VYBERTE SI REGION

Spor o využití zábrdovických lázní? Spolek mění po dohodě s radnicí plány

Brno – Sportovní zázemí, kulturní akce, ale i sociální služby. To vše mají podle plánů zveřejněných v posledních týdnech Brňanům nabídnout funkcionalistické lázně v brněnských Zábrdovicích. Jak už Brněnský deník Rovnost informoval, názor na budoucnost památkově chráněné budovy má vedení židenické radnice jiný, než spolek Kulturou proti chátrání. Ten část lázní od města dostal do pronájmu na šest let. Zástupci obou skupin se proto sešli u jednacího stolu.

23.2.2016
SDÍLEJ:

Lázně v Zábrdovicích. Ilustrační foto.Foto: Wikimedia/Martin Strachoň

Starosta Židenic René Novotný už dříve uvedl, že chce pokračovat ve svém snažení otevřít areál lázní místním. „Na schůzce jsme se domluvili, že spolek přehodnotí svoje plány na využití. Při debatě jsme totiž zjistili, že nejsou vlastně určené pro zábrdovický areál," upozornil starosta Novotný.

Členové spolku se totiž už dříve zajímali o prázdné městské prostory ve Vlhké ulici. Právě pro ně měli naplánovaný harmonogram využití. „Tam jsme se ale nedomluvili s městem na podmínkách nájmu. Navíc za dva roky, kdy jsme o možnostech spolupráce jednali ze zástupci magistrátu, celý dům ještě víc zchátral. Zjistili jsme pak, že třeba vodovodní přípojky už nepůjdou asi opravit," vysvětlila členka organizace Kulturou proti chátrání Martina Dobrovolná.

Víc o brněnských brownfieldech si přečtěte ve středečním tištěném vydání Brněnského deníku Rovnost

S městem podepíšou členové spolku smlouvu o nájmu v příštích týdnech po projednání v některých komisích. Původně k podpisu mělo dojít už tento týden.

Podle náměstkyně primátora pro správu městského majetku Kláry Liptákové za zpoždění výhrady městské části nemůžou. „Řekla jsem jim, ať se spolu dohodnou. Areál léta chátral a nikdo jej nechtěl a až v momentě, kdy se někdo přihlásí, že má zájem zabránit úplnému poničení budovy, se najednou všichni hlásí," poznamenala náměstkyně.

V Brně je přitom podobných opuštěných domů i nezastavěných proluk víc než sto. Nejvíc takzvaných brownfieldů je v okolí Jižního centra, kde možná vyroste nové hlavní vlakové nádraží. I pokud se tak nestane, město plánuje oblast zastavět. Nahlédnout do budoucnosti jižní části města bez vlakové stanice dají lidem i výsledky soutěže, kterou odborná porota vyhodnotí letos na jaře.

Jak může zatím prázdná planina vypadat už představili v návrhu i brněnští architekti Michal Krištof a Ondřej Chybík. „Města, která mají brownfieldy a mají je blízko centra by se měla zaměřit především na jejich zaplnění. Z našeho pohledu je výhodnější plánovat projekt v takovém místě, kde už existuje napojení na sítě nebo infrastrukturu," vysvětlil Chybík.

Autor: Alžběta Nečasová

23.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Nejlepší architektonický počin v kraji? Hlasujte v naší anketě

Jižní Morava /ANKETA/ - Česká komora architektů v letošním roce vyhlásila první ročník České ceny za architekturu. Její cíl je zejména zhodnocení domácí architektonické produkce. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo téměř pět stovek děl. Mezinárodní porota poté do užšího výběru nominovala třiašedesát děl, včetně devíti zástupců z jižní Moravy. „Hodnotitelé ze všech nominovaných poté vyberou pět až deset nejlepších. Kdo zvítězil, se všichni účastníci dozví v listopadu na slavnostním vyhlášení," uvedla mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

Šalinkarty si od ledna lidé koupí přes internet. Roční zlevní na 3325 korun

Brno – Městskou hromadnou dopravu v Brně čekají od ledna největší změny od spuštění systému SMS jízdenek. Cestující si podle zjištění Deníku Rovnost budou kupovat šalinkarty i prostřednictvím internetového obchodu. Ubude dlouhé stání ve frontách, lidé si koupí třeba roční kupon jen kliknutím na webu. Právě roční jízdenka přitom má stát místo současných pěti tisíc jen 3325 korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies