VYBERTE SI REGION

Staré lípy v Tišnově padají na chodník. Musí pryč

Tišnov - Lipová alej, která vyrůstala s Františkem Josefem I., vymírá. Město ji chce obnovit.

27.8.2008
SDÍLEJ:

Dvě stě let staré lípy v tišnovské aleji jsou oslabené. Některé z nich musí město skácet.Foto: DENÍK/Ondřej Surý

Dobrodružná bývá cesta lidí z Tišnova na Brněnsku, kteří jezdí vlakem z místní zastávky Hradčany. Cestu lemuje stará lipová alej, ale místní si místo jejího obdivování dávají raději pozor na to, zda na ně nějaký ze stromů zrovna nepadá. Z dvě stě let staré aleje přitom dnes zbývá sotva polovina stromů. Město chce proto památeční alej obnovit. Kvůli bezpečnosti obyvatel Tišnova však nejdřív musí na podzim jeden chráněný strom pokácet.

Jedna z lip už se totiž na chodník zřítila. Prastarý strom u pily vyvrátil silný vítr, který zasáhl Tišnov na začátku léta. „Viděl jsem to z okna. Přišla silná vichřice. Najednou se strom vytočil a spadl jako podťatý. Kdyby pod ním někdo byl, těžko by stihl utéct,“ vylíčil událost Zdeněk Fiala z Tišnova.

Obětí byl jen strom

Po chodníku, který lidé využívají k příchodu na vlakovou zastávku Hradčany, v tu chvíli zrovna nikdo nešel. Strom se složil podél silnice, neohrozil tak ani projíždějící auta. Zahubil pouze mladší lípu, která rostla vedle.
Podle obyvatel Tišnova jsou nebezpečné i další stromy v aleji. „Je to všechno duté. Tyhle mají suché haluze, měly by jít pryč,“ ukázal Fiala na dva stromy naproti spadlé lípě.

Jeden z nich ještě na podzim skutečně zmizí. „Lípa před pilou je nemocná houbami. Až shodí listy a půjde spát, tak ji skácíme. Necháme taky aktualizovat dendrologickou studii,“ slíbil starosta Tišnova František Svoboda. Město před třemi lety nechalo zkontrolovat celou lipovou alej a také park u školy.

„Od té doby jsme šest stromů pokáceli a investovali do nových stromů asi sto padesát tisíc korun,“ vypočetl starosta. Spadená lípa jej však zaskočila. „Studii budeme aktualizovat ještě letos a uvidíme, budeme-­li kácet víc. Určitě však všechny stromy zkontrolujeme a prořežeme,“ slíbil Svoboda. Město ale nechce lipovou alej zlikvidovat. Naopak ji hodlá obnovit. V uplynulých šesti letech v ní tak přibylo jedenadvacet nových lip.

Předčasná smrt

Alej v Tišnově je asi dvě stě let stará. „Na prvních fotografiích Tišnova z přelomu devatenáctého a dvacátého století už jsou stromy vzrostlé. Musely být proto vysazeny desítky let před vybudováním železniční tratě nazývané „Tišnovka“, která funguje od roku 1885,“ vysvětlil Jan Lacina z odboru životního prostředí tišnovské radnice.

Lípy se přitom podle něj mohou dožít více než pěti set let. „Problém je ten, že původně lemovaly prašnou silnici. Zpevnění jejího povrchu nepropustnou vrstvou ale změnilo vláhové poměry v okolí. Nedostatek vody stromy oslabuje a ony chřadnou. Alej se sotva dožije dalšího století,“ míní Lacina.

Krajinářský architekt a organizátor mezinárodní konference „Architektonické dědictví krajiny“ Petr Velička říká: Nebezpečí alejím přinesla naše doba

Řady stromů lemující cesty z krajiny pomalu mizí. Zatímco například v Rakousku či ve Francii se aleje jen přizpůsobují rytmu jedoucích aut, a zvětšují se tak rozestupy mezi stromy, česká a moravská stromořadí jsou na tom hůře. „V posledních dvou letech se hodně destrukčně kácely,“ myslí si krajinářský architekt Petr Velička.

Kdy se vlastně aleje začaly vysazovat, když v době panování Karla IV. byly kvůli lupičům stromy na dostřel od cesty naopak odstraňovány?
Revoluce nastala v baroku. Krajina se romantizovala. Za Marie Terezie se ve velkém budovaly cesty a zákon ukládal vysazovat aleje kolem císařských silnic. Byly hlavně z ovocných stromů. Kvůli stínu pro koně a také kvůli vojákům, kteří se vraceli domů. Aby měli po cestě co jíst. Nebezpečí přinesla stromořadím zase až naše doba.

Proč se teď aleje kácejí?
V zákoně byly totiž prohlášeny za překážku silničního provozu, proto se jich hodně vykácelo. Přitom třeba v Itálii je považují naopak za zklidňující prvek provozu. Teď se ale připravuje nový zákon o ochraně přírody a krajiny.

Které aleje na jižní Moravě stojí za to vidět?
Krásná alej vede kolem kaple k hradu Veveří. Slavkovské zámecké aleje jsou zase zajímavě začleněné do struktury města. K nejvýznamnějším patřila tereziánská alej kolem staré cesty z Brna do Olomouce. Zachovala se hlavně u Vyškova. Krásná je i jírovcová alej podél křížové cesty v Chudčicích u Brna nebo Lednicko-valtická alej. Výjimečná však může být i obyčejná alej.

A čím?
Traduje se historka o muži, který rád popíjel v hospodě. Často pak nemohl najít cestu domů. Jeho žena proto vysázela od hospody k jejich domu smrkovou alej. Muž pak jen sledoval „světlo v tunelu“, a bezpečně trefil.

Autor: Barbora Fialová

27.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies