrukčních pracích v období 2000 až 2008 dostavět. Sestoupit po nich může být pro méně pohyblivého člověka nebezpečné. Každý z nich je trochu neočekávatelně jiný. „Zdravý člověk nemá problém, když ho upozorníme, ale trochu jsme se obávali, jak to zvládneme s dětmi,“ vyjadřuje svoje obavy Jana Krabičková, která se stará o provoz expozice. „Zatím jsme však žádný problém neměli,“ dodává.

Po několikametrovém sestupu se dostáváme až na dno bastionu, odkud vede podzemní okružní cesta. Po malé chvíli zatáčí a z cesty se stává tmavý tunýlek, kde se průměrně velký člověk musí pořádně shýbnout. Průvodkyně na to patřičně předem upozorňuje. „Nedivte se, že cesta se tak stáčí. Obcházíme totiž skálu,“ vysvětluje Molová.

Zatímco se v podřepu dostáváme neznámo kam, všimneme si dalších menších tunýlků, které z hlavní galerie vybíhají. „To jsou takzvané naslouchací lochy, které umožnily obráncům sledovat manévry nepřítele,“ vykládá průvodkyně účel chodbiček. Ve špici bastionu se pravděpodobně zřídily až po neblahé zkušenosti se švédskými minéry. V galerii nacházíme i výklenky na světla, na které prozíraví konstruktéři již tehdy pamatovali.

Konečně světlo. Ke konci tunelu se rozevírá něco jako jeskyně. Po železných schodech stoupáme prudce do výšky zhruba deseti metrů. Pokud těsné prostory dělají problém klaustrofobikům, zde za může udělat naopak špatně tomu, kdo má strach z výšek. „Ani mně to nedělá dobře, nikdy se nedívám dolů pod sebe,“ svěřuje Krabičková.

Vyšplháme až do „nultého patra“, místnosti, kterou prohlídka končí. „Tady plánujeme do budoucnosti výstavu barokního opevnění,“ loučí se s námi průvodkyně.

Návštěvníkům se prohlídka líbila. „Chtěla jsem prohlídku doporučit svým známým, ale trochu mě zaskočilo, že je bastion otevřený pouze výjimečně,“ říká Karla Šimíčková, která zná brněnské podzemí velmi dobře. Nově zpřístupněné části podzemí zajímají i Ludmilu Zoufalou z Brna. „I já mám celé brněnské podzemí zmapované,“ směje se Zoufalá. „Dnes jsem však viděla něco nového a jsem moc ráda,“ dodává.

Tento víkend je pro jihozápadní bastion pouze zkušební. Pokud ve zkoušce uspěje, mohou se další dobrodruzi těšit na jeho návštěvu již příští týden. „Ještě uvidíme, jak se nám osvědčí způsob a technické vybavení prohlídky. Pak teprve rozhodneme, kdy a jak často bastion otevřeme,“ uzavírá Krabičková.

Autor: Hana Fasurová

19.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Online rozhovor: na otázky čtenářů odpoví Stanislav Juránek

Brno – Stanislav Juránek, devětapadesátiletý kandidát za KDU-ČSL do krajského zastupitelstva a také senátu. Vystudoval Lesnickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, sedmnáct let pracoval u Jihomoravských státních lesů.

Vinař: Pár let byl klid. Teď 
se zloději do vinic zase vracejí

Jižní Morava – Vinobraní teprve začíná, přesto na Břeclavsku zaznamenali stejný počet krádeží hroznů jako za celé období loňska. Poslední případ se stal minulý týden v pondělí. Zloději v noci rozstříhali oplocení vinohradu u Moravského Žižkova a sklidili majiteli čtyři tuny hroznů odrůdy Veltlínské zelené. „Škoda je přes osmdesát tisíc korun," informovala břeclavská policejní mluvčí Kamila Haraštová.

Odvrácená tvář potravinových doplňků

Jsou snadno dostupné a slibují úlevu od mnoha obtíží a problémů. Výrobci je prezentují jako „přírodní prostředky" a vzbuzují u klientely falešný pocit neškodnosti a bezpečí. Ve skutečnosti číhá v chabě regulovaných vodách trhu s potravinovými doplňky na konzumenty celá řada nebezpečí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies