VYBERTE SI REGION

Spolužáci školáků z Brna: Laosan i Afghánec

Brno - Brněnská základní škola ve Staňkově ulici se specializuje na začleňování dětí cizinců do kolektivu českých dětí. Po půl roce hlásí úspěchy.

14.1.2009 7
SDÍLEJ:

Dětem cizinců, kteří žijí v Brně, se ve škole ve Staňkově ulici líbí. Učí se totiž společně s rodilými Brňany.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Čtrnáctiletý Kostyantyn Dorombakh z Ukrajiny se do Brna přestěhoval se svými rodiči před dvěma lety. Čekala na něj spousta velkých změn, ale zvládl je. A i když se mu občas zasteskne po babičce a dědečkovi, je v Brně šťastný.

I díky tomu, že chodí do školy, ve které se díky jejímu zaměření učí s dalšími dětmi ze zahraničí česky a ve které si našel nové kamarády z řad rodilých Brňanů. Základní škola v brněnské Staňkově ulici se totiž jako jediná na jižní Moravě od tohoto školního roku přímo specializuje na zařazování malých cizinců ze všech koutů světa do tříd mezi české děti. Po půl roce si novou strategii pochvalují učitelé, žáci i rodiče.

„Čeština je sice docela těžká, ale škola mi hodně pomáhá. Tak dobré vzdělání bych na Ukrajině mít nemohl,“ oceňuje Dorombakh. Základní škola ve Staňkově ulici začala už před čtyřmi lety s odpolední výukou českého jazyka pro děti ze zemí Evropské unie. Podle ředitelky Jany Hlaváčkové ale brzy projevili o kurzy češtiny zájem i rodiče dětí z jiných zemí. „Udělali jsme proto dobrovolné odpolední kurzy a děti jsme postupně začali zařazovat do našich tříd. Nové děti k nám chodily nejen před začátkem, ale třeba i uprostřed školního roku,“ vysvětluje Hlaváčková, proč se škola odhodlala k nabírání dětí cizinců.

České děti se tak teď mohou chlubit tím, že mají spolužáky z celého světa. Nejvíce jich je na brněnské základce z Mongolska, Ukrajiny a Polska. Skamarádit se ale malí Brňané mohou i s dětmi z Afghánistánu, Guiney Bissau či Laosu. A to i přesto, že exotičtí spolužáci často neumí ani slovo česky. „Některé děti sice mají ze začátku problémy a týden nebo měsíc probrečí, ale pak si rychle najdou kamarády,“ říká učitelka Vendula Smilová, která vede kurzy češtiny.

Cizinci školou povinní mají ve škole speciální studijní plán. „Děláme to proto, aby se mohli učit s ostatními ve třídě. Děti se většinou rychle začlení a pochytí tak rychle alespoň základy češtiny,“ vysvětluje ředitelka Hlaváčková. Podle Smilové si děti ze zahraničí váží vzdělání podstatně víc než české děti. „Uvědomují si, že jejich rodiče často musí něco obětovat pro to, aby mohli žít v naší zemi. Děti si pak školy víc cení a víc se do ní učí,“ popisuje učitelka rozdíly mezi českými a zahraničními žáky.

Cizinci, kteří žijí v Brně, oceňují kvalitu českého školství. Abdú Jaquité, který pochází z Guiney Bissau, dal dokonce brněnské škole přednost před tím, aby se jeho dcera Nabú vzdělávala v Anglii. „Škola, na kterou chodí Nabú, je výborná. Mohl jsem se rozhodnout mezi školou v Anglii a v České republice. Protože jsem v Brně studoval vysokou školu, vím, že je tady skvělý vzdělávací systém, a proto jsem Nabú přivezl sem. Jsem rád, že je v kolektivu českých dětí,“ říká Jaquité.

Jeho dcera Nabú se po pěti měsících už částečně domluví česky. A když jí učitel nerozumí, pomohou jí spolužáci. „Je zajímavé, že se svou českou kamarádkou v lavici mluví úplně plynně. Našly si nějaký společný jazyk. Když se učitel potřebuje s Nabú domluvit, dívka mu vše překládá,“ poukazuje Smilová.

Děti a předsudky

Přestože se brněnští učitelé snaží o co největší zapojení dětí z ciziny do třídních kolektivů, občas se setkají s předsudky. „Už jsem několikrát slyšela poznámky, že sem cizí děti neměly lézt, když neumí česky. Je jasné, že si tohle dvanáctileté dítě nevymyslí, že to slyší doma,“ upozorňuje Smilová.

Většina dětí ale spolužáky ze zahraničí přijala bez problému. „Jsem ráda, že sem chodí. S jednou holkou z ciziny jsem se dobře skamarádila,“ říká třeba Eva Nováková z osmé třídy.
Podle dětské psycholožky Jany Severové prospívá multikulturní škola všem dětem. „Děti z ciziny se naučí mnohem lépe češtinu, protože se učí odposloucháváním. A české děti se na druhé straně naučí přijímat jiná etnika,“ poznamenává psycholožka.


ANKETA: 1. Jak se vám líbí v Brně? 2. Co vám tady chybí? 3. Co chcete dělat, až budete velcí?

Paktin Ahman Hassani
6 let, chodí do 1. třídy
Rodná země: Afghánistán
V Brně žije čtyři roky.
1. Nejvíc se mi tady líbí domečky, protože nejsou rozbité tak jako v Afghánistánu. Taky si rád hraju s českými kamarády a moc se mi líbilo ve školce.
2. Nechybí mi tady vůbec nic. V Česku se mi moc líbí a češtinu jsem se naučil úplně sám už ve školce.
3. Až budu velký, chtěl bych hrát hokej.

Ponn Nammavong
14 let, chodí do 9. třídy
Rodná země: Laos
V Brně žije tři roky.
1. Líbí se mi hlavně ve škole, která je podle mě opravdu dobrá. Jsem také rád, že jsou lidé v Brně přátelští.
2. Nechybí mi nic. Mám radost z toho, že tady můžu studovat. Díky tomu mohu v dospělosti dělat práci, která mě baví.
3. Ještě nevím jistě, co bych chtěl dělat. Určitě ale něco s technikou a elektronikou.

Vadym Nebela
9 let, chodí do 3. třídy
Rodná země: Ukrajina
V Brně žije pět let.
1. Je to tady mnohem lepší než na Ukrajině. Tam jsem měl málo kamarádů, ale tady jich mám hodně. V Brně se mi nejvíc líbí Technické muzeum.
2. Vadí mi, že tady všichni kouří. Na Ukrajině je kouření víc zakázané.
3. Chtěl bych být dýdžej nebo policajt. Ještě nevím, co z toho si vyberu.

Nabú Jaquité
10 let, chodí do 2. třídy
Rodná země: Guinea Bissau
V Brně žije pět měsíců.
1. Moc se mi líbí škola, protože se tady můžu učit a hrát si na počítači. Už jsem si tu našla spoustu kamarádek, se kterými si rozumím. Čeština není těžký jazyk.
2. Líbilo se mi i v Guinee Bissau, kde jsem chodila už do páté třídy. Někdy se mi proto trochu stýská.
3. Až budu velká, chtěla bych se stát doktorkou.

Ariunzaya Tsevelnyam
16 let, chodí do 9. třídy
Rodná země: Mongolsko
V Brně žije tři roky.
1. Kromě školy se mi v Česku líbí historické památky, třeba Karlštejn. To v Mongolsku nemáme.
2. Chybí mi tady pěkné oblečení. Mám problém sehnat na sebe moderní věci. Zdá se mi, že je česká móda trochu zastaralá. Z Mongolska jsem zvyklá na lepší.
3. Ráda bych pracovala jako právnička.

Daniel Winkler
10 let, chodí do 4. třídy
Rodná země: Německo
V Brně žije čtrnáct dní.
1. Ještě pořádně nevím, co se mi tady líbí nejvíc. Mám ale rád školu a pak taky šalinky.
2. Vadí mi, že v Česku není tolik prázdnin, jako jsme měli v Německu.
3. Až budu velký, chci v Brně jezdit šalinou. Nejradši mám šestku, kterou jezdím za babičkou. Mohl bych řídit i jedničku, kterou jezdím domů. Ta je taky dobrá.

Autor: Vendula Jičínská

14.1.2009 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies