Poslední vězeň byl na Špilberku před sto padesáti lety

V současnosti dovnitř chodí návštěvníci dobrovolně a za obhlídku chladných cel a mučících zařízení neváhají zaplatit. Ve středu třináctého února je to přesně sto padesát let co známou špilberskou věznici opustil poslední živý vězeň.

„O zrušení císař František Josef I. rozhodl už v roce 1855. Následující tři roky pak byli vězni odváženi jinam. Nejčastěji do Jičínské kartouzy v Čechách, což je dnes Věznice Valdice,“ popsal poslední roky vězení historik Jiří Vaněk z Muzea města Brna.

Žalář pro nejnebezpečnější zločince založil v roce 1783 Josef II. Za téměř stoleté fungování se v něm vystřídalo několik známých trestanců. „Tím nejznámějším ze špilberských vězňů byl asi Václav Babinský. Ve své době to byl věhlasný lupič, který za své činy dostal dvacetiletý trest,“ vysvětlil Vaněk. V kmenové knize vězňů měl pořadové číslo 1042.

„Tehdejšími žalářníky byl ohodnocený jako pokorný vězeň. Nosil u sebe růženec a při každé příležitosti se modlil. Tím získal důvěru vězeňského kaplana a poté i důvěru vedení věznice,“ řekl kriminalista Miloslav Jedlička, který je autorem internetových stránek Muzeum zločinu.

Babinský se několikrát pokusil z nedobytné pevnosti utéct. „Dvakrát se pokusil o útěk vylámáním způsobem životu nebezpečným z velké výšky a jiné naváděl,“ uvedl mimo jiné v dobové Kmenové knihy špilberských vězňů písař.

Brněnská věznice na hradě Špilberk byla hlavně známá tím, že do ní byli převezeni ti nejtěžší zločinci. „Ve špilberské trestnici byli vrahové, žháři a několikanásobní lupiči. Dvacet let zde byl naprosto běžný trest. Nakonec začali na Špilberk umisťovat také politické vězně,“ vysvětlil historik Vaněk.

Jedním z nich byl Silvio Pellico. Jedna z nejznámnějších osobností italské literatury patřila k italským karbonářům a za vlastizradu byla odsouzena na doživotí. Právě po něm je pojmenována Pellicova ulice blízko Špilberka.

Další celebritou mezi vězni byl i Thomas Grassel. „Tento lupič působil od jižní Moravy až po Dolní Rakousko. Podle něj se také na brněnsku říká kriminálním živlům „grázl“,“ objasnil původ slova historik.

„František Josef II. věznici zrušil kvůli nedostatečné kapacitě. Nakonec pro ni našli vojenské využití,“ dodal Vaněk.

Většina Brňanů o věznici ví. „To jsou pro brněnské rodáky notoricky známé věci. Tuším, že je to barokní věznice, o které je známá tím, že v ní vězně mučili,“ uvedl Brňan Jan Kurhajec.